Sborník nese podtitul Lidé a krajina 16.–18. století na východě Čech. Téměř pětisetstránková publikace vznikala tři roky. Sepsal ji kolektiv autorů pod vedením Evy Chodějovské. Vydal ji Národní památkový ústav (NPÚ), územní odborné pracoviště v Josefově.
„V roce 2017 zvolil Národní památkový ústav svým hlavním prezentačním tématem krajinu a její kulturní i přírodní dědictví. Rozhodli jsme se toho využít pro šíření znalostí o životě barokního šlechtice a jeho působení na krajinu mezi širokou veřejností,“ sdělil ředitel územního odborného pracoviště NPÚ Jiří Balský.
„Podle velmi kladného ohlasu desetidílného přednáškového cyklu jsme se rozhodli téma dopracovat a doplnit. Chceme čtenáři představit barokního šlechtice jako člověka, který podle svého naturelu, postavení a charakteru svých panství volil způsob, jakým s krajinou pracoval a jaký otisk v ní podle toho mohl zanechat,“ řekl Jiří Balský.
Autoři se zaměřili na východní Čechy, okraje tohoto území však nelze přesně vyznačit na mapě. Popisovaný region obsahuje kulturní krajinu v mnoha podobách, a to od měst přes hustě osídlené oblasti v nížinách a podhůří až po řídce osídlené horské oblasti.
Pozemky na východě Čech měly v historii mnoho vlastníků, kteří se po třicetileté válce výrazně změnili. Krkonošská panství například získali Morzinové a Harrachové, Náchodsko připadlo rodu Piccolomini a rozsáhlé opočenské panství sahající až po úpatí Orlických hor ovládli Colloredové.
Čím déle rod území vlastnil, tím více se na tváři krajiny podepisoval, a to kácením lesů, otevíráním dolů či jen zakládáním nových osad nebo stavbou kostelů, případně šlechtických sídel.
Příkladem za všechny může být právě hospitál Kuks, kde hrabě František Antonín Špork vytvořil luxusní lázeňský resort kombinovaný s hospitálem pro vysloužilé vojáky, čímž kompletně přetvořil údolí Labe poblíž Jaroměře.
Právě Kuksu, blízké jezuitské Žirči a tématu barokních poutí se v nové publikaci důkladně věnuje Jindřich Kolda.
Vydání knihy podpořil Královéhradecký kraj téměř 250 tisíci korunami. Kraj také připravuje obnovu Mariánské zahrady Františka Josefa Šlika na Jičínsku a obnovu areálu zámku v Kopidlně. Komponovaná barokní krajina se plně nedochovala, jde o pokus alespoň o částečnou obnovu.
