Je to zatím jen opatrný plán, jenž se nemusí uskutečnit, ale štěstí přeje připraveným. Pacientů v nemocnicích zatím příliš neubývá ani přes to, že denní počty nově nakažených už klesají. Podle statistiků se to dosud neprojevilo v nemocnicích ani v počtu nemocných seniorů, kteří patří k nejohroženějším.
V minulém týdnu proto kraj nechal o stovku zvýšit počet lůžek s možností podávání kyslíku ve svých nemocnicích. V regionu je jich nyní téměř 1 700, volných jich podle dat ministerstva zdravotnictví zůstává 369. Stoupl také počet vyhrazených covidových lůžek s umělou plicní ventilací, naopak některá intenzivní lůžka, která dosud nemocnice rezervovaly pro covid-19, se vrátila do běžného režimu.
„Soustředíme se v první řadě na to, abychom měli dostatečné kapacity ve zdravotnických zařízeních, případně v zařízeních následné péče, s ohledem na nějakou variantu dalšího vývoje. Nyní to vypadá, že bychom se nemuseli dostat do katastrofických čísel, která hrozila ještě na začátku měsíce,“ říká hejtman Martin Červíček (ODS).
Nakažení zdravotníciPodle statistiků bylo v minulém týdnu v kraji 549 nakažených zdravotníků, z toho 55 lékařů. Nejvíce nemocných bylo mezi sestrami – 280, dalších 214 připadalo na ostatní zdravotnický personál. Data za tento týden zatím nejsou k dispozici. |
Kraj se už před několika týdny začal připravovat na krizový scénář, podle kterého by se v závěru listopadu zcela zaplnily nemocniční kapacity. Vstoupil proto do jednání s poskytovateli lázeňské péče kvůli možnosti přesunout část pacientů na lázeňská lůžka.
„Průběžně jednáme, ale není to otázka dnešních dnů. Bavíme se o kapacitách i jaký mají k dispozici zdravotnický a ošetřovatelský personál, s velkým předstihem. Myslíme na situaci, kdyby nastala mimořádná kritická situace, proto musíme hledat další lůžka, která lázně mají,“ vysvětluje hejtman.
Přesun do lázní by podle plánů kraje čekal jen pacienty, které už nemoc přímo neohrožuje. Měla by se tak uvolnit kapacita nemocnic pro vážnější případy. Podobně to funguje už dnes s překládáním pacientů do léčeben dlouhodobě nemocných (LDN). Někteří covidoví pacienti leží v Jaroměři.
Každý systém to vydrží, ale ne bez lidí, říká hejtman
„Už nejsou infekční, ale z nějakých důvodů třeba nemohou jít domů nebo už nepotřebují akutní péči, ale jen doléčovací. A to v případě, že by všechna doléčovací lůžka v LDN a dalších ústavech byla obsazená. Potom by se sáhlo k tomu, že by na doléčení mohli jít na postele v lázních, pokud tam budou mít personál,“ popisuje radní kraje pro zdravotnictví Zdeněk Fink (HDK).
Nejdále je jednání se soukromými lázněmi v Lázních Bělohradě. To proto, že společnost ještě před vypuknutím pandemie začala vyčleňovat část svých lůžek z lázeňské na následnou rehabilitační péči.
„Od hygieny dostaly povolení Lázně Bělohrad. Ty by byly první na řadě, pokud by to bylo potřeba,“ říká Fink.
Bělohradské lázně mohou nyní nabídnout asi 30 lůžek následné péče a kdyby bylo potřeba, i dalších asi 70 v lázeňském režimu.
„Bude záležet, v jakém stavu budou pacienti a jakým způsobem by se případně řešila dopomoc našemu personálu. I my bojujeme s nemocností. Pokud by to byli pacienti, kteří by svým stavem odpovídali pacientům, kteří standardně chodí na lázeňské pobyty, s naším personálem bychom to zvládli,“ říká místopředseda představenstva společnosti Lázně Bělohrad Miroslav Beneš.
Situací se zabývá bezpečnostní rada kraje, která se na hejtmanství pravidelně schází a monitoruje situaci v regionu. Podle hejtmana Červíčka je stále nejkritičtějším prvkem dostatek nemocničního personálu.
„Každý systém to vydrží, ale ne bez lidí. Ať už lidem ve zdravotnictví, nebo v sociální oblasti patří obrovský dík za to, jakým způsobem to zvládají. Klobouk dolů!“ vzdává hold nasazení zdravotníků hejtman.
Za důležité označuje zvládnutí situace na konci listopadu. „Je to jedno z klíčových období. Když ho překonáme, budeme se moci trochu nadechnout,“ řekl.
