Představitelé Královéhradeckého kraje. Zleva: Aleš Cabicar (TOP 09), Martin Červíček (ODS), Jiří Štěpán (ČSSD), Martina Berdychová (STAN a VČ) a Vladimír Derner (Koalice HK).

Představitelé Královéhradeckého kraje. Zleva: Aleš Cabicar (TOP 09), Martin Červíček (ODS), Jiří Štěpán (ČSSD), Martina Berdychová (STAN a VČ) a Vladimír Derner (Koalice HK). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Kraj nabobtná, nová četa úředníků má lépe čerpat evropské fondy

  • 5
Úředníků zase přibude. A ne málo, Královéhradecký kraj nabobtná o 21 lidí. Politici tvrdí, že ke zvyšování jejich stavu je nutí legislativa i snahy o důsledné čerpání evropských peněz. Vzrostl také počet lidí pracujících z domova, kteří kraji šetří statisíce.

Když noví představitelé Královéhradeckého kraje loni v prosinci oznámili, že na úřadě nechají provést personální audit, vypadalo to, že by se pod mnohými mohla zatřást židle (psali jsme zde). Krajský úřad se totiž rok od roku zvětšuje o nové úředníky.

Výsledkem auditu, k němuž došlo po jedenácti letech, je však zvýšení počtu zaměstnanců krajského úřadu od 1. září o 21 lidí. Vzroste nejen počet na stávajících odděleních, ale představitelé kraje se rovněž rozhodli zřídit nový odbor.

„Budeme zřizovat odbor kultury a památkové péče, na němž vzniknou čtyři nové pozice,“ uvedla náměstkyně hejtmana Martina Berdychová (VČ+STAN), která bude mít nové oddělení ve své gesci.

Počet zaměstnanců krajského úřadu začátkem nového školního roku vzroste na 427 lidí. Pro srovnání: v roce 2001, kdy kraj vznikl, jich na úřadě pracovalo 155. Za 16 let tak úřednictvo nabobtnalo o 175 procent. „Nárůst je zřetelný, ale nemám pocit, že by byl neopodstatněný,“ řekl hejtman Jiří Štěpán (ČSSD) a vysvětlil, že kraj se musí posílit především kvůli důkladnému čerpání dotací z evropských fondů.

Dostatečné personální pokrytí

V minulosti kraj úředníky propouštěl zejména kvůli úsporám. Nyní je chce přijímat proto, aby mu pomohli vytáhnout peníze z jiných míst. „Abychom mohli prostředky z různých fondů čerpat dostatečně, potřebujeme na to dostatečné personální pokrytí,“ vysvětlil hejtman.

Sehnat kvalifikované a zkušené úředníky, kteří by tuto práci zastali, však podle něj v současné době není snadné. V současnosti kraj na svých webových stránkách vypisuje čtyři výběrová řízení na referenty pro různé odbory. S podobným problémem se potýkají i další úřady. Například hradecký magistrát nyní novým úředníkům nabízí městské byty za zvýhodněné nájemné a zavedl také tři sick days, což jsou placené dny volna, které zaměstnanec využije třeba na návštěvu lékaře či na vyléčení lehkého onemocnění.

Zatím poslední personální audit kraj provedl v roce 2006 ještě za prvního hejtmana Pavla Bradíka (ODS), tehdy po auditu úřad velice zeštíhlel. K dalšímu propouštění úředníků se kraj odhodlal v roce 2013, kdy jejich počet klesl z 379 na 370. Od té doby však už jen narůstal. Stačil rok a úřad zaměstnával 385 lidí, ke konci roku 2015 jich na kraji pracovalo 391, loni se počet přehoupl přes 400 a od 1. září bude krajský úřad zaměstnávat 427 úředníků.

Příliš mnoho úředníků v minulosti, tehdy ještě jako člen opozice, kritizoval i nynější hejtmanův náměstek Vladimír Derner (Koalice pro KHK). Vždyť i jeho stranický kolega vicepremiér Pavel Bělobrádek v roce 2012 kandidoval na hejtmana s plánem výrazně zredukovat úřednické stavy.
Od té doby se však podle Dernera mnohé změnilo, třeba rostoucí administrativní náročnost vyplývající ze současné legislativy.

Úřadují z obýváku v domácích papučích

„Například na mém odboru sociálních věcí jsme potřebovali vyřešit otázku financování sociálních zařízení ze strany zdravotních pojišťoven, na což jsme museli přijmout jednoho člověka. Další nový zaměstnanec musel přibýt na veřejné opatrovnictví. To je důsledek přenášení administrativy ze státní správy na nás,“ vysvětlil Derner, ale dodal, že si třeba noví metodici úhrad od zdravotních pojišťoven na sebe vydělají.

S počty úředníků rostou i mzdové náklady. Zatímco v roce 2001, kdy kraje ve své nynější podobě vznikly, Královéhradecký vyplatil úředníkům 35 milionů korun, v roce 2010 na výplatách utratil už 131 milionů. O pět let později to bylo už 147 milionů a letošní platové náklady budou ještě vyšší.

Vedení kraje i nadále pokračuje v podpoře práce z domova, kterou pro vybrané úředníky zavedlo v roce 2012, od té doby počet lidí, kteří mohou úřadovat z obýváku v domácích papučích, vzrostl.

„Nyní se projektu účastní asi 90 procent úředníků. Jde o ty, jejichž pracovní náplň občasnou práci z domova umožňuje,“ uvedl hejtman Štěpán. Týká se to zejména pracovníků, kteří pravidelně vyjíždějí na výjezdy po celém kraji. Například na ekonomickém odboru se na jednom pracovním místě dokázaly vystřídat tři úřednice věnující se kontrolám obcí. Ty totiž provádějí většinou přímo na obecních úřadech.

V roce 2014 tuto možnost využívalo 44 zaměstnanců úřadu, díky tomu se kraji podařilo ušetřit statisíce korun. Například v letech 2012 a 2013 částka úspor činila na 600 tisíc korun a díky rostoucímu počtu zapojených zaměstnanců stále roste. Kraji se však nedaří šetřit jen peníze, ale také místo. Je to nutné, protože hejtmanství, které vzniklo přestavbou bývalého městského pivovaru, není nafukovací. „Úřad má prostorová omezení,“ přiznal hejtman.