Kampaň nese název Nováčci k adopci. Safari park se do ní pouští už podruhé.
„Některé druhy už adoptivní rodiče mají, kampaní ale chceme upozornit na význam odchovů či nových příchodů do zahrady. Věřím, že stejně jako loni se povede najít adoptivní rodiče všem druhům v kampani,“ říká ředitel safari parku Přemysl Rabas.
Adoptivní rodičovství je pro zoo mimořádně významnou pomocí. Safari park tento program před třiceti lety spustil v českých zoo jako první, ostatní se pak obdobně přidaly.
Na každého, kdo se rozhodne do 31. ledna 2022 adoptovat jakékoli zvíře, případně od 1. ledna 2021 již adoptivním rodičem v safari parku je, čeká soutěž. Dva vítěze, kteří se na jeden den stanou ošetřovateli zvířat, safari park oznámí na počátku února.
„Možnost nahlédnout do zákulisí světově proslulých chovů je něco zcela úžasného. Loni naše podporovatele zaujala a věřím, že i letos bude den ošetřovatelem a prohlídka zákulisí zahrady velkým lákadlem,“ doplňuje Přemysl Rabas.
Safari Park Dvůr Králové je jedinečnou genetickou bankou afrických zvířat. Řadu druhů, které v Podkrkonoší žijí, není možné vidět v žádné jiné české zoologické zahradě, a často bývají raritní i v evropském a světovém měřítku.
„Safari park přitom přibírá do svých chovů nové a nové druhy, které potřebují pojistku pro přežití v případě, že by v přírodě zcela zmizely. Právě na ně se kampaň zaměřuje,“ vysvětluje mluvčí zoo Michal Šťastný.
Některé druhy zatím neměly na adopce vůbec štěstí. I pro ně zoo hledá zájemce. Jsou to například výreček malý, pisila čáponohá, hroznýš psohlavý, impala, nyala nížinná, voduška jelenovitá a znamenaná, pelikán kadeřavý a bílý, buvol pralesní, volavka západní, leskoptev dlouhoocasá, antilopa vraná, kočkodan bělonosý, kaloň egyptský nebo liánovec kapský.
„Částka určená pro adopci kopíruje roční náklady na chov jednoho zvířete daného druhu, podporovatelé však mohou zároveň sami rozhodnout, kolik prostředků zvířeti pošlou. Příspěvek pro adopci začíná 500 korunami za rok,“ říká Michal Šťastný.
Adoptivní rodiče získají certifikát se jménem a podle výše příspěvku i řadu dalších benefitů jako volné vstupenky do safari parku, pozvánky na exkluzivní akce, umístění cedulky s vlastním jménem u expozice daného druhu a podobně. Kdo chce získat adopční certifikát do Vánoc, je potřeba zaslat platbu nejpozději do 14. prosince.
1 Žirafa síťovaná
Pro safari park jsou právě žirafy typické, je jejich nejúspěšnějším chovatelem na světě. V Podkrkonoší byl chov v posledních letech utlumen kvůli velkým úspěchům a obrovskému množství zvířat s dvorskou krví. Teď se situace mění. Proto přišel do Dvora Králové samec Kiango, který už pobývá se samicemi. Má za úkol stát se novým zakladatelem legendárního chovu, který začal před půl stoletím díky transportům Josefa Vágnera z Afriky.
2 Fenek berberský
V chovu fenků se v uplynulém roce dařilo, po dvou dekádách samice nejmenší psovité šelmy světa Femme Fatale porodila čtyřčata. Prvnička v srpnu zmizela do nory a tři týdny se neukázala. Ošetřovatelé tušili, že bude rodit, ale celou dobu nevěděli, zda vše dobře dopadlo. Až koncem září bylo jasné, že spolu s partnerem Fantomem vychovává čtyřčata.
3 Sup bělohlavý
Supové jsou ikonami Afriky, ale jejich situace v přírodě se v celosvětovém měřítku rychle zhoršuje. Safari park se letos po letech vrací k chovu těchto majestátních dravců a v zázemí zahrady zřídil velkou supí seznamku. Až se ptáci spárují, přesunou se do voliéry v expoziční části areálu. Zoologové se rozhodli získat pro safari park supy bělohlavé. Chovné hejno by mělo v záchraně druhu sehrát velkou roli – do Podkrkonoší se nastěhovala geneticky velmi cenná zvířata, jejichž potomkové budou mít perspektivu nejen k oživení chovů v lidské péči, ale také potenciál k návratu do volné přírody.
4 Gazela Thomsonova
Gazely Thomsonovy jsou v Česku k vidění jen ve Dvoře Králové. V Evropě je přitom chová pouze šest zoo. Jsou to velmi choulostivá zvířata ke stresu i různým chorobám. Jejich rozmnožování v lidské péči je docela rarita. Také dvorský chov tři roky stagnoval, letos však na svět přišlo hned pět mláďat. Čtyři z nich museli ošetřovatelé dokrmovat z láhve. Mláďata byla po celou dobu s ostatními, jen na krmení se přesouvala do odděleného boxu. Nyní jsou mladé gazely plnohodnotnou součástí stáda.
5 Hrošík liberijský
Pavilon hrošíků liberijských prošel rozsáhlou obnovou, hrošíci tak dostali vedle nových výsadeb také bahniště nebo větší bazény. Narodila se tu po patnácti letech dvě mláďata. Jeden samec přišel na svět v průběhu podzimu 2020, na jaře 2021 se narodil druhý.
5. března 2021 |
Radost chovatelů umocnilo i to, že samců je v Evropě velký nedostatek. Safari park byl v roce 1978 první zahradou na našem území, kde se povedlo stále vzácnější hrošíky rozmnožit.
6 Pižmovka ostruhatá
Pět let čekal safari park na housata vzácně chované pižmovky ostruhaté, letos se ošetřovatelé dočkali. Rodičovský pár si zbudoval hnízdo v kopřivách a povedlo se mu vychovat jedno mládě. Je to úspěch světového formátu, za poslední rok se to totiž nepovedlo v žádné jiné zoo. Safari park navíc odchovem dosáhl významného milníku, pižmovky totiž rozmnožil už ve druhé generaci. Také otec mláděte se vylíhl v Podkrkonoší a byl prvním mládětem svého druhu v českých a slovenských zoo.
7 Levhart perský
Safari park je první zoo v Česku a na Slovensku, která kdy rozmnožila vážně ohrožené levharty perské. Stalo se tak v roce 1979 a dodnes je zahrada jedním z nejvýznamnějších chovatelů vůbec. Zdejších 31 mláďat levharta perského se postupně stěhovalo do dalších zoo v Česku i za hranicemi a posilovalo chovnou základnu. Jenže ta se potýká s vysokou mírou příbuznosti jednotlivých zvířat. Byla tak senzace, když se safari parku povedlo získat samce Arkhyze z ruského Soči, který je ostatním „peršanům“ v Evropě zcela nepříbuzný. Letos obnova legendárního chovu pokračovala, v létě do Podkrkonoší dorazila samice Banu z německého Kolína nad Rýnem. S Arkhyzem vytvoří jeden z geneticky nejcennějších párů v zoologických zahradách. Možná už v příštím roce přijdou na svět i jejich první potomkové.
8 Mamba černá
Mamby černé žijí v dvorském pavilonu Jedovatá Afrika. Jde o jedny z nejrychlejších a nejvíce obávaných hadů Afriky. Teprve v rozčilení a hrozbě mamba ukáže, proč získala své druhové jméno. Otevře doširoka tlamu, jen zcela mimořádně se jako šíp vymrští proti nepříteli. Sliznice její tlamy má temně černé zbarvení.
19. ledna 2016 |
Více než rok obývala prostorné terárium solitérní samice, ke které se v září 2021 připojil impozantní mladý samec, a zoologové mohou doufat v odchovy. Mamby černé jsou v evropských zoo docela neobvyklé, podle prestižní databáze ZIMS je zájemci nyní mohou obdivovat jen v šesti evropských institucích.
9 Zebra bezhřívá
Padesát let se safari park věnuje vážně ohroženým zebrám bezhřívým. Před půl stoletím je dovezl Josef Vágner z Ugandy a takřka stejnou dobu zůstávaly bez větší pozornosti zoologů. Jenže pak se zjistilo, že v přírodě takřka zcela zmizely a vše se začalo měnit. Zeber bezhřívých je ovšem velmi málo i v péči člověka, světové zoo evidují asi čtyřicet zvířat. Všechna mají původ ve Dvoře, který zůstává jejich nejvýznamnějším chovatelem na planetě. Dvůr Králové se Zoo Liberec se v uplynulém roce dohodly na spolupráci při záchran zeber bezhřívých v Ugandě. V září do safari parku přišla dospělá samice s jedenáctiměsíčním synem z Dánska. Zatímco kobyla se již zapojila do chovného stáda, mladý samec se stal členem mládenecké skupiny hřebců různých forem zebry. Ti se jeden od druhého učí sociálním dovednostem, aby z nich mohli vyrůst sebevědomí vůdci stáda.
10 Želva pavoukovitá
Tyto kriticky ohrožené želvy z Madagaskaru jsou v safari parku úplnými nováčky. Trojice pětiletých želv dorazila do Dvora v listopadu a teprve čeká na expozici v suché hale Ptačího světa. Získat je bylo nesmírně těžké, vzácné jsou i v péči člověka. Safari park o začátku chovu vedl dva roky jednání s koordinátorem evropského chovu. Želvy pavoukovité obývají jih a jihozápad Madagaskaru. Žijí v drsných takřka pouštních oblastech, kde až polovinu roku panují tak nepříznivé podmínky, že želvy upadají na čtyři až šest měsíců do „zimního“ spánku, hibernace, a některých oblastech dokonce i „letního“ spánku, estivace. Zahrabané v písku přečkají dobu nedostatku, aby se následně probraly k překotné aktivitě. Během zbytku roku si musejí sehnat dost krmení i se stihnout rozmnožit. Ty dvorské budou pohlavně dospělé asi za pět let.
