Nádraží v Hradci Králové.

Nádraží v Hradci Králové. | foto: Martin Veselý, MAFRA

KRIMIPOMNÍČKY: Žena se sádrou zmizela cestou k lékaři, druhá u nádraží

  • 8
Zdena Brzková a Miluše Straková patří mezi nejdéle pohřešované v Královéhradeckém kraji. Zmizely beze stopy v roce 1995 a od té doby je nikdo nikde nespatřil.

Nad případem Zdeny Brzkové z Plotišť nad Labem a Miluše Strakové z Vysoké nad Labem si policejní pátrači lámou hlavu už jednadvacet let. Obě ženy v roce 1995 zmizely beze stopy. Pokud Brzková žije, je jí čtyřiašedesát, Strakové dvaačtyřicet.

Nejčtenější krimipomníčky

„K oběma případům bohužel nemáme žádné nové informace,“ řekl Jan Čižkovský z krajského policejního ředitelství v Hradci Králové.

Čím delší doba od zmizení uplyne, tím je pravděpodobnost vypátrání nižší. „Pokud bychom ale nějaké nové poznatky získali, případ bychom samozřejmě otevřeli,“ ujistil Čižkovský.

Odešla z práce a už ji nikdo neviděl

Vychovatelka odborného učiliště v Hradci Králové Zdena Brzková je pohřešována od 4. května 1995. Tehdy jí bylo třiačtyřicet. Naposledy ji viděly kolegyně z práce. Po 20. hodině odcházela kolem podniku Foma nedaleko vlakového nádraží a mířila domů.

Trvalé bydliště má v hradecké městské části Plotištích nad Labem, tedy vzdušnou čarou necelé dva kilometry od místa, kde ji viděli naposled. Pokud se rozhodla pro nejkratší cestu, musela jít přes nepřehlednou a odlehlou čtvrť severně od hlavního nádraží.

I dnes tato trasa, zejména úsek přes hlavní železniční tratě na Jaroměř či Třebechovice pod Orebem a přilehlé vlečky mezi sklady, působí ponuře. Není obtížné si představit, že se žena při noční cestě domů stala obětí zločinu.

Brzková měřila 162 centimetrů, měla hubenou postavu, oválný obličej, středně dlouhé tmavě blonďaté vlasy a hnědé oči. Byla oblečena do šedého koženého paleta se širokými rukávy, černé rovné sukně ke kolenům a černých lodiček. Nesla hnědou koženou kabelku hranatého tvaru se zlatým uchem.

K lékaři už nedorazila

Mezi ženy, které záhadně zmizely, patří také Miluše Straková z Vysoké nad Labem na Královéhradecku. V roce 1995, kdy byla naposledy spatřena, jí bylo pouhých jednadvacet. Dne 9. srpna 1995 kolem 13. hodiny odjela z domova Škodou 120 a blízkým řekla jen to, že jede k lékaři na kontrolu. Na pravé noze měla sádru. Do ordinace ale už nedorazila.

Od té doby je nezvěstná. Jednou z vyšetřovací verzí bylo i to, že se mladá žena mohla stát obětí únosu.

O osudu obou žen lze jen spekulovat. Co se s nimi skutečně stalo, nikdo neví.

„Ani u jedné se není čeho chytnout. Mohou být po smrti, stejně jako mohou někde spokojeně žít. Problém je, že u dlouhodobě pohřešovaných už ani nevíme, jak by dnes vypadali. Většinou zmizeli v mladém věku, takže pokud žijí, zestárli,“ řekl před časem dlouholetý policejní pátrač Josef Kolbaba, který u policie už nepracuje. Ještě před územní reorganizací a odchodem do důchodu měl na starost celé východní Čechy.

V Královéhradeckém kraji policie každý rok pátrá po stovkách lidí, většinu z nich se podaří najít. Policie rozděluje zmizelé do několika skupin. Nejpočetnějšími jsou, policejním žargonem, skupiny osob pohřešovaných a hledaných.

Hledaní jsou většinou podezřelí z nějakého trestného činu nebo se vyhýbají nástupu do vězení. Jako pohřešované policie označuje lidi, kteří úmyslně odejdou, ztratí se nebo nechtějí dál komunikovat s rodinou.

Největší skupinu mezi nimi tvoří chovanci výchovných ústavů, kteří se ale brzy najdou. Dlouhodobě pohřešovaných v kraji má policie v kartotéce přes dvacet.