Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Škody jsou dva roky po krkonošských povodních pryč, ale strach zůstává

  17:50aktualizováno  17:50
Jsou to přesně dva roky, co se Krkonošemi prohnala blesková povodeň a zanechala za sebou obrovské škody. Většina z nich už je odstraněna, ale obavy z velké vody ještě nezmizely, zejména kolem Černohorského potoka. Oprava stezek pokračuje.

Voda se valí Svobodou nad Úpou po silnici od Janských Lázní, nedařilo se dostat ji do koryta (4.6.2013). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Byla neděle 2. června 2013 a Krkonoše se probouzely do rána, které se pro tisíce lidí stalo synonymem apokalypsy. Od toho dne si drtivá většina obyvatel Rudníku, Hostinného, Svobody nad Úpou či Janských Lázní navždy zapamatuje termín blesková povodeň a z paměti nikdy nevymaže obraz zkáz, které jim přinesly řeka Úpa, říčka Čistá, Černohorský či Janský potok, ale také bezejmenné strouhy (více o povodni v hradeckém kraji čtěte zde).

Škody postupně vystoupaly na 900 milionů korun (více o škodách čtěte zde). Většina stržených mostů a poničených silnic už je v lepším stavu než před velkou vodou, avšak ještě po dvou letech se pokračuje v opravách.

Mnozí lidé si přitom stále kladou otázku, zda se podobná katastrofa nemůže opakovat. Odpověď není úplně jednoznačná. Například lidé ze Svobody nad Úpou nemají strach z Úpy, ale spíš z Černohorského potoka.

„V obci už jsme opravili skoro vše, jsou vidět práce za desítky milionů korun, které však mohou být každým velkým deštěm znehodnoceny. Vlastně se může stát totéž co před dvěma lety. Koryta potoků v horách jsou načatá, začíná to pracovat a po dešti do našich zatrubených potoků natékají kameny a zemina. Už sice existují projekty, ale opravy potoků váznou. Údajně na to nejsou peníze,“ neskrývá nervozitu starosta Svobody nad Úpou Jiří Špetla.

Povodeň odkryla učebnici krkonošské geologie

„Některé opravy ještě hotové nemáme, protože získat peníze není jednoduchá věc,“ říká mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Obrovská síla vody v horách poškodila hlavně lesní stezky a turistické chodníky, některé cesty voda dokonce zcela odnesla.

Fotogalerie

Obnova a oprava cest bude pokračovat i v létě. Dostane se třeba na chodník od kapličky v Obřím dole k Obří boudě, na stezku kolem Zeleného potoka v Peci pod Sněžkou nebo na cestu Biskupský chodník v Jelením dole. „Také v těchto případech se budeme snažit cesty neuzavírat, ale jen omezit průchod,“ slibuje mluvčí.

Některé dopady povodně ale v Krkonoších zahladit nelze, jako třeba i necvičenému oku patrnou zemní lavinu z Černé hory. „Ideálním příkladem je Klausový důl nad Janskými Lázněmi. Bylo tam zarostlé údolí, ale velká voda to celé odkryla až na skálu a dnes tam návštěvníci vlastně procházejí po krkonošské učebnici geologie,“ popisuje Drahný.

Na rozdíl od Špetly starosta Janských Lázní Jiří Hradecký si myslí, že jeho město už na podobně velkou vodu vyzrálo. Ještě sice není úplně hotovo, ale Janský potok by měly zkrotit trubky v podzemí.

„Hotovo by mělo být do konce září. Řekl bych, že povodeň by u nás už dnes rozhodně nenapáchala tak velké škody,“ mírní obavy Hradecký, kterého přesto zneklidňuje stav starého podzemního tunelu, jímž potok teče.

„Větší povodeň bychom znovu nemuseli ustát“

Po předloňské povodni do jeho vnitřku nahlédli jeskyňáři a zhrozili se. „Pokud s tím nebude někdo rychle něco dělat, hrozí zřícení podzemní klenby a celé kolonády. Devastující následky by mohlo mít třeba další rozvodnění potoka,“ řekl po průzkumu speleolog Radko Tásler. „Pomůže zatrubení. Myslím si, že bude fungovat dalších sto let,“ dodává starosta (více i problému čtěte zde).

Mezi nejpostiženějšími obcemi byly v roce 2013 Rudník a Hostinné, kde říčka Čistá po nepřetržitém nočním lijáku vystoupala o tři metry, trhala mosty i silnice a vytopila desítky domů. Společnost Povodí Labe vyčistila koryto a tok zbavila překážek, které mohly být hrozbou. Obavy přesto zůstávají.

„Stejně velkou povodeň bychom nyní ještě ustáli, větší už ale určitě ne,“ domnívá se starosta Rudníku Aleš Maloch.

Rudník se rozhodl, že se připojí k elektronickému systému, který umí vyhodnotit povodňovou hrozbu. „Máme instalovány průtokové měřiče. Pokud se voda dostane na druhý povodňový stupeň, na mobily všech přihlášených lidí přijde varovná zpráva,“ popisuje Maloch vymoženost 21. století.

Jiné obce však s připojením nespěchají. „My nemáme co monitorovat, protože nás zaplavily horské potůčky. Elektronika nám nepomůže, povodeň byla záležitostí několika minut,“ vzpomíná Hradecký.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

50. let Večerníčku. Polepený Railjet.
Díky druhé koleji vlaky mezi Hradcem a Prahou zrychlí, plán je 55 minut

Správa železniční dopravní cesty plánuje deset projektů na modernizaci trati mezi Hradcem Králové a Prahou, celkem za 25 miliard korun. Vzniknout má třeba...  celý článek

Prázdné lavice v Poslanecké sněmovně (ilustrační snímek)
Kam ze Sněmovny? Heger zvažuje návrat k medicíně. Marková má chuť učit

Poslanecké křeslo opustí po těchto sněmovních volbách šest politiků z Královéhradeckého kraje. Končí bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09, ale i...  celý článek

Jako první v Česku okusili lyžování v nové sezoně na Černé hoře v Krkonoších...
Skipasy na pokladnách v Krkonoších podraží, ušetříte přes internet

Lyžaři, kteří si v nadcházející zimní sezoně budou kupovat skipasy do Krkonoš přes internet, výrazně ušetří. Po Špindlerovu Mlýnu zavádí elektronické...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.