Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krkonoše hostí hráče na niněru, pozapomenutý nástroj proslavili žebráci

  19:34aktualizováno  19:34
Ve Vrchlabí se koná ojedinělé setkání hráčů na niněru. Dnes takřka neznámý nástroj, který „proslavili“ žebráci, je kombinací dud, houslí, kláves a flašinetu. Ještě před sto lety se na něj hrálo i v Krkonoších, pak niněra upadla v zapomnění.

Historický domek Krkonošského muzea na vrchlabském náměstí Míru se proměnil v hudební zkušebnu. Od začátku týdne se zde koná historicky první seminář hráčů na polozapomenutý nástroj. Do krkonošského města se sjeli muzikanti ze šesti zemí, vyvrcholením jejich úsilí bude páteční koncert ve Vrchlabí a sobotní vystoupení v Jičíně.

Fotogalerie

Tento archaický nástroj ovládá jen hrstka muzikantů u nás. Mezi nejlepší patří Daniel Kahuda – organizátor vrchlabského kurzu. „Podobný workshop se u nás ještě nekonal. Udělal jsem si ho tak trochu pro sebe, abych nemusel nikam daleko jezdit,“ říká s úsměvem profesí geolog a přední český hráč na niněru Daniel Kahuda, zatímco v přízemí historického domku ladí svou robustní niněru.

Niněra se nepodobá snad žádnému jinému hudebnímu nástroji. Je kombinací houslí, kláves a dud. Má struny i klávesovou mechaniku, flašinet připomíná klika na boku dřevěného těla. Pohání kolečko, které tře o struny jako smyčec. U starých nástrojů bylo kolečko ze dřeva, moderní niněry jej mají z plastu.

Jednoduché je roztočit kliku, pak začínají problémy

„S niněrou jsem se poprvé setkal ve středověké hudbě a přišlo mi strašně jednoduché na ni hrát. Jednoduché je roztočit kliku, ale pak už začínají problémy. Je to technicky komplikovaný nástroj a je těžké na niněru hrát tak, aby to znělo dobře,“ líčí muzikant, který je jedním z mála Čechů ovládajících tento nástroj.

Workshop niněristů

  • Výsledkem mezinárodní spolupráce budou dva koncerty v závěru týdne. První se uskuteční v pátek od 18 hodin na zahradě historického domku ve Vrchlabí.
  • Koncert sedmi niněr bude součástí programu Dožínek v Krkonošském muzeu.
  • Muzikanti zahrají i dvě až tři tradiční krkonošské písně.
  • V sobotu se účastníci workshopu představí v Jičíně, od 20 hodin vystoupí ve Valdštejnské lodžii.

Spočítat by se podle něj dali na prstech dvou rukou. Stejně tak ve světě je komunita poměrně malá. Nejvíce niněristů je v současnosti ve Francii. Hra na tento nástroj s tisíciletou tradicí se dá kromě Francie studovat ve Švédsku nebo Dánsku.

„Niněru jsem poprvé viděl na jednom workshopu, kde na ni hrál poměrně slavný muzikant. Předtím jsem hrál na dudy. Hned mě to zaujalo a řekl jsem svému učiteli hudby, že mě to musí naučit. Vzal jsem všechny své peníze a koupil si první niněru. Je to zábavný nástroj už jen tím, že je téměř neznámý,“ líčí student pedagogické fakulty Johannes Just z Německa, který na starobylý instrument hraje už osm let.

Do místnosti se mezitím trousí dalších pět účastníků vrchlabského semináře, jsou z Rakouska, Německa, Velké Británie nebo Francie. Je mezi nimi i rakouský virtuos a vedoucí workshopu Matthias Loibner.

Nejprve brnká jednou rukou o strunu, prsty druhé ruky klepe rytmicky na klávesy. Plynule se přidávají ostatní niněristé. Projev nabírá na intenzitě. Za pár desítek sekund historickým domkem vibrují hutné tóny ze všech sedmi niněr. Právě na hudební improvizaci je vrchlabské setkání zaměřené.

Do českých zemí se dostala jako žebrácký nástroj

„Cílem je se poslouchat a navzájem se sehrát, poznat, co si člověk může dovolit, jak na to reagovat. S niněrou jste většinou sami, protože téměř vždy je příliš daleko někdo, s kým by se dalo zahrát,“ poznamenává Kahuda.

Niněra

  • Hudební nástroj, jehož struny rozeznívá dřevěné kolečko poháněné klikou. Kolečko má podobnou funkci jako smyčec u houslí.
  • Niněra zní jako kombinace dud a houslí.
  • První záznamy o niněře v Evropě pocházejí z 10. století, o její existenci svědčí socha ve španělském poutním místě Santiago de Compostela.
  • Největšího rozkvětu hra na tento nástroj zažila v 18. století ve Francii. Později se z ní stal nástroj lidový a žebrácký. V České republice na niněru hraje zhruba deset lidí.

O tom, jak a kde niněra vznikla, se dodnes vedou polemiky. První zmínky o nástroji, jehož název ve španělštině znamená „chůva“, jsou z 10. století.

„Existují hypotézy, že niněra vznikla jako pomůcka pro výuku zpěvu v církevní hudbě, ale to se dnes už nedozvíme. Nemáme k dispozici žádné historické prameny,“ říká Kahuda. Na osm století se niněra stala součástí lidové kultury, v 18. století zažila světlou chvilku ve Francii.

„Byl to jediný moment v dějinách, kdy se toho chopili profesionální nástrojaři, muzikanti i skladatelé. Jinak nikdy nebyla niněra považována za nástroj vysoké kultury,“ dodává odborník.

Do českých zemí se dostala jako žebrácký nástroj. Ještě na přelomu 19. a 20. století byla niněra poměrně hojně rozšířená také v Krkonoších. „Muzikanti na horských boudách hráli na niněru turistům. Přesná data, kolik nástrojů zde bylo a kolik lidí na něj umělo hrát, však nemáme. Po první světové válce to začalo postupně upadat,“ uvádí etnolog Krkonošského muzea Libor Dušek.

Vrchlabská instituce má ve sbírce dvě niněry, které pocházejí z Krkonoš. Jednu zrestaurovanou, druhá se dochovala jen jako neopravitelné torzo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na svou dobu moderní expozice ve Vrchlabí končí, nahradí ji ještě modernější.
Krkonošské muzeum chce být světové, nová expozice bude interaktivní

Nové návštěvnické centrum Krkonošského národního parku bude interaktivním příběhem přírody a lidí z hor. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí se tak chce přiblížit...  celý článek

Markéta Matoušová z České Skalice na Náchodsku bude bojovat o titul České miss.
Zvládla kurz přežití, teď čeká krásku z České Skalice finále miss

Je cílevědomá, krásná a netají se slabostí pro dortíky. S kaloriemi si však hlavu neláme, stačí je vysportovat. Markéta Matoušová z České Skalice se v sobotu...  celý článek

Policie nalezla u Benátek nad Jizerou mrtvého muže a ženu (26.11.2015).
Žena našla na silnici umírajícího muže, viníka nehody hledá policie

Policie pátrá po řidiči, který v noci na neděli ujel od nehody v Praseku na Hradecku, aniž by poskytl první pomoc vážně zraněnému muži. Toho našla až...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.