Rýchorský prales v Krkonoších

Rýchorský prales v Krkonoších | foto: Kamila Antošová, KRNAP

Prales, který jste neznali. Krkonoše možná otevřou dosud zapovězená místa

  • 27
V Krkonošském národním parku se zřejmě otevřou místa dosud nepřístupná veřejnosti. Turisté v Krkonoších mají šanci, že zanedlouho poznají Dvorský les a Boberskou stráň ve východní části hor, kam nyní mohou jen po značených turistických stezkách.

Obě lokality jsou pod nejpřísnější ochranou Krkonošského národního parku (KRNAP). Pravidla a režim v českých národních parcích mění novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou schválila Sněmovna. Týká se i nejvyšších českých hor.

„Jediná místa, o kterých se v Krkonoších hovoří, že v nich režim oproti současnému stavu bude volnější, jsou Dvorský les na Rýchorách a Boberská stráň. Klidové území tam vyhlašovat neplánujeme. Z hlediska ochrany přírody si to v těchto dvou lokalitách můžeme dovolit,“ potvrdil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Důvodů pro otevření je několik. Tato místa například nejsou zatížená extrémní návštěvností a Dvorský les, i když se o něm hovoří jako o Rýchorském pralese, je takzvaným sekundárním lesem.

„Ve skutečnosti to skutečný prales není. Bizarní podobu pokroucených buků tam má na svědomí pastva dobytka v minulosti. Přesto je Dvorský les domovem mnoha vzácných a zákonem chráněných druhů rostlin a živočichů a mnoho desetiletí se v něm lesnicky nezasahovalo,“ uvedl Drahný.

Dvorským lesem o rozloze 64,1 hektaru se nazývají vrcholové partie Rýchor kolem jednoho tisíce metrů nad mořem. Boberská stráň o rozloze 17,4 hektaru je nedaleko a ochranáři o ní hovoří jako o významné botanické lokalitě. Nachází se nad Žacléřem a leží ve výšce okolo 700 až 800 metrů nad mořem.

Konec dělení na zóny podle čísel

Zpřístupnění míst, kde se dosud mohlo chodit jen po značených stezkách, je nejviditelnější, avšak zdaleka ne jedinou novinkou, kterou novela zákona v Krkonoších přinese. Mění například i pojetí zón všech čtyř národních parků v Česku. Obce na jejich území budou mít větší pravomoce nebo budou vyhlášena klidová území, kde bude – tak jako v dnešní nejpřísněji chráněné první zóně – omezen pohyb návštěvníků pouze na značené cesty.

V Krkonoších bude klidové území vyhlášeno na většině dnešní první zóny, což bude znamenat, že turisté se až na výjimky nedostanou do volného terénu.

„Toto opatření dlouhodobě sleduje zejména snahu chránit křehkou arkto-alpinskou tundru na hřebenech Krkonoš, život v horských smrčinách a klidové zóny pro živočichy v extrémně navštěvovaném regionu,“ uvedl Drahný.

Současně by mělo zaniknout dělení na první, druhou a třetí zónu i ochranné pásmo. „Nově by měla vzniknout zóna přírodní, přírodě blízká, soustředěné péče o přírodu a navrch zóna kulturní krajiny. Hranice dnešních zón se ale nezmění, v Krkonoších jde spíš o formální změnu,“ uvedl Drahný.

Do první zóny patří území s výskytem unikátních ekosystémů krkonošské arkto-alpinské tundry, rašeliniště, horské louky a klečové porosty. Rostou tu i všechny původní lesy. Rozloha lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37 tisíc hektarů, z toho pouze 280 hektarů jsou původní smrčiny.

Lyžařských středisek se změny nedotknou

Druhá zóna je na necelých 10 tisících hektarech a plocha třetí, která se v posledních letech ztenčila na úkor první a druhé zóny, má dnes 19 tisíc hektarů. Ministerstvo životního prostředí zavedlo na území KRNAP zonaci území v roce 1991 a předloni nejpřísněji chráněnou první zónu zvětšilo z 4 502 na 6 984 hektarů.

„Důvodem bylo, že přírodní hodnota některých částí Krkonoš, především ve vyšších polohách hor, se změnila k lepšímu a bylo třeba na tuto skutečnost reagovat,“ řekla vedoucí Odboru státní správy KRNAP Hana Slavíčková.

Novela, kterou na začátku prosince schválila Poslanecká sněmovna a v lednu ji Senát poslancům vrátil se změnami, nijak neovlivní již schválené plány horských středisek a skiareálů.

„Sjezdového lyžování a rozvoje skiresortů se novela v zásadě netýká. Neznamená žádná další omezení pro obyvatele hor a ani pro podnikatele či pro majitele penzionů a hotelů. Naopak novela směřuje na správy parků,“ uvedl Drahný.

Krkonošský národní park vznikl v roce 1963 a v současné době zabírá území o rozloze více než 36 tisíc hektarů. Společně s polským parkem tvoří jeden z největších, ale také nejnavštěvovanějších národních parků ve střední Evropě.