Rolby a skútry protáhly běžecké tratě na hřebenech a přibyly i první kilometry v nižších polohách, například v Jestřebích horách či ve Vrchlabí. Sezona letos začala brzy, už počátkem prosince.
Kraj však na letošní zimu i tu nadcházející seškrtal o několik set tisíc dotace pro oddíly, obce i firmy. Rozdělí tak vždy po 1,5 milionu korun. Až na jednoho všichni dostanou částku nižší než minule. Po tři předešlé zimy byl kraj štědřejší, vydával dokonce až 1,8 milionu.
Za dobrých podmínek je v kraji přes tisíc kilometrů tras, z toho na Krkonoše připadá 500 kilometrů a dalších jednasedmdesát je na páteřní magistrále. Protažené stopy jsou veřejná služba, zaznívá od firem, které je dotují ze zisku na sjezdovkách.
„My najedeme za rok přes šest tisíc kilometrů a děláme to jen proto, že jsme lidé z hor, přesvědčení o tom, že je to potřeba. Když se ale firma dostane do finančních potíží, budou běžecké tratě na prvním místě, kde majitel bude škrtat. Smutné přitom je, že denně upravujeme až 90 kilometrů tratí, a přitom vám jsou lidi schopni nadávat, když je sníh zafouká. Běžkaři ale za to neplatí ani korunu,“ zlobí se ředitel SkiResortu Černá hora - Pec Petr Hynek.
Už několik let dává najevo, že středisko může úpravy tratí opustit. Firma platí za služby, jako jsou skibusy, běžecké tratě či propagace regionu, ročně dva až tři miliony ze zisku.
„Nechápu to, Česká republika je v počtu lyžařů pátá na světě, ale fungování cestovního ruchu jako celku připomíná vidlákov,“ míní ředitel, který opakovaně s dalšími areály kritizuje, že stát stále nepřijal zákon o cestovním ruchu.
Ten by umožňoval sdružovat peníze od soukromníků a veřejného sektoru na společné projekty třeba do silnic nebo právě na úpravy běžeckých stop.
Dotace kraje na úpravu tratí
(Pozn.: první číslo platí pro sezonu 2017/18, druhé pro minulou sezonu, v tisících korun.) |
Krkonoše tuto zimu čerpají 400 tisíc od Libereckého kraje a 500 tisíc od Královéhradeckého. Avšak to stačí jen na čtvrtinu skutečných nákladů. V hradecké části hor rolbaři vykázali v poslední sezoně 1 054 motohodin a v liberecké části 974.
„Podle našich propočtů činí náklady na úpravu tratí v Krkonoších ročně až přes 10 milionů korun. Dlouhodobě se snažíme, aby kraj vyčlenil na tuto dotaci co největší částku, ale on je ten, kdo určuje, kolik vydá,“ připouští starosta Vrchlabí, krajský zastupitel a předseda svazku obcí Krkonoše Jan Sobotka (STAN), který v krajském výboru pro cestovní ruch kritizoval nízkou částku dotací. Kraj však peníze nepřidal.
Doplácejí na to také v Deštném v Orlických horách, kde se starají o 30 kilometrů tratí. „Dotace nám pokrývá necelou polovinu nákladů. Bývaly i roky, kdy jsme od kraje dostali ještě méně, ale stejně jsme stopy upravovali. Chceme je držet na nějaké úrovni,“ říká šéf deštenského skiareálu Petr Prouza. Stát podle něj přehlíží cestovní ruch. Zvýšil DPH, ale peníze zpět nevrací.
Částka je stále stejná, hájí se kraj, i když to tak nevychází
Kraj se však brání, že o žádné snižování podpory pro údržbu běžeckých tratí nejde.
„V rozpočtu kraje pro zimu 2016/2017 bylo vyčleněno 1,5 milionu korun. Při zapojení vratek bylo možné poskytnout dotace ve větším objemu, a to 1.597.500 korun. Jelikož je alokace ve výši 1,5 milionu vyčleněna v rozpočtu kraje i na rok 2018, jedná se o setrvalou výši alokace, tedy nedošlo k jejímu meziročnímu poklesu,“ říká mluvčí kraje Dan Lechmann. Podle něj se výše vyčleněných peněz může snížit nebo zvýšit, což je dopředu známo.
Je to ale ještě trochu jinak. Kraj uvádí ve vlastním dokumentu, že pro minulou zimu vyčlenil na běžecké tratě částku 2 milionů korun, s kterou může hýbat.
V programu rozdělil celkem 1.597.500 korun mezi deset žadatelů, kteří slíbili upravit 1755 kilometrů tras. Po vyúčtování dostal kraj vráceno asi 62 tisíc. K tomu však čerpala krajské peníze nejspíš z jiného balíku také Branka, která dostala 192 tisíc. Podpora běžeckým tratím tedy dosáhla přes 1,7 milionu korun.
Skiareály a obce spolu s Českou unií sportu i s Asociací horských středisek už hledaly podporu na ministerstvu školství či místního rozvoje, ale bez odezvy. V celém Česku je na úpravu stop potřeba asi 50 milionů korun. Bývalá vládní koalice přitom měla zákon o cestovním ruchu v programovém prohlášení. Teď to horské obce chtějí zkusit u další vlády.