Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krkonošskou chatu Smetánku u sjezdovky proslavily Sněženky a machři

Seriál   8:41aktualizováno  8:41
Od dob natáčení kultovní komedie Sněženky a machři se Chata Smetánka nad Pecí pod Sněžkou změnila jen málo. Je spjatá s historií krkonošského lyžování. Její příběh přibližuje další díl seriálu o (ne)známých krkonošských boudách.

„Ti kluci si vážně nedaj říct. Podívej se, Boženko. Teď byli v sámošce, nakoupili plnej baťoh piva a teď se to budou snažit obejít zadním vchodem. Jako kdybych to za ta léta nepoznal nejmíň dvacetkrát. Ovšem tohle je extra materiál,“ říká své kolegyni učitelce Radomír Brzobohatý alias profesor Karda ve známé scéně z komedie Sněženky a machři, když před horskou boudu přichází trio Cabadaj, Mácha, Převrátil. 

Místo, které si filmaři pro natáčení slavného filmu v roce 1983 vybrali, se od té doby změnilo jen velmi málo. Chata Smetánka nad Pecí pod Sněžkou stojí dodnes a stále je z ní cítit závan starých časů. První turisté ve stavení na úpatí Liščí hory pobývali už na začátku 19. století.

Zatímco centrum Pece pod Sněžkou se v posledních letech prudce mění a původní zástavba ustupuje moderním apartmánům a hotelům, necelé tři kilometry odsud to vypadá, jako kdyby se zastavil čas. Chata Smetánka uprostřed sjezdovky Bramberk je zvenku stejná jako za první republiky. 

Současnou podobu chata získala v roce 1930, kdy Franz Rücker nad původní roubenku, kde je dnes kuchyň a jídelna, přistavěl třípodlažní dům.

Atmosféra starých časů

Pohled na chatu s 18 pokoji a 50 lůžky z místa, odkud ho zabírali filmaři při natáčení Sněženek a machrů, dnes sice zastiňují vzrostlé smrky, jinak je ale vše při starém. Zůstala zde tmavá dřevěná fasáda stejně jako velký nápis Smetánka. I když se pod Hnědým vrchem točily pouze exteriérové scény, lidé mají chatu se známou komedií stále spojenou. 

Fotogalerie

„Nedá se říct, že by sem někdo kvůli tomu vyloženě jezdil. Ale každý kdo přijede, tak se na to ptá,“ říká Petr Cink, který boudu provozuje s přítelkyní Andreou Brahovou a žijí tu se dvěma dětmi. 

Před několika lety měli nečekanou návštěvu. Na místo činu se vrátil Jan Antonín Duchoslav, představitel Vikyho Cabadaje.

I když zvenku vypadá chata už několik desetiletí stejně, interiéry majitelé citlivě zrekonstruovali. Minulostí jsou společné koupelny a toalety na chodbách, více než sto let staré stavení je zateplené, ohřev vody a vytápění zajišťuje geotermální čerpadlo. Ve většině místností je rozvedené podlahové topení. Boudaři si dají záležet na tom, aby se atmosféra na chatě blížila co nejvíce době, kdy ji objevovali první turisté. Stylově působí staré dřevěné lyže na zdech v jídelně, některé z nich navíc pocházejí přímo odsud.

„Jsme zastánci toho, aby to původní bylo vidět. Když jsme rekonstruovali jídelnu, roubené stěny byly obložené deskami a pod tím natřené zeleně hráškovou barvou. Obrousili jsme to a vrátili do původního stavu,“ uvádí Andrea Brahová. 

Dnes jídelna připomíná tradiční horskou světnici. Stejné překvapení na ně čekalo při rekonstrukci zadního traktu budovy, kde v jednom pokoji pod omítkou objevili původní roubenou stěnu.

Krkonošské boudy

Rodiče Andreji Brahové podnikovou chatu koupili v polovině 90. let. „Sháněli malou rodinnou chalupu, protože jsme všichni lyžovali a často jezdili na hory. Nakonec se naskytla možnost koupit Smetánku. S provozem horské boudy do té doby neměli žádné zkušenosti, museli se všechno naučit. Mamka si kvůli tomu dokonce dodělávala školu,“ vzpomíná Andrea Brahová, která na boudě začala pracovat v roce 2001.

O šest let později už s Petrem Cinkem její provoz kompletně převzali. Rodák z Brna a nadšený lyžař v Krkonoších nejprve pracoval jako lyžařský instruktor.

V té době ještě na Hnědý vrch nevedla lanová dráha jako dnes, na jejím místě stál vlek. „Pamatuju si, že fronta na vlek byla dlouhá několik desítek metrů, začínala už u boudy,“ vybavuje si Andrea Brahová.

Právě zimní sporty sehrály v historii chaty klíčovou roli. S rozvojem lyžování v první polovině 20. století začali toto místo objevovat turisté. První hostinské pokoje zřídil Johann Hofer na půdě někdejší roubenky už po roce 1900. Za první republiky i druhé světové války jezdila k tehdejším majitelům Rückerům lyžovat česká závodnice a rodačka z Havlovic na Trutnovsku Květa Lelková.

V létě oáza klidu

Zimní sezona je pro boudaře dodnes klíčová, návštěvnost sjezdovek v Peci pod Sněžkou navíc v posledních letech díky investicím skiareálu do vleků, lanovek a umělého zasněžování roste. 

„Už to děláme docela dlouho a za tu dobu jsme si vytvořili okruh lidí, kteří se k nám každý rok vracejí a berou s sebou své známé. Stálá klientela dnes tvoří zhruba 70 procent. Ze začátku jezdilo hodně cizinců, dnes to jsou většinou Češi,“ vysvětluje Petr Cink.

Chata Smetánka

Leží v nadmořské výšce 935 metrů na úpatí Liščí hory. V původní chalupě hospodařili chovatelé dobytka ze známého krkonošského rodu Tippeltů. Obchodník s horským máslem Johann Hofer po roce 1900 zřídil na půdě první hostinské pokoje. Popularita boudy vzrostla s počátky lyžování. Franz Rücker zde v roce 1930 postavil třípodlažní dům, původní roubenka dodnes tvoří část přízemí. V roce 1945 nový správce boudy Karel Lefler dům přejmenoval na Smetanovu boudu, ze které se během času stala Smetánka. Do poloviny 90. let byla podnikovou chatou Kovohutí Povrly. Její kapacita je i s přistýlkami 50 lůžek.

Na rozdíl od zimy je chata Smetánka přes léto oázou klidu. I když tudy nevede žádná z hlavních turistických stezek, okolí má co nabídnout. Kolem boudy prochází okružní vycházková trasa Vlčí jáma začínající na náměstí v Peci, na níž se mimo jiní nachází nepříliš známý Temný vodopád. Odtud mohou výletníci pokračovat po žluté a dále po červené stezce na Liščí louku a Liščí horu (1363 m n. m.). Na Hnědém vrchu je od roku 2009 nejvyšší krkonošská rozhledna. Většina turistů se však nahoru vydává lanovkou.

Kolem boudy tak paradoxně na sedačkách lanové dráhy denně projedou stovky lidí, přímo na chatu jich ale zavítá jen zlomek. Chata i v létě žije hlavně z ubytovaných hostů. Jediným slabším obdobím z celého roku je říjen a listopad, kdy si boudaři „vybírají“ dovolenou. Pohledy z různých zemí světa na dřevěném sloupu v jídelně připomínají jejich zálibu v cestování, s karavanem projeli Severní Ameriku, navštívili Kubu i několik států v Jihovýchodní Asii.

Mnohem větší starosti než dostatek návštěvníků, boudařům dělá krize na trhu práce. 

„Když jsem na horách začínal, nebyl problém sehnat zaměstnance. Dneska už sezonní práce skoro nikoho neláká a je to čím dál horší. Třeba u kuchařů úplně chybí jedna generace. Když dám inzerát, hlásí se kuchaři, kterým je padesát a více let. Mladých, kteří by byli ochotní pracovat na horách, je velmi málo,“ vykládá Petr Cink. 

Letos se jim poprvé od doby, kdy chatu provozují, nepovedlo na léto sehnat kuchaře. V kuchyni proto vaří sami.



Bouda na Benecku má v rodokmenu Bohumila Hanče, rodina ji vlastní dodnes

Hančova bouda na Benecku v Krkonoších

VIDEO Seriál Ve 30. letech minulého století podnik založil Bohumil Hanč, synovec tragicky zemřelého lyžaře. Dnes...

Friesovy boudy vaří vlastní pivo. Lákají tak turisty do odlehlého kouta

Friesovy boudy v Krkonoších

VIDEO Seriál Friesovy boudy nad Strážným v Krkonoších vsadily jako jedny z prvních na vlastní pivo. Zdejší...

Boudu Jana proslavily borůvky, do pokrmů jich tam spotřebují metráky

Bouda Jana v Krkonoších na jaře 2018

VIDEO Seriál Boudu Jana v krkonošské Velké Úpě od konce 80. let minulého století provozuje rodina Paškových...

Jako mladík utekl z Prahy do Krkonoš, u Boudy pod Sněžkou chová lamy

Bouda pod Sněžkou v Krkonoších

VIDEO Seriál Turisté stoupající Obřím dolem na nejvyšší vrchol Krkonoš nemohou minout Boudu pod Sněžkou. Jiří...

Masy turistů se Brádlerkám vyhýbají, jsou rájem hlavně pro skialpinisty

Brádlerovy boudy v Krkonoších.

VIDEO Seriál Brádlerovy boudy nad Špindlerovým Mlýnem ve střední části Krkonoš vznikly už za třicetileté války....

K Rýchorské boudě dojdou lidé, kteří se nemusí předvádět, říká boudařka

Rýchorská bouda v Krkonoších

VIDEO Seriál Rýchorská bouda stojí nad Žacléřem ve východní části Krkonoš od roku 1926 a léta sloužila jako...

Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Chaos na D11. Řidiči se otáčeli a couvali, nechtěli čekat v koloně

Auta na D11 se otáčela a couvala ke sjezdu z dálnice (16.8.2018).

Neuvěřitelný hazard téměř tří desítek řidičů zaznamenaly kamery na dálnici D11 u Chlumce nad Cidlinou. Auta tam krátce...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Další z rubriky

„Máničky“ chtěly zapálit tank, okupanti je ostříhali, líčí historička

Protestní nápisy v Hradci Králové v srpnu 1968.

Obyvatelé Hradce Králové reagovali na okupaci v srpnu 1968 lidovým humorem, peticí, letáky a výzvami. Jinak se...

Sahal mi mezi nohy a hrozil uškrcením, řekla soudu dívka o svém dědovi

Krajský soud v Hradci Králové.

Krajský soud v Hradci Králové dál projednává případ seniora M. U., který je obžalovaný ze znásilnění a zneužívání tří...

V Trutnově narazila okupační vojska na odpor, na cestách hořely barikády

Stržený památník tanku v Horské ulici v Trutnově v srpnu 1968.

Při příjezdu okupačních vojsk v roce 1968 to v Trutnově vypadalo jako ve válečné zóně. Na příjezdových cestách hořely...

Najdete na iDNES.cz