Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krkonošské muzeum chce být světové, nová expozice bude interaktivní

  9:40aktualizováno  9:40
Nové návštěvnické centrum Krkonošského národního parku bude interaktivním příběhem přírody a lidí z hor. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí se tak chce přiblížit nejmodernějším evropským expozicím, které znají návštěvníci například z německých národních parků.

Na svou dobu moderní expozice ve Vrchlabí končí, nahradí ji ještě modernější. | foto: David Taneček, ČTK

Audiovizuální expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí nazvané Kámen a život a Člověk a hory, které za třiatřicet let zhlédlo víc než jeden milion návštěvníků, se uzavřou 8. října.

I když ve své době patřily v republice k nejmodernějším, už nestačí. Správa KRNAP v příštích letech plánuje bývalý augustiniánský klášter, kde muzeum sídlí, zrekonstruovat a vytvořit v něm expozici dokumentující příběh Krkonoš. 

Ambice horalů jsou nemalé. Nové centrum využije nejmodernější audiovizuální technologie, za silným příběhem přírody a lidí usazených v horách stojí známý scenárista a dokumentarista Pavel Štingl. Expozice bude na ploše 2,5 tisíce metrů čtverečních ve 28 místnostech oproti současným sedmnácti. 

Fotogalerie

Příprava trvá osm let. Expozice bude mít několik úrovní a záleží jen na návštěvníkovi, do jaké hloubky si bude chtít nabídnuté informace prostudovat. 

„Muzeum, které začátkem října zavřeme, zůstane nepřístupné až do roku 2021. Vrchlabský klášter by se měl stát hlavním návštěvnickým centrem Krkonošského národního parku, kde se lidé dozvědí celý příběh Krkonoš. Chceme navázat na myšlenku současné výstavy, nepůjde o klasickou muzejní expozici,“ říká náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar. 

Rozpočet je 140 milionů korun, z toho asi 85 procent pokryjí dotace. Čtyřicet procent nákladů spolkne stavební část a zbytek expoziční. První stavební práce začnou příští rok.

Dosavadní expozice, otevřená 28. dubna 1984, byla ve své době pojmem a udivovala pojetím i technickými vymoženostmi. „Tehdejší ředitel Jiří Svoboda přišel s myšlenkou vytvořit muzeální expozici o horské přírodě a my navrhli netradiční divadlo horské přírody,“ vzpomíná jeden z tvůrců Jan Jeník.

Hlavními taháky byly obří modely šišek, dvojité šroubovice DNA, hub, mohutného doupného stromu majícího přírodní dutiny s řadou jeho vycpaných obyvatel nebo proudící umělý potok s rybami a ptáky. 

„Na tehdejší dobu to byla neuvěřitelně pokroková věc. Návštěvníci viděli živé pstruhy, ptáky i rostliny,“ vzpomíná druhý z autorů expozice Jan Štursa. 

Instalace výstavy ani počátky provozu se však neobešly bez komplikací. „Třeba doupný strom je až z Rýchor. Přivezli jsme ho před budovu a zjistili, že je tak velký, že ho nemáme jak dostat dovnitř. Museli jsme ho rozříznout a opět spojit. Jednoduché nebylo ani jeho vysušení,“ ukazuje Štursa do jedné z vitrín.

Inspirací byl Londýn i román

První den ostrého provozu začali v umělém potoce hynout pstruzi. „Ze stavební hmoty, kterou tvořila směs perlitu a cementu, se vyluhovalo příliš mnoho vápníku a nedařilo se udržet potřebnou kyselost vody odpovídající životním nárokům pstruha. Na konci prvního dne se musel kolega chtě nechtě ponořit do studené vody a pstruhy vytahovat,“ vypráví dále Štursa.

Přestože ryby v umělém potoce dnes už nejsou a také ptáci ve voliéře chybí, není pochyb, že v 80. letech expozice musela působit jako zjevení. 

„Vzniku předcházela cesta po českých i zahraničních muzeích, kde jsme sbírali náměty. Inspirací byly stálá expozice v londýnském přírodopisném muzeu nazvaná Nature at Work či román Karla Schulze Kámen a bolest, který popisuje osudy Michelangela. Honzovi Jeníkovi docvaklo, že je to ideální propojení parafráze s názvem Kámen a život, propojení vztahů mezi živou a neživou přírodou Krkonoš. V té době byly už Krkonoše velmi známé, takže se nabízelo divadlo živé a neživé přírody rozehrát,“ pokračuje Štursa. 

Autoři naráželi i na cenzuru. „Potýkali jsme se s kritikou, když jsme v expozici chtěli zmínit imise. Psal se rok 1979, představte si za tehdejší garnitury zmínit, že Čechy jsou uprostřed černého trojúhelníku tepelných elektráren v pohraničí Československa, Polska a východního Německa. Nakonec se to ale podařilo,“ upozorňuje Štursa u fotografií pahýlů uschlých stromů.

Vůbec největší překážkou byla dostupnost moderních technologií. „V době příprav, v letech 1979 až 1983, byla úžasná role tehdejšího ředitele Jiřího Svobody, který na mocenské garnituře dokázal vyžebrat neuvěřitelných 8,5 milionu korun. V té době to byly veliké peníze,“ připomíná Štursa.

Díky tomu se podařilo vytvořit expozici významem přesahující Vrchlabí i Krkonošský národní park. Legendární expozici mají lidé možnost spatřit ještě několik týdnů. V jejím posledním týdnu od 3. do 8. října bude vstup zdarma.



Nejčtenější

Tygři a lev utekli z klece v zooparku na Hradecku, zneškodnili je veterináři

Uspaná zvířata v Bioparku Štít na Hradecku (16. 7. 2018)

Veterinářům se kolem půl jedné odpoledne podařilo uspat dva tygry a lva volně se pohybující po Bioparku Štít na...

Dům ve svahu si navrhli sami. Převýšení sedm metrů rodina hravě zvládá

Srdcem domu je kuchyně jako součást hlavního obytného prostoru spolu s obývákem...

Padesát dva schodů tam a dvaapadesát zpátky. Nahoru a dolů, každý den a několikrát. To je prostá bilance pohybové...



Lesy ČR kvůli kůrovci zastavily stavbu nového sídla za půl miliardy

Lesy v lese. Půdorys nového sídla bude připomínat strom.

Stavba největší dřevostavby v zemi, kterou chtěly v Hradci Králové postavit Lesy České republiky se odkládá. Budova za...

Řidička předjížděla kamion, auto v protisměru vyhnala do příkopu

Řidič peugeotu havaroval mezi Výšinkou a Stříteží (12. 7. 2018).

Řidič osobního auta zabránil u Dvora Králové nad Labem čelnímu střetu a sám skončil v příkopu. Řidička v protisměru...

Réway se v Hradci pokouší o restart: Chci se dostat tam, kde jsem byl

Martin Réway

Zatímco jeho noví spoluhráči se na právě probíhající dva týdny rozprchli z Hradce na dovolenou, pro Martina Réwaye to...

Další z rubriky

Klece šelem, které utekly v bioparku, byly špatně zajištěné, zjistila kontrola

Majitel Antonín Hnízdil ukazuje mříž, kudy šelmy unikly (16. 7. 2018).

Provozovatel Bioparku Štít nedaleko Chlumce nad Cidlinou, v němž v pondělí utekli z klece dva tygři a lev, dostal od...

Senior odmítá, že znásilnil vnučky. Dcera chce získat můj dům, řekl

Lavice obžalovaných u Krajského soudu v Hradci Králové zůstala prázdná.

Před Krajským soudem v Hradci Králové stanul M. U. obžalovaný ze znásilnění svých nezletilých vnuček a rodinné známé....

Začala stavba cyklostezky mezi Hradcem a Pardubicemi za 30 milionů

Na stavbě cyklostezky už pracují těžké stroje.

Na stavbě první části cyklostezky mezi Hradcem Králové a Pardubicemi už pracuje těžká technika. Ve směru do Vysoké je...

Najdete na iDNES.cz