Rýchorská bouda potřebuje nájemce, jinak baště turistů hrozí zavření

Správa Krkonošského národního parku už nebude provozovat Rýchorskou boudu, u níž se zastavují stovky běžkařů i letních turistů. Bouda slouží jako středisko ekologické výchovy, její provoz je však dlouhodobě ztrátový. Nového nájemce chce proto vedení parku najít do listopadu.

Rýchorská bouda v Krkonoších. | foto: Archiv KRNAP

U Rýchorské boudy se střetávají významné turistické stezky a populární byl i tamní bufet, místo občerstvení při mnohakilometrovém pochodu mezi Horním Maršovem, Žacléří nebo Svobodou nad Úpou.

Historie Rýchorské boudy

• První budovou na pustém temeni Rýchor v nadmořské výšce 1000 metrů byla od roku 1892 Maxova chata, stávala na místě dnešní vyhlídky na panorama východních Krkonoš. Původní výstavní pavilon ze Zemské jubilejní průmyslové výstavy v Praze roku 1891 daroval rakouskému Krkonošskému spolku majitel vystavující firmy průmyslník Max Hirsch ze Slaného. Sousední Rýchorskou boudu postavil za jeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova jako moderní pohostinské zařízení. Objednatelem stavby byla v roce 1926 slečna Bertholda Hampelová a Josef Grossmann. 
• V roce 1946 přešla bouda pod národní správu Klubu českých turistů v Praze. V srpnu 1950 ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Delší čas patřila podniku Interhotel Krkonoše. 
• V roce 1976 převzala Rýchorskou boudu Správa KRNAP s úmyslem vybudovat u nás první školicí středisko ochrany přírody internátního typu. V letech 1980–1985 prošla Rýchorská bouda rozsáhlou rekonstrukcí, do níž Správa KRNAP investovala více než 8 milionů. Výchovněvzdělávací středisko ochrany přírody slouží od roku 1986.

O to víc teď všechny ty, kteří ji mají rádi, zaskočila informace, že ji Správa Krkonošského národního parku už nebude provozovat.

"Peníze nejsou, vládní škrty dopadly i na nás. Museli jsme hledat možnosti, kde ušetřit. Navíc o ekologickou výchovu, kterou jsme zde pro školy organizovali, je stále menší zájem a provoz boudy je pro nás ztrátový," říká mluvčí správy Radek Drahný.

V minulých letech dotovala Správa národního parku Rýchorskou boudu částkou v rozmezí od 2,5 do 2,9 milionu korun ročně. Přes všechnu snahu se jí ale nepodařilo dlouhodobě snížit ztrátu, která byla 1,9 milionu ročně.

Nechceme, aby skončila jako Petrovka

Správa parku proto hledá nového nájemce. Pokud ho rychle nesežene, zůstane bouda přes zimu prázdná.

"Snažíme se najít nějaké řešení. Nechceme, aby skončila jako Petrovka," varuje Drahný a hned dodává, že boudu rozhodně nechtějí prodat.

Variantu, že by se měla bouda zcela zavřít, si nechce připustit ani starosta Horního Maršova Pavel Mrázek.

"Sehnat nájemce nebude lehké, provozní náklady jsou velké. Je to ale důležitý bod, kde si turisté odpočinou. Bez ní by vzniklo prázdné místo na trase, což by výrazně snížilo atraktivitu pro turisty a hlavně běžkaře v zimě," říká.

Pokud by měli o osudu Rýchorské boudy rozhodovat turisté, nezůstalo by pouze u bufetu, podle mnohých by z ní měla vzniknout klasická horská chata s restaurací a ubytovnou.

"Doteď sloužila chata hlavně jako středisko výchovy a příchozí mohli využít bufet, kde si dali čaj. Mnoho lidí by uvítalo, kdyby v chatě vzniklo i ubytování a hospoda. Pevně doufáme, že se chata zavírat nebude," říká horal Václav Vágner.

KRNAP se nechce vzdát ekologické koncepce chaty. Zájemce, který ji bude chtít zachovat, tak bude mít oproti ostatním výhodu. Správa parku by mu dala při výběru přednost.

"Pro nájemce může být ekologické zaměření chaty výhodou oproti konkurenci. Nový nájemce na tom může stavět. Není to ale podmínka, hlavně nechceme mít barák zavřený, aby přes zimu chátral," upřesňuje mluvčí Drahný.

Kdyby museli správci parku Rýchorskou boudu skutečně zavřít, turisty, správce parku i obec Horní Maršov by to bolelo dvojnásob. Hned vedle "Rýchorky" na místě bývalé Maxovy boudy má totiž do roka vyrůst úplně nová vyhlídka dotovaná z fondů Evropské unie.

"Projekt má přitáhnout nové návštěvníky, už proto by bylo dobré, aby bouda fungovala," tvrdí starosta Maršova Mrázek.