Nástěnné malby Tanec smrti, na nichž si smrtka přichází pro různé stavy, návštěvníci barokního hospitálu už dobře znají. Součástí prohlídkového okruhu v severním křídle jsou od roku 2015, kdy se Kuks otevřel po velké rekonstrukci. V souběžné chodbě o patro výš je ale k vidění neméně zajímavý, ale zdaleka ne tak známý soubor obrazů Ze života sv. Jana z Boha.
Celkem 37 obrazů namaloval v polovině 18. století neznámý autor. V chodbě dlouhé 140 metrů představují životní příběh svatého Jana z Boha, který je patronem nemocných, a řád milosrdných bratří, jenž na Kuks přišel v roce 1743, ho považuje za svého zakladatele. Galerie začíná narozením a končí jeho úmrtím.
„Cyklus je významný rozsahem a uceleností. Podle všeho vznikl na objednávku řádu a patří k původnímu vybavení hospitálu, které je situováno na původním místě, což se ne vždy podaří. Zároveň je důležitým dokladem o historii hospitálu,“ říká kukský kastelán Libor Švec.
Chodba ve druhém patře vedla do ložnic chovanců, výzdoba souvisí s příchodem řádu milosrdných bratří v roce 1743.
„Nebyly zde žádné nástěnné malby tak jako v patře pod námi, ale z různých archivních dokumentů jsme zjistili, že na stěnách visel cyklus obrazů ze života svatého Jana z Boha. Byly uložené v depozitáři,“ poznamenává kastelán.
Všechny obrazy mají stejný rozměr, dva metry na půldruhého metru. Rámy jsou pozlacené. Čtyři z 37 pláten mají za sebou restaurátorský zásah. A následovat by měly další.
Dílo místního malíře?
V dolní části obrazů jsou popisky v latině a němčině, které vysvětlují zobrazené scény, jako je svatořečení sv. Jana z Boha, jeho účast ve válkách, nezřízený život bez víry, vnitřní proměnu i pomoc chudým. I když se autorství nepodařilo odborníkům určit, velmi pravděpodobně obrazy namaloval místní malíř.
„Jsou velmi podobné pracím Jana Ignáce Cimbala, který pro milosrdné bratry pracoval a jehož obrazy jsou v kukském kostele,“ naznačuje Libor Švec. Stejně tak není jasné, jak dlouho rozsáhlá série vznikala. Výzdoba interiérů uměleckými díly byla v té době běžnou praxí.
Ostatně celé severní křídlo hospitálu bylo zdobně malováno. Obrazy s výjevy ze života svatého byly v depozitáři desítky let. Z chodby pravděpodobně zmizely s koncem působení řádu, který byl na Kuksu do druhé světové války.
Představují podobně tematicky uzavřený cyklus jako Tanec smrti ve spodním patře severního křídla, také v tomto případě není autor znám. Pro odborníky mají výjevy smrtky přicházející si pro zloděje, krále či papeže větší hodnotu.
„Tanec smrti vznikl na začátku 18. století a přímo souvisí s obdobím hraběte Františka Antonína Šporka,“ vysvětluje kukský kastelán.
Na rozdíl od Tance smrti jsou ale scény ze života portugalského světce k vidění jen výjimečně a nejsou součástí žádného ze čtyř prohlídkových okruhů. „Ukazujeme je při nočních prohlídkách nebo událostech, jako je Noc kostelů, Hradozámecká noc nebo Svatohubertské slavnosti,“ podotýká Libor Švec.
Patron ošetřovatelů i knihkupců
Svatý Jan z Boha (1495–1550) byl portugalský světec a ošetřovatel nemocných. Řád milosrdných bratří ho považuje za svého zakladatele. Ve španělské armádě bojoval proti Francouzům, jako žoldnéř žil nevázaným životem, propadl alkoholu a zřekl se víry.
Po návratu z vojny si ve španělské Granadě koupil dům a otevřel knihkupectví. Když slyšel kázání sv. Jana z Avily, prodělal hlubokou vnitřní proměnu, uvědomil si, jak dosud žil, a psychicky se zhroutil. Kvůli šílenství byl zatčen a ve špitále poznal drastické léčebné metody středověku.
To ho přivedlo k pomoci chudým a nemocným. V roce 1539 vybudoval v Granadě dům, kde o ně začal pečovat. Žil pouze z milodarů, o devět let později otevřel nemocnici v Toledu. Po smrti Jana z Boha založili jeho následovníci řád. V roce 1690 byl svatořečen, jeho památka se připomíná 8. března. Je patronem nemocných, ošetřovatelů a také knihkupců.
