Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Betonový kolos už neohrozí Krkonoše ekohavárií, Labskou vytopí dřevo

  7:08aktualizováno  7:08
Provozovatelé krkonošské Labské boudy, kteří se pustili do její velké proměny, potěšili ochránce přírody. Rozhodli se totiž, že místo ekologicky rizikovými topnými oleji začnou topit dřevem.

Labská bouda v Krkonoších je devítipatrový hotel z roku 1975. | foto: Správa KRNAP

Devítipatrový hotel nad Špindlerovým Mlýnem se promění k nepoznání.

Krkonošská Labská bouda by se už brzy mohla zbavit hanlivé přezdívky "betonové monstrum", protože ji čeká zateplení a pokryje ji dřevěné obložení či zelená fasáda porostlá mechy a lišejníky (více čtěte zde).

Jedna z variant zateplení Labské boudy - dřevěný obklad.
Jedna z variant zateplení Labské boudy - dřevěný obklad kombinovaný se zelenou

Labskou boudu pokryje dřevěný obklad, možná i v kombinaci s mechy a lišejníky.

Už letos v létě bouda změní i způsob vytápění, které dlouho kritizovali ochránci přírody kvůli vysokému ekologickému riziku v první zóně národního parku. Obávali se totiž možné havárie, když majitelé dlouhá léta vozili na hřebeny Krkonoš zásoby topného oleje.

Labská bouda v Krkonoších

* Devítipatrový krkonošský hotel v nadmořské výšce 1 340 metrů navrhl architekt Zdeněk Říhák pro 120 hostů. Stavba z roku 1975 se jmenuje stejně jako hostinec z poloviny 19. století, který později hrabě Jan Harrach přestavěl. Hostinec roku 1965 vyhořel.

Labská bouda na pohlednici z roku 1933 a její současná podoba.

Labská bouda na pohlednici z roku 1933 a její současná podoba.

* Po roce 1989 byl hotel několik let zavřený, při privatizaci státních Interhotelů Krkonoše ho získala v roce 1996 dopravní firma Pumr & Ryba z Lázní Bělohradu. O dva roky později začala objekt rekonstruovat, v roce 2004 ji otevřela veřejnosti. V roce 2012 objekt koupila firma Salvario Holdings Limited sídlící na Kypru a provozuje ho společnost AEZZ, která vlastní Luční boudu.

"Do budoucna jsme zvolili dřevospalující kotle. Už máme stavební povolení, ale přestavbu provedeme až v létě, teď to není možné," uvádí Klára Sovová, předsedkyně představenstva firmy AEZZ, která Labskou boudu provozuje pro kyperského majitele. Kromě toho také vlastní a provozuje Luční boudu.

Správa Krkonošského národního parku změnu způsobu vytápění kvituje s povděkem: "To je pro nás v zásadě pozitivní informace. Jednali s námi o záměru a my jej podporujeme. Cokoliv, co odstraní lehké topné oleje a s tím spojené riziko v první zóně KRNAP, je krok správným směrem," uvedl mluvčí národního parku Radek Drahný. Dodal, že provozovatelé ještě musí předložit žádost, kterou ochránci posoudí.

"Už máme nové vnitřní rozvody tepla a protože netopíme v dolních patrech, je tam teď dostatečné teplo. Čím jsou kotle modernější, tím větší mají účinnost a provoz je samozřejmě levnější. Ale hlavně si od toho slibujeme lepší tepelný komfort pro naše hosty, chceme jim zajistit klasické hotelové služby, tudíž i dostatek tepla a teplé vody. Teplo ze dřeva je navíc příjemnější, proto také v restauraci topíme v krbu," vysvětluje Sovová.

Zásoby chtějí nakupovat přímo od národního parku, první várka pořezaného dříví už u Labské boudy vysychá.

Na kolik investice majitele a provozovatele vyjde, nechce Sovová zatím prozrazovat.

"Jsou to miliony korun, ale zatím čekáme na to, až ministerstvo životního prostředí vyhlásí nový dotační program, kterého se chceme zúčastnit," řekla.

Mohou přespat i turisté se spacákem a karimatkou

Kyperská firma Salvario Holdings Limited se stala stoprocentním akcionářem společnosti Labská v roce 2012 a s provozovateli v posledních letech do hotelu investovala nemalé peníze. Opravený je bufet, vzniklo venkovní občerstvení a zrekonstruované jsou pokoje, a tak nyní nabízí čtyři typy ubytování.

Kromě ekonomické třídy se lze od loňského července ubytovat v hotelových pokojích, kde je kromě sociálního zařízení také smart televize. Návštěvníky čeká i turistická třída, kde jsou palandy a sociální zařízení společné na patře. Místo se najde i pro ty nejméně náročné, kteří si mohou v pokojích vybavených pouze kobercem rozbalit vlastní karimatku a spacák.

Do budoucna majitelé plánují kromě zateplení a nové fasády i rekonstrukci restaurace, které se má vrátit původní tvář s velkoformátovými okny a výhledem do krajiny.

"Chceme letos vybudovat také saunu, protože máme zkušenost, že je hodně žádaná," dodává k plánům Sovová.

Přitom ještě před nedávnem horskému hotelu v nadmořské výšce 1 340 metrů nad mořem hrozil zánik. Správci parku s ministerstvem životního prostředí čtyři roky usilovali o jeho koupi a demolici (více čtěte zde). Až v srpnu 2011 od úmyslu ustoupili, když stát rozhodl, že do ní částku 90 milionů korun neinvestuje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vazební věznice Hradec Králové
Recidivista v opilosti málem zabil mladšího bratra, dostal dvanáct let

Dvanáct let vězení vyměřil hradecký krajský soud muži, který podle žalobce v březnu v Dobrušce na Rychnovsku v opilosti málem zabil svého mladšího bratra....  celý článek

Na svou dobu moderní expozice ve Vrchlabí končí, nahradí ji ještě modernější.
Krkonošské muzeum chce být světové, nová expozice bude interaktivní

Nové návštěvnické centrum Krkonošského národního parku bude interaktivním příběhem přírody a lidí z hor. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí se tak chce přiblížit...  celý článek

Lukáš Nečesaný na začátku nového projednávání své kauzy u Krajského soudu v...
Soud s Lukášem Nečesaným se zadrhl, nedorazili hned čtyři svědci

Hlavní líčení v kauze Lukáše Nečesaného obžalovaného z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku nemohlo pokračovat. Na čtvrtek předvolaní svědci totiž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.