Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Labský důl je klenot, má vodopády, říční meandry i betonovou boudu

Seriál   16:40aktualizováno  16:40
Vítejte v jednom z nejkrásnějších míst Krkonoš, které ročně spatří desetitisíce turistů. Vodopády, laviny, meandry Labe, ledovcové údolí, to vše lze vidět v Labském dole. Branou do této jedinečné oblasti ve směru od Špindlerova Mlýna je mohutná masa kamenů.

Labský důl se táhne od Špindlerova Mlýna severozápadním směrem v délce asi sedmi kilometrů. V Krkonoších má výjimečné postavení. Spolu s Obřím dolem a Kotlem jde zřejmě o vůbec to nejcennější, co v Krkonoších lze najít (o Kotelském potoku čtěte zde).

„Labský důl je pro mě dvojjediným klenotem Krkonoš. Od hrany Pančavského vodopádu ukazuje ledovcem modelované údolí a říční meandry, monumentální pohled vzhůru připomíná člověku jeho místo v přírodě,“ říká devětadvacetiletá Jana Tesařová, která na Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) vede program pro veřejnost Horskou pěšinou.

Fotogalerie

Branou do této jedinečné oblasti ve směru od Špindlu je mohutná moréna, masa kamenů, které sem kdysi dávno dotlačil ledovec. Málokdo o její existencí ví, a přitom ji protíná cesta, po které projde skoro každý, kdo Labský důl navštíví. 

Z asfaltky se vydáváme vzhůru na její hřbet. Příkrý svah dá zabrat, kameny se drolí pod nohama, není se čeho chytnout. Labe v těchto místech morénu přeťalo dokonale, až na dno údolí.

Kolem je vzrostlý les a hlavně mohutné valy z kamenů. „Je to důkaz toho, že krajinu Krkonoš v minulosti formovaly také ledovce. Morénu tady protíná potok, proto se nachází po obou jeho stranách,“ říká Radek Drahný ze Správy KRNAP.

Labský důl by měl mít jako typické údolí ledovcového původu tvar písmene „U“, ale není tomu tak. Jihozápadní část je strmější než severovýchodní, která je charakteristická četnými přítoky, jako je třeba Pudlava nebo Dvorský potok. Důvodem je geologická minulost Krkonoš.

Osu tvoří Labe

Labský důl je z většiny zařazen do nejpřísněji chráněné první zóny národního parku a rozdělit ho lze do tří části. Osu tvoří Labe, podél kterého se vine modrá turistická stezka. V dolní části je shodná s historickou Harrachovou cestou, jednou z nejstarších turistických tras v Krkonoších, vybudovanou na konci 19. století. Byl to první pokus zpřístupnit lidem největší divočinu Krkonoš.

Krkonošská údolí

První úsek ve směru od Špindlu začíná u soutoku Labe a Bílého Labe, kde kdysi stávala Bouda U Dívčí lávky, z ní zbyl jen kamenný sklep. Tento úsek končí tam, kde pohodlná zpevněná cesta u Malého Labského vodopádu přechází v turistický chodník. Tato asi čtyři kilometry dlouhá část je nejlépe přístupná. I proto je označována jako trasa Buď fit. 

Následuje tříkilometrový úsek, který končí serpentýnami a Labskou boudou. Ten už vede skutečnou divočinou. Z chodníku je možné nahlédnout do ledovcových karů (kotlů se strmými stěnami), které jsou přírodními inkubátory ohrožených rostlinných i živočišných druhů. 

Poslední třetí úsek je zcela nepřístupný, nevede tam žádná veřejná stezka. Řeč je o samotném skalnatém závěru údolí, představovaném Labskou roklí. Do ní padá pětatřicet metrů vysokým vodopádem - zhruba kilometr od pramene - jedna z největších evropských řek - Labe, tady však ještě jako divoký potok.

Labský důl stále udržuje komorní charakter

„Pramen Labe spolu se Sněžkou patří k vůbec nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Je pozoruhodné, že nedaleký Labský důl si udržuje stále komorní charakter. Je tak trochu sám ve stínu sebe. Důvodem je jeho odlehlost a turistické trasy, které k prameni vedou jinudy. Hlavní trasa návštěvníků vede lanovkou na Medvědín a pak po červené nahoru kolem Vrbatovy boudy a Labské boudy. Těch, kteří využívají trasu Labským dolem, je méně. Je to pochopitelné, protože je to poměrně náročný výlet,“ vysvětluje Radek Drahný.

Labská bouda

Labská bouda se nachází v první zóně Krkonošského národního parku. Leží v nadmořské výšce 1340 metrů. Především v zimě je významným orientačním bodem. Moderní železobetonová devítipatrová budova byla otevřena v roce 1975. Více o Labské boudě čtěte zde.

Když se Labe pod velkým Labským vodopádem uklidní a údolí se poněkud rozevře, potok dostane šanci se rozvinout.

Meandry Labe patří k tomu nejhezčímu, co vodní toky na území Krkonoš vyčarovaly. I toto místo je kvůli ochraně přírody nepřístupné a lze ho nejlépe pozorovat od vyhlídky u Pančavského vodopádu nebo z Ambrožovy vyhlídky. 

Kousek od meandrů stéká po příkrých kaskádách na dno údolí nejvyšší vodopád v Česku - Pančavský, který má na výšku 148 metrů. V zimě je to jedno z nejnebezpečnějších míst.

Na stráních nad meandrujícím Labem, v zimních měsících samozřejmě ukrytým pod sněhem, vědci již několik let zkoumají vliv lavin na přírodu, které působí jako zahradník. Laviny neustále čistí svahy od náletů dřevin a díky tomu tam mohou existovat vysokohorské druhy, které potřebují volné prostranství. „Labský důl je jedním z nejfrekventovanějších lavinových území v České republice,“ připomíná Drahný.

Lavinovým svahům se i horalé vyhýbali

To je důvod, proč si Labský důl dodnes udržel svojí divokost, k stálému osídlení nebyl vhodný, což věděli už staří horalé, kteří projevy lavin dobře znali a lavinovým svahům se vyhýbali a nestavěli v jejich dosahu.

V roce 1956 se z Harrachovy jámy utrhla mohutná lavina, která je někdy označovaná jako vůbec největší v novodobé historii Krkonoš. Zničila devět hektarů lesa, vytvořila přes 1,3 kilometru dlouhou dráhu a setrvačností vyjela přes koryto Labe do protisvahu.

Tehdy se následky laviny likvidovaly přes dva roky. Zajímavostí bylo i to, že sníh z laviny v údolí krytý vytrhanými kořeny a stromy vydržel až do příští zimy (o průzkumu lavin v Labském dole čtěte zde).

Labský důl ukrývá nejedno tajemství, která často souvisejí se specifickými klimatickými a geologickými podmínkami. Třeba barevné sněhy, které jsou časté hlavně v polárních a vysokohorských oblastech, lze najít i tady. 

Údolí funguje na jaře jako lednice a sníh se tu proto drží dlouho, což je jeden z hlavních předpokladů pro vznik tohoto jevu. Zbarvení sněhu do červených, zelených či žlutých odstínů je způsobené intenzivním růstem specializovaných autotrofních mikroorganismů - takzvaných sněžných řas (více o tématu čtěte zde).

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů jednotlivých obcí v Královéhradeckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Královéhradeckém kraji proběhnou volby do Senátu PČR v obvodu Náchod. Kandidují: Pavel Bělobrádek, Miroslav Brát, Martin Červíček, Petr Koleta, Soňa Marková, Andrea Pajgerová. Druhé kolo senátních voleb se bude konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Žena v autobusu kárala mladíka kvůli nadávkám, venku ji zbil obuškem

Policie zabavila na srazu neonacistů v Přerově boxer a teleskopický obušek. (1....

Devatenáctiletý mladík napadl na autobusové zastávce v Broumově na Náchodsku 42letou ženu, která ho chvíli předtím ve...

Okno zaplněné plyšáky, nohy na přístrojové desce, i tak jezdí kamioňáci

Policejní kontroly nejen kamionů na dálnici D11 u Hradce Králové (19.9.2018).

Dálniční policisté se čím dál častěji setkávají s řidiči kamionů, kteří čelní skla zkrášlují plyšáky, cedulemi nebo...



Lezci umyli protestní vzkaz na Milencích, nestojí o spor s ochranáři

Horolezci smyli nápis na skále Milenci v Adršpachu (17.9.2018).

Trojice horolezců smyla protestní nápis ze skalního útvaru Milenci v Adršpachu na Náchodsku. Nakonec stačila jen voda,...

Manželé hlásili střelbu do pergoly, tu ale zřejmě poškodil meteorit

Kamínky, které 21. srpna 2018 proletěly pergolou na Hradecku, zřejmě jde o...

Pád malého předmětu do pergoly u rodinného domu v Čistěvsi na Královéhradecku vystrašil manžele, kteří právě pod...

Přes 500 kubíků betonu nalili do mostu na jeden zátah, musí být beze spár

Stavbaři betonovali mostovku na novém přemostění Orlice ve Svinarech...

Stavba nového mostu ve Svinarech na okraji Hradce Králové má za sebou klíčovou část. Na začátku týdne stavbaři...

Další z rubriky

Soud neuvěřil exmanželce obvinění ze znásilnění dcery, muže osvobodil

Krajský soud v Hradci Králové.

Hradecký krajský soud osvobodil Čestmíra J., který podle obžaloby znásilnil sedmiletou nevlastní dceru. Obvinila ho...

Park v centru Jaroměře zarůstá plevelem, město už měsíce řeší reklamace

Altán Na Valech v Jaroměři.

Nově vystavěná oddechová a parkovací zóna Na Valech v Jaroměři nemá ani po roce razítko o kolaudaci. Lidé už plochu...

Lezci umyli protestní vzkaz na Milencích, nestojí o spor s ochranáři

Horolezci smyli nápis na skále Milenci v Adršpachu (17.9.2018).

Trojice horolezců smyla protestní nápis ze skalního útvaru Milenci v Adršpachu na Náchodsku. Nakonec stačila jen voda,...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na iDNES.cz