Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ladislav Zeman: Chtěl jsem zachytit bizarnost doby, kterou jsme žili

  7:24aktualizováno  7:24
Bývalý ředitel Klicperova divadla Ladislav Zeman, jeden z nejúspěšnějších principálů v polistopadových dějinách českého divadla, na penzi nemyslí. V Hradci Králové otevřel Galerii Václava Havla a nyní vydal knihu svých vzpomínek.

V Galerii Václava Havla Ladislav Zeman s knihou Letem světem a nejen za divadlem. | foto: Tomáš Zeman

Ladislav Zeman, jenž by podle mnohých odborníků měl být pasován na profesora managementu divadla a umění, uchystal s dramaturgyní Lucií Němečkovou knihu vzpomínek Letem světem a nejen za divadlem, která je nyní k mání v nové Galerii Václava Havla v podloubí hradeckého Malého náměstí.

„K napsání knížky s Lucií Němečkovou nás definitivně přivedly naše rozhovory o mém životě od narození až do převratu 1989 a pak dál, které v celostránkových ukázkách vycházely asi čtyři měsíce na stránkách Divadelních novin,“ říká exředitel Klicperova divadla, které se čtyřikrát stalo činohrou roku, ale to je jen zlomek odborných cen a trofejí.

Fotogalerie

Jak tedy kniha vznikala? Z vyprávění?
Ano. Pravidelně jsme se od rána s Lucií zašili v některé hradecké kavárně nebo cukrárně a už to jelo. Na stole byl celou dobu zapnutý malý magnetofon, čas od času jsme vyměňovali nahrané kazety. Každé takové sezení bylo na jedno dané téma v Divadelních novinách, samozřejmě, že jsem se tu a tam často „utrhl“, vzpomněl si na cosi už dávno zasutého v hlubinách paměti. Potom jsme se zase museli vracet zpátky na koleje. K tomu se pak ještě přidávala Marie Šobková, která k dílům dohledávala v archivech fotografie, často velmi vzácné s velkými osobnostmi kultury, politiky či jiných profesí.

Co jste chtěl zachytit, kromě vlastního osudu?
Především bizarnost a složitost doby, kterou jsme žili. První vzpomínky už jsou z let, kdy jsem jako tříletý kluk sedával pod stolem na trnoži. U stolu seděli moje rodiče a babička s dědou, pustili nahlas rádio a probírali události, o kterých se téměř nic nedozvěděli z novin ani z rádia. Na mě v ten moment už dávno zapomněli. Nevěděl jsem o tom vůbec nic, jen mně to připadalo jako taková úžasná a napínavá hra. Až mnohem později jsem se dozvěděl o politických procesech 50. let, o zavírání a také o popravování. To mě hluboce poznamenalo na celý život.

Překvapilo vás něco při vzpomínkách?
Samozřejmě. Žili jsme v tom všichni. Naši rodiče se snažili i v tom politickém marasmu co nejlépe vychovat nás, my posléze zase naše děti. Naučili jsme se v tom nějak žít. Prchalo se na chaty a osady, soudruh byl od pátku do neděle kovboj v džínách a flanelové košili. Někdo takový byl třeba i šerifem. V pondělí ráno ho zase už v obleku naložila služební volha a jelo se vládnout. Přesto se stále častěji objevovali lidé, kteří už toho všeho měli plné zuby a začínali něco dělat. Poslouchat svobodný západní rozhlas, přepisovat důležité nahrávky a vzkazy. Tyto texty se pak šířily rychlostí blesku. Režim už sice své kritiky nepopravoval, ale když něco prasklo, žaláře se plnily na dlouhé roky. A tak to bylo všude kolem až do roku 1989.

Co bylo vůbec nejtěžší?
Bylo to složité. Tak já jsem se nakonec dostal na Střední všeobecně vzdělávací školu Josefa Kajetána Tyla v Hradci Králové, dnešní Gymnázium J. K. Tyla. Pak už jsem po roce 1968, kdy k nám vtrhli Rusové a řada z nás byla stále na nejrůznějších akcích s disidenty, na debatách, besedách a zakázaných koncertech, nemohl dál studovat. Nařídili nám zoufalou a zdraví škodlivou práci v automobilových opravnách a ještě bez základních ochranných pomůcek. My odtud různě prchali a sami hledali co dál. Navíc už jsem byl v té době ženatý a měl malého syna Martina.

Kam až vaše vzpomínky sahají?
Je to až neuvěřitelný koktajl věcí a zážitků, které se podařilo realizovat i přes tuhý komunistický režim, jenž už ale znal svoje limity. Už to tak úplně nešlo se jen zavírat a schovávat. Spolupracoval jsem s hokejovým oddílem Tesla Pardubice. Chyběly jim prostředky na pravidelné novoroční výjezdy, ať už dorostu, nebo pak čím dál častěji i prvoligového týmu. Požádali mě o pomoc a postupně jsme i dvakrát za sezonu vyráželi s hokejem do Švédska, Norska, Finska, později ještě do Švýcarska, Rakouska, severní Itálie a Německa. Vyjížděl jsem na tyto až čtrnáctidenní zájezdy s jejich služebním pasem. A všichni byli spokojeni. Jen někdy holt museli přežít, že Tesla hrála na zahraničním turnaji v dresech s reklamou Barum Motokov. A tak to bylo i s měsíční výstavou o Hradci Králové pro národní výbor v italské Alessandrii nebo s koncerty s kapelou Kantoři v Paříži, Itálii a jinde.

Kde bude knížka k dostání?
Určitě v Galerii Václava Havla (o otevření galerie více čtěte zde). Je nádherná. Vázaná, vytiskl ji Garamon, má 250 stran a množství unikátních fotografii. A pak také příspěvky výrazných osobností české kultury. Galerie Václava Havla kromě spousty obrazů a grafik nabízí i unikátní fotografie Jiřího Suchého a Jitky Molavcové z jubilejního koncertu v Hradci, portréty Václava Havla, knížky o režisérech Josefu Kroftovi, Ivanu Rajmontovi, Vladimíru Morávkovi a Karlu Brožkovi a také publikaci o slavné době Studia Beseda. Postupně ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla tady bude průřez celou jeho tvorbou.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Archeoložka Martina Beková
Civilizaci ujíždí vlak, můžeme skončit jako římská říše, říká archeoložka

Archeoložka rychnovského muzea Martina Beková má za sebou úspěšnou sezonu, která přinesla vzácné objevy. Česká archeologie jí vděčí za vyplnění bílých míst na...  celý článek

Při nehodě na Chrudimsku zemřel mladý řidič (17. září 2017).
Na Chrudimsku ráno zemřel mladý řidič, s autem narazil do dvou stromů

Čtyřiadvacetiletý řidič přišel ráno o život při nehodě na Chrudimsku. S autem postupně narazil do dvou stromů, vozidlo se převrátilo a zůstalo ležet na boku....  celý článek

Z výstavy malíře Antonína Hudečka v Galerii města Trutnova
Galerie láká na Hudečkovy české krajiny i bouřlivé italské moře

Obrazy špičkového krajináře Antonína Hudečka jsou k vidění v Galerii města Trutnova. Pro příznivce českého výtvarného umění to bude lahůdka. Galerie vypůjčila...  celý článek

Zeleninové hranolky
Zeleninové hranolky

Hranolky nemusí být zabijákem diety.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.