Horská služba Krkonoše zveřejnila zprávu analyzující lavinu, která spadla v pondělí po poledni pod Slezským domem směrem do Obřího dolu. Byla dlouhá 400 až 500 metrů, v odtrhové části měla délku asi 60 metrů a výšku 0,5 až 1,5 metru.
„Lyžaři se pohybovali v lavinovém katastru. Nezjišťujeme, co tam dělali nebo nedělali, ale byli mimo značené cesty a skialpové trasy. Pro horskou službu to byl velmi náročný zásah, vyžadoval nasazení velkého množství lidí v nedostupném terénu,“ zhodnotil zásah náčelník krkonošské horské služby Pavel Jirsa.
Čtyřicetiletý a sedmnáctiletý lyžař, kteří byli podle médií z Trutnova, začali svůj výlet výstupem na Sněžku, kterou sjeli jihozápadní stěnou směrem do Obřího dolu jedním ze žlabů, který ještě nebyl rozježděný.
Nejspíš se jim to líbilo, takže po dojezdu k „Trkači“ si znovu nalepili skialpinistické pásy a začali stoupat po turistické cestě směrem ke Slezskému domu do Obřího sedla.
„Odtud se vydali směrem na Luční boudu a na úroveň žlabu Úpička. Postupně do něj najeli z pohledu ze shora po pravé straně, těsně vedle sněhového navátého polštáře. Sjeli až ke zlomu, kde svah padá strmějším úsekem (pod sněhem led) směrem ke dnu Obřího dolu,“ uvedla Horská služba.
„Protože se jim sjezd líbil, rozhodli se vydat se znovu vzhůru s tím, že si ho sjedou znovu. Nalepili si pásy a později si připevnili lyže přímo na batohy a stoupali vzhůru. Po chvíli se starší skialpinista rozhodl zastavit a zůstat dole na tomto místě. Počká na parťáka a pokusí se ho nafilmovat a nafotit při jeho dalším sjezdu. Ten zatím pokračoval ve stoupání po levé straně strmého svahu (z pohledu zdola),“ píše se ve zprávě.
Mladíka nesla lavina přes ledový práh
Podle horských záchranářů při prvním sjezdu do žlabu Úpičky nedošlo k prolomení nosné vrstvy směrem k nestabilní, vytvořené zatížení se totiž rozložilo do plochy lyží.
Když se starší z lyžařů otočil k sundanému batohu, uvolnila se nahoře lavina. Jak mladík stoupal vzhůru v lyžařských botách, zatížení bylo výrazně větší a na okraji sněhového polštáře se prolomila nosná vrstva.
„Mladší skialpinista byl stržen lavinou, která ho nesla přes strmý sněhem zakrytý ledový práh (cca 10m vysoký). Až kousek pod ním se lavina zastavila. Ten starší nejprve vidí padat svého mladého kamaráda v lavině a stihne na něj ještě nejspíš křiknout, ať plave! Sám je ale stržen také, ale nakonec se po nějaké době zastaví a zůstane otřesen a zraněn na povrchu, nezasypán,“ popisují průběh nehody horští záchranáři.
Následuje velmi náročný zásah v obtížném terénu. Lyžař zavolal linku 155, vzápětí ve 12:39 dostává výzvu Horská služba v Peci pod Sněžkou. Kvůli otřesu mozku a dalším zraněním byla s lyžařem obtížná domluva, proto si komunikaci vzal na starost dispečer hradecké záchranky, který dál informace předával na horskou službu.
Záchranáři vyjeli směrem k Úpské hraně ve 12:50, informaci dostala i služba v terénu. Až o něco později zasahující záchranáři zjistili, že se jedná o lavinovou nehodu. Jsou vyzváni další záchranáři z okolních okrsků.
Záchranáři sjeli do žlabu bokem
„Ve 13:20 dorazila služba a jeden terénní pracovník na Úpskou hranu. Postiženého vidí pod sebou ve žlabu nezasypaného, je ale problém se k němu dostat. Po krátkém čekání na zásah vrtulníku se nakonec k postiženém rozhodnou sjet bezpečnou trasou směrem od Slezské boudy, jeden záchranář zůstává u hrany a hlídá, aby se nikdo z přihlížejících ke žlabu nepřiblížil, neuvolnil tak další část svahu a zároveň fungoval jako pozorovatel,“ uvedla horská služba.
Ve stejnou chvíli sjížděl druhý tým ze Studniční hory, z Čertova hřebínku přímo do Obřího dolu, tedy Májovým závodem, a poté stoupal k čelu laviny.
Pro staršího lyžaře přiletěl vrtulník hradecké záchranky, poté se zjistilo, že někde poblíž je i další pohřešovaný.
Jeden ze záchranářů začal při sjíždění lavinou prohledávat laviniště pomocí lavinového přístroje. Kousek u konce laviny měl prvotní signál a za chvíli byl nad zasypaným skialpinistou. Přístroj ukazoval 70 centimetrů. Toto hledání mu i s komplikovaným sjezdem přes strmý úsek trvalo pět minut. Po odkopání části těla dorazil na místo druhý tým záchranářů, který sem sjel ze Studniční hory. Společně mladého skialpinistu vyprošťovali, nenalezli však u něj vzduchovou dutinu.
Kousek vedle za chvíli dosedl vrtulník s lékařem z Letecké záchranné služby s dalšími dvěma záchranáři. Mladý skialpinista je napojen na přístroje, po deseti minutách neúspěšných pokusů resuscitaci záchranáři ukončili.
Lavina se uvolnila u kraje žlabu
Poté, co záchranáři opustili dolní část laviniště, jejich kolegové začali nahoře podrobně zaměřovat odtrh a sněhový profil kvůli zjištění příčiny.
„K uvolnění laviny došlo skoro u kraje žlabu, kde neměl sněhový polštář ještě dostatečnou tloušťku, a tudíž došlo snáze k prolomení nosné vrstvy severním větrem přefoukaného sněhu, umístěné na dvoucentimetrové nestabilní vrstvě tvořené z krystalů sypkého hranatozrnitého sněhu, která se nacházela na ledové krustě,“ uvedli horští záchranáři.
„Samozřejmě určitou roli mohl hrát i předchozí průjezd, který mohl narušit celkovou stabilitu a další, i když daleko menší vliv na pnutí mezi zmíněnými jednotlivými vrstvami, mohlo mít i působení slunečního záření okolo poledne, ale tento vliv byl neznatelný,“ píše se ve zprávě.
Vyloučili, že by za podmínek panujících v posledních dnech v Krkonoších spadla lavina takzvaně na dálku. „Šíření podélné (lavinové) praskliny v nestabilní vrstvě nebylo pro takový případ dostatečné,“ uvedli.
Na hřebenech Krkonoš je od 80 do 130 centimetrů sněhu, při posledním sněžení přibylo 40 centimetrů. Platí druhý stupeň z pětidílné mezinárodní stupnice, tedy mírné nebezpečí. Uvolnit se mohou deskové laviny, nyní i deskové laviny z převátého sněhu a laviny z mokrého sněhu.
Obleva, ochlazení. Potíž byla s tenkou vrstvou sněhu
Pádu laviny napomohlo počasí předešlých dvou týdnů. Začátkem února se oteplilo, ve výškách nad 1400 metrů nad mořem padaly smíšené srážky, ochladilo se a na povrchu vznikla výrazná ledová krusta.
Od 6. do 14. února napadlo 40 centimetrů sněhu, zprvu vlhkého, pak suchého. Silným nárazovým větrem se sníh ukládal na závětrných svazích k jihu, žlabech a v odtrhových zónách.
„Navíc se 7. února prudce ochladilo, teploty se pohybovaly mezi -10 až -17 °C. Vlivem vlhkosti ve sněhovém profilu a silných, dlouhodobých mrazů došlo nad i pod krustou k výstavbové přeměně původních sněhových krystalů. Vzniklo tak několik vrstev nestabilního hranatozrnitého sněhu. A ta klíčová vrstva je cca dva centimetry silná a vyskytuje se přesně mezi ledovou krustou vytvořenou v předchozích dnech a vrstvami nově navátého sněhu,“ uvedli záchranáři v analýze.
Ve žlabu Úpičky v severovýchodní části Úpské jámy se usazuje velké množství sněhu při vichřicích ze severozápadu, navátý sněhový polštář se pak může odtrhnout jako lavina.
Žlab má na šířku jen asi padesát metrů, na délku má lavinová dráha asi 300 metrů a končí protisvahem, kam sjíždějí laviny ze Studniční hory. V dolní části žlabu rostou smrky, které opakované laviny „zastřihují“ ve výšce dvou metrů. Horní část žlabu je skalnatá, pokrytá travami a částečně zarostlá klečí.
Velké laviny zde sjely v letech 1976, 1986, 1987 a 1996.
VIDEO: Takto vypadá zásah horské služby. Nedávno v Krkonoších hledali pod lavinou i reportéra Matěje Smlsala:
11. února 2021 |
