Příznivci lezení na ledu se z celé republiky sjíždějí do Labského dolu u Špindlerova Mlýna, kde je jediný ledopád v Krkonošském národním parku (KRNAP), na němž lze legálně lézt.
Sezona začala až v polovině ledna a dlouho trvat nebude. Zájem je obrovský a místa v rezervačním systému zamluvená na týdny dopředu.
 |
Martin Včelák to má z Brna čtyři hodiny autem. Z parkoviště na Medvědíně to je k ledopádu dobrá hodina pěšky. Ani to ho ale neodradilo. Labský důl je jednou z mála lokalit u nás, kde horolezci mohou s mačkami a cepínem trénovat na 20metrové stěně pokryté ledem.
Ledopád objevili na internetu
„Vzhledem ke karanténě teď není moc kde lézt, na Slovensko nebo do Rakouska se nedá jet. Na internetu jsme našli, že v Krkonoších je ledopád, tak jsme ho přijeli vyzkoušet,“ líčí Martin Včelák, který právě slanil z vrcholu stěny. Její sklon se pohybuje mezi 70 a 80 stupni.
„Je vidět, že se tady leze docela často, takže jsou chyty a vstupy vysekané. Zas tak náročné to není, ale odvahu to chce. Je to spíš silové,“ popisuje. Teplota vzduchu se pohybuje kolem nuly, ideální podmínky pro lezení. „Není ani extra zima, ani to neteče, takže dobrý,“ hodnotí.
Sezona na krkonošském ledopádu letos začala o něco později než v předchozích letech. První zájemci se na něj vydali 18. ledna. Od té doby je rezervační systém Správy KRNAP plný. Na každý den se v něm může zdarma zaregistrovat maximálně 16 lezců.
Jan Hruška z Lysé nad Labem měl štěstí. Nečekaně se uvolnila dvě místa, zapsal se a druhý den přijel s kamarádem do Špindlerova Mlýna.
„Lezení je adrenalin a zábava. Je to náročné fyzicky i psychicky. Člověka to vyčerpá. Moc se mi tady líbí, dají se tady najít krásné cesty,“ líčí. V Krkonoších byl letošní zimu už desetkrát. „Pořád mě to baví. Z Lysé to je hodina a půl cesty, takže se to dá,“ dodává.
Led pokrývající skálu na pravém břehu Labe je v některých úsecích tlustý i několik decimetrů. Pracovníci správy parku ho v zimě pravidelně monitorují, lezení povolí ve chvíli, kdy nehrozí, že sportovci poškodí přírodu.
Pevné datum začátku sezony neexistuje, hlavní slovo má geobotanik správy parku. Na podmáčených místech skály rostou desítky druhů lišejníků, řas, sinic a rašeliníků včetně několika vzácných.
Regulace KRNAPOchranáři kromě lezení na ledopádech usměrňují i další zimní sporty v národním parku. Skialpinisté mají v letošní sezoně osm tras, které vedou hlavně po turisticky značených cestách. Lyžování ve volném terénu, stejně jako lezení na jiných ledopádech v chráněném území, může narušit klidové zóny vzácných zvířat, zejména tetřívka obecného a hnízdícího sokola stěhovavého. |
„Záleží na tom, jak jsou kvalitně nateklé ledy. Musí mít požadovanou tloušťku a soudržnost, aby zaseknutí cepínu nepoškodilo skálu,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Sezona obvykle končí v únoru
Letošní zimu do Labského dolu dorazilo už více než 200 lezců. Sezona netrvá příliš dlouho.
„Zpravidla do konce února, v březnu jsou dobré podmínky spíš výjimečně,“ poznamenává mluvčí. Lezení na krkonošském ledopádu omezuje nejen počet osob, ale také čas. Podle pravidel národního parku to lze od 8 do 17 hodin. Přestože jsou termíny v rezervačním systému zcela zaplněné, stává se, že některé dny dorazí mnohem méně lidí.
„Dnes v rezervaci plný počet, ale ve skutečnosti nás tam bylo osm,“ uvedl nedávno v diskusním fóru na webových stránkách ledopádu jeden z pisatelů.
Nezaregistrovaným lezcům hrozí od strážců parku, kteří pravidelně vyrážejí na kontrolu, pokuta. Povolené je lezení jen po ledu, holé skále se horolezci musejí vyhnout. Do skály také nesmějí dávat fixní vratné body, pro slanění a jištění mohou použít zmrzlé kmeny a pařezy nad horní hranou skály.
Správa KRNAP přírodní ledovou stěnu u Špindlerova Mlýna poprvé zpřístupnila v roce 2010. Do té doby alpinisté nelegálně šplhali i na jiných ledopádech v národním parku.
„Vyhrazením stěny v Labském dole se tento problém výrazně zmenšil, ale úplně nezmizel,“ dodává Radek Drahný.
