Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojáci i výletníci pokoušejí ledostěnu u Brádlerových bud v Krkonoších

  9:55aktualizováno  9:55
O jednu z nejstarších krkonošských bud se opírá osmimetrová ledová stěna. Její tloušťka je díky arktickým mrazům až sto centimetrů. U Brádlerových bud nad Špindlerovým Mlýnem trénují vojáci i výletníci.

Petr Bárta není zrovna typický krkonošský boudař. Zájem o outdoorová dobrodružství a kamarádi vojáci ho přivedli k netradičnímu nápadu. Přímo u Brádlerových bud, které už 10 let provozuje, postavil horolezeckou ledovou stěnu. Opřená je o zadní část boudy a měří osm metrů. V zimě na ní trénuje armáda i výletníci.

Na vytvoření ledové věže jsou kromě pořádných mrazů a zkušeností potřeba především tisíce litrů vody. Nestačí stěnu jen nastříkat, ale také je třeba se o ni starat. Díky tuhé zimě je ve výborné kondici a mohla by prý vydržet až do nástupu jara.

Fotogalerie

Stěnu opřenou o jednu z nejstarších krkonošských bud, jejíž první verze tu stála už v polovině 17. století, začal Petr Bárta ledovat těsně před Silvestrem. Díky tuhým mrazům byla hotová bleskově, stačily pouhé tři dny. Na šířku ledový blok v dolní části měří víc než metr, směrem nahoru se postupně zužuje.

Konstrukci tvoří klády jeřábem zapuštěné do země, k boudě jsou ukotveny ocelovými lany, aby se pod obrovskou vahou ledu nepohnuly. Hmotnost ledostěny se pohybuje v tunách. K vrcholu konstrukce je trubkami přiváděna voda, která pomalu stéká dolů. Klády pokrývá pletivo a na něm se tvoří led.

„Kapky vody se navazují na železo a prorůstají i mezi klády, vytvoří se tak kompaktní vrstva ledu,“ popisuje Petr Bárta.

Podle jeho odhadu na nastříkání stěny v ideálním případě stačí dva až tři tisíce litrů vody, v praxi jí ale za měsíc může být i dvojnásobek. „Stanou se chyby, mrzne to až dole, vodu sebere vítr, je potřeba zacelit díry po cepínech a mačkách,“ popisuje boudař.

V mrazech, které v současnosti panují, led roste doslova před očima. V některých místech se proto vytvořila téměř metrová vrstva. O stěnu v nadmořské výšce 1 156 metrů se „pán ledu“ musí pečlivě starat. Osekává boční rampouchy i nerovnosti, aby voda stékala po hladkém povrchu. V dobré kondici by ledová stěna měla vydržet alespoň do začátku března. Pokud bude v noci mrznout, denní teploty ani lehce nad nulou ledový blok nenaruší.

Na stěně trénují i dělostřelci

Je nádherný zimní den, slunce ozařuje okolní zasněžené kopce, teplota se pohybuje lehce pod nulou a před ledovou věží postává hlouček vojáků – důstojníků z Jinců na Příbramsku. Na Brádlerových boudách mají několikadenní kurz, jehož součástí je také ledolezení. Pro většinu z nich to je první zkušenost.

„Zapři se pořádně nohama, cepínem do toho nemusíš tak mlátit!“ dává pokyny svým svěřencům instruktor, nadporučík Matěj Picka z 13. dělostřeleckého pluku v Jincích, který je zároveň jistí lanem. První frekventant si s cepínem a mačkami rozumí velice dobře a nahoře je za několika minut. Pokud ví, kam má nabroušený cepín zaseknout, ani nemusí použít hrubou sílu.

Vojáci na Brádlerových boudách v Krkonoších trénují výstup na ledovou stěnu...

„Na ledu je obtížnější orientace než na skále. Chyty a stopy nejsou tolik vidět. Člověk musí hledat a opatrně zkoušet, na co může stoupnout,“ zdůrazňuje četař František Zouhař z výsadkového družstva.

Právě vojáci využívají stěnu nejčastěji. Každou zimu se jich na hřebenové chatě vystřídá několik desítek.

„Když se dostanete do hor, potřebujete vybavení jako mačky a cepíny. Na stěně trénujeme základní techniku, pro nováčky je to hlavně zážitek. Pokud se v tom budou chtít zdokonalovat, musí lézt a získávat zkušenosti i dál. Nedá se to naučit úplně jednoduše a rychle,“ vysvětluje Matěj Picka.

Po ledu se leze také na Výrovce nebo v Labském dole

Petr Bárta má Brádlerovy boudy v pronájmu od Klubu českých turistů už 10 let. Osmimetrovou konstrukci vybudoval hned první rok. Nápad vznikl - jak to obvykle bývá - u piva.

„Seděl jsem s vojáky v hospodě a bavili jsme se o tom, co by potřebovali k tréninku,“ vzpomíná krkonošský boudař.

„První rok nestála za nic, druhý rok byla výborná, třetí rok nepanovaly velké mrazy a led byl proto měkký. Letos je velice kvalitní a dlouho vydrží,“ libuje si Bárta.

Vedle ledové stěny u boudy udělal další outdoorové vychytávky: umělé laviniště z hromad sněhu nebo zimní bivak. V umělé „noře“ nadšenci kempují ve spacích pytlech.

Zdejší umělá ledová stěna je jedna ze dvou v Krkonoších. Druhá, přibližně o čtyři metry vyšší, se nachází u chaty Výrovky. Jediným místem v Krkonošském národním parku, kde je povolené lezení po přírodním ledu, je ledopád v Labském dole. Zájemci se však musejí předem zaregistrovat na internetových stránkách Správy KRNAP. Aby se zabránilo poškozování přírody, jejich denní počet je omezen.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Herbert Pavelka a Josef Poláček (vpravo), dva hlavní obžalovaní z desítek...
Za sérii krádeží dostal muž šest let, další dva obžalovaní vězení unikli

Hradecký krajský soud poslal na šest let do vězení Herberta Pavelku. Ten podle obžaloby vedl čtyřčlenný gang, který má na svědomí desítky krádeží ve firmách i...  celý článek

Veřejnost a členové horské služby se ve Vrchlabí rozloučili se zesnulým...
Poslední sbohem náčelníkovi. S Klepšem se přišly rozloučit stovky lidí

Pohřeb náčelníka Horské služby Krkonoše Adolfa Klepše provázel obrovský zájem veřejnosti. Ve vrchlabském klášterním kostele sv. Augustina se s ním loučili...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
FANDA DO AUT

Advantage Consulting, s.r.o.
Středočeský kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.