Existenci zaniklého jezera potvrdili speleologové poté, co loni prováděli výkopové práce u vstupu do štoly Prokop na úpatí Sněžky. Zavalená štola z padesátých let se nachází na dně Obřího dolu.
„Přibližně tři metry pod zemí jsme odkryli profil jemnozrnných jílových sedimentů. Po dokumentaci a vyhodnocení analýz je zřejmé, že se jedná o přeplavený a usazený sediment, s největší pravděpodobností dno jezera. Zaniklé jezero dokládá v době svého vzniku menší ledovec, který jezero dotoval vodou. Předpokládali jsme to,“ řekl Radko Tásler ze společnosti Speleo Albeřice.
Z morfologie terénu vyplývá, že jezero mohlo začínat pod Dolním Úpským vodopádem a sahat do míst, kde je kaplička, od které vede výstupová cesta na Sněžku přes Obří sedlo.
„Jezero vznikalo v době minimálně před 10 tisíci lety, ale může být i starší. Zaniklo, respektive bylo postupně vyplněno sedimenty a překryto horskou svahovou sutí, těžko říci kdy,“ uvedl Tásler.
Výkopové práce byly součástí projektu třetí etapy zpřístupnění historického důlního souboru Kovárna, jehož je štola Prokop součástí. Dokumentace, výzkum a vyhodnocení nálezu sedimentů spadá pak do čtyřletého projektu Inventarizace krasových jevů v regionu Krkonoš zahájeného na jaře 2018.
Průzkum krkonošského krasu se týká pouze krasových jevů, nikoli historických důlních děl. Na zmapování krkonošského krasu spolupracuje albeřický spolek České speleologické společnosti se Správou KRNAP a dalšími odbornými institucemi.
Podobná jezera se mohla utvořit v závěrech dalších údolí
Objev sedimentů na dně Obřího dolu dokazuje, že podobných jezer mohlo být v Krkonoších okolo deseti.
„Podobná jezera mohla být v závěru všech údolí, kde jsou pozůstatky ledovcových karů, i těch malých. Upřesnění by pomohl přinést výzkum, tedy kopané nebo vrtané sondy v předpokládaných místech a analýzy vzorků,“ uvedl Tásler.
V Krkonoších je hodně krasových jevů, především jeskyní, ponorů, krasových kanálů a drobných dutin. I když jsou Krkonoše jednou z nejprobádanějších oblastí ČR, o krkonošském krasu se toho moc neví, tyto jevy nebyly nikdy komplexně prozkoumány. Projekt inventarizace krasových jevů by tento stav měl změnit.
Například loni speleologové v projektu objevili v Albeřické jeskyni rozsáhlý labyrint nových prostor. Délka jeskyně se tím více než zdvojnásobila, a to na nejméně 590 metrů. Nové poznatky se většinou teprve zpracovávají.
