Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Legendární kupeckou stezku lemují poklady, zbyla z ní jen polní cesta

  10:05aktualizováno  10:05
Dnes již zaniklá cesta z Hradce Králové na Nový Bydžov je legendární kupeckou stezkou, která je lemována poklady a pravěkými sídlišti. Středověká komunikace patřila od pravěku až do 19. století mezi nejdůležitější silnice v kraji.

Hradecký archeolog Radek Bláha s mapou pravěké dálnice. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

Nenápadná 2,5 kilometru dlouhá prašná cesta se táhne mezi Stěžerami a Svobodnými Dvory na západ od Hradce Králové. Jen zlomek lidí včetně místních však ví, že je to nejlépe dochovaná část staré kupecké stezky, po které putovaly karavany obchodníků, oddíly vojáků, ale i obyčejní lidé z oblasti dnešního Hradce Králové do Nového Bydžova a naopak.

Přestože by si zasloužila místo v učebnicích dějepisu, stezka na hradeckém území již téměř zanikla.

„Po mnoho staletí to byla velmi významná silnice. Svému účelu sloužila minimálně od raného a s naprostou jistotou od vrcholného středověku. Dnes bychom o ní mluvili v kategorii silnic první třídy. Byl to variantní směr na Prahu. Nepředstavujme si ale, že šlo o nějakou dlážděnou silnici. Byla to vyjetá prašná cesta,“ řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha.

Fotogalerie

Zapomenutá bydžovská cesta začínala v současném centru města. Archeologové před třemi lety na dnešním náměstí 28. října objevili hrob z raného středověku, tedy z 11., nejpozději z 12. století.

Byl přímo na křižovatce důležitých cest, které se odtud rozbíhaly západním směrem, zhruba v místech, kudy v některých etapách středověku procházela západní hranice souvislého osídlení města.

Není pochyb, že šlo o jeden z nejvýznamnějších dopravních uzlů v oblasti. Právě tam bydžovská cesta začínala. Od hlavní kupecké stezky na Prahu, která vedla shodně s dnešní ulicí U Koruny, se oddělovala někde v místech před dnešním vstupem do kostela Božského srdce Páně na západním okraji náměstí.

Dál vedla místy, kde je dnes vnitroblok bytových domů sevřený ulicemi S. K. Neumanna a U Koruny, přes areál bývalých strojíren ZVU do polí západně od Hradce.

Bývalou cestu dodnes lemují sochy světců

„Dodnes je její kus patrný v zastavěné části města na jeho západním okraji, představuje ho Stěžerská ulice. Dál pokračovala přibližně v trase svodnice, pak přes dnešní hlavní silnici na Prahu a mezi Stěžerami a Svobodnými Dvory ke Stěžírkám a na Nový Bydžov. Úsek mezi Stěžerami a Svobodnými Dvory je jediným z této cesty, který do určité míry ještě plní svůj účel, i když je to pouze polní cesta. V terénu je stále dobře patrná, což není v jejím případě běžné,“ uvedl Bláha.

Ostatní kilometry trasy buď splynuly s novějšími silnicemi nižších tříd, nebo zcela zanikly.

O velkém významu komunikace svědčí sochy světců, které v minulosti vznikaly podél důležitých cest či na křižovatkách. Jedna je na začátku polní cesty ve směru od Hradce a druhá o kus dál u bývalé cihelny.

Bydžovská „dálnice“ získala na významu zejména v první polovině 16. století, když město Hradec Králové budovalo své panství.

„V této oblasti získávalo vesnice a zarazilo se o levý břeh řeky Bystřice. Vytvořil se téměř kompaktní systém městských majetků a právě zmíněná cesta byla jednou z os tohoto území. Se značnou pravděpodobností sloužila jako hlavní přístupová komunikace do oblasti,“ uvedl Bláha.

Podél dnes již většinou zaniklé kupecké stezky v úseku mezi Dolním Přímem a Stěžerami jsou nápadně četné poklady bronzových seker, bronzových prutů, sídlišť nebo pohřebišť, které mají jedno společné: únětickou kulturu a starší dobu bronzovou, tedy období 2 000 až 1 700 let před naším letopočtem.

To podle vědců může dokazovat mnohem starší původ stezky, než se dosud předpokládalo.

„Nelze vyloučit, že koncentrace nálezů ze starší doby bronzové v této oblasti se na tuto trasu mohou částečně vázat. Z toho usuzuji, že cesta by mohla mít až pravěké kořeny,“ míní Bláha.

Poklady ze starší doby bronzové, neboli soubory předmětů podobného charakteru záměrně uložených do země, byly objeveny u Stěžer, v Přímském lese a u staré prachárny mezi Hradcem a Stěžerami. Výzkum bohatého pohřebiště na okraji Horního Přímu, v trase dávné dopravní tepny, prováděli vědci už před sto lety, ale o to byl unikátnější. Archeologové tehdy objevili i skleněné korálky pocházející z Blízkého východu.

V Přímském lese u Stěžírek v roce 2007 hledač pokladů s detektorem kovů objevil v hloubce 30 až 45 centimetrů bronzový poklad: dvě sekery, osm hřiven a jehlice. Nález od Stěžer obsahoval více než šedesát bronzových neopotřebovaných seker. Podle vědců mohlo jít dokonce o předmincovní platidlo (více čtěte zde).

Archeologické objevy ve Stěžírkách u Hradce Králové (21.4.2015).

Archeologické objevy ve Stěžírkách u Hradce Králové (21.4.2015).

Archeologické objevy ve Stěžírkách u Hradce Králové (21.4.2015).

Archeologické objevy ve Stěžírkách u Hradce Králové (21.4.2015).

„Nález seker je jedním z největších na celém území únětické kultury. V té době to muselo být extrémní bohatství,“ uvedl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Podle vědců je to důkaz, že se v oblasti koncentrovali lidé, kteří dosáhli na větší vlastnictví. I nález skleněných korálků z Blízkého východu dokazuje, že oblast byla napojena na dálkový obchod, což v té době nebylo běžné.

Význam bydžovské cesty u Hradce Králové začal upadat po roce 1850, kdy vznikla železnice, která ji v západní části dnešního vnitřního města přerušila. Navíc v její trase začaly vznikat strojírny a další průmyslové podniky, které cestu přeťaly.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kamiony u brány do závodu Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku.
Přetíženým dopravním uzlům u Kvasin uleví nové silnice za tři miliardy

Dopravní stavby za tři miliardy korun mají do pěti let vzniknout na Rychnovsku, hlavně v okolí průmyslové zóny Solnice - Kvasiny. Opravy a výstavba nových...  celý článek

Taneční skupina T-Bass z Hradce Králové platí za českou autoritu přes...
Taneční vizionáři, kteří sbírají mistrovské tituly. T-Bass slaví 20 let

Suverénně umí ovládnout jakékoliv jeviště, studio i obyčejný chodník, ale nejvíc jí sluší střechy a obří garáže. Právě tam, v obchodním centru Futurum, v...  celý článek

Lídr kandidátky SPD v Hradeckém kraji Zdeněk Podal
Okamurovce povede správce hradeckého kempu. Nejsme extremisté, tvrdí

Do říjnových parlamentních voleb povede hnutí Svoboda a přímá demokracie v Královéhradeckém kraji čtyřiašedesátiletý Zdeněk Podal. Býval krajským...  celý článek

Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak
Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak

Chcete porod bez léků a věčného vyrušování, jenže lékaři vás označí za alternativní matku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.