Koupit si paralen, mast nebo třeba antibiotika předepsaná lékařem je pro lidi z velkých měst přirozená věc. Pro obyvatele menších obcí především v horách či podhůří to však znamená výlet na půl dne. A to nehovoříme o malých vesničkách či osadách s několika stálými obyvateli, ale o menších obcích, v nichž žije na tisíc lidí.
Dojíždění pro léky je komplikované hlavně pro starší lidi, kteří nemají auto nebo jsou již méně pohybliví. Jednou z možností je tak zásah Královéhradeckého kraje, který spoluvlastní lékárenskou síť Královéhradecká lékárna (KHL), jíž by mohl rozšířit i do lokalit, kde není lékárenství zas až takový zlatý důl.
Jednou z obcí, která zůstala bez lékárenské péče, je například Horní Maršov v Krkonoších. V Maršově žije přes tisíc obyvatel a v letní a zimní sezoně bývá výchozím bodem i pro řadu turistů. Tamní pacienti, ale i lidé z nedaleké Malé Úpy či Pece pod Sněžkou, si kvůli absenci lékárny musí pro své medikamenty jezdit do Svobody nad Úpou, Žacléře či Trutnova. Nejbližší Svoboda je pro obyvatele Pece vzdálená 10 kilometrů.
„U nás lékárna vždy byla a jezdili do ní i lidé z okolních obcí, poslední majitel však skončil. Provozování lékárny v Maršově určitě není ztrátové, ale zároveň to není ani na ohromné výdělky. Majitelé zdejšího zdravotního střediska nyní proto jednají s krajskou lékárnou, zda tu otevře pobočku,“ říká starosta Horního Maršova Pavel Mrázek.
Lidem, kteří si nemohou zajet pro léky jinam, se snaží pomáhat sám starosta s lékaři. „Máme takový program pro lidi, kteří vyloženě nemohou. Těm pro léky zajedeme. Takových je u nás několik desítek,“ říká starosta.
Lékárna kdysi byla i v Deštném v Orlických horách, které rovněž bývá přes léto i v zimě častým cílem turistů. „Lékárna se tady neuživila. Stálí obyvatelé si už zvykli jezdit pro léky jinam, ale vlastní lékárnu by určitě ocenili. Jen bychom pro ni v tuto chvíli neměli volné prostory,“ říká starostka Deštného Alena Křížová.
Rozšíření firmy, kterou kraj spoluvlastní se soukromou osobou, ale zvažuje koupení soukromníkova podílu (více zde), do menších obcí v horách podporují i odborníci.
„V periferních částech kraje přestává být provozování lékárny soukromníkem finančně únosné a nevyplatí se to ani gigantům. Právě v takových oblastech by měla budovat své pobočky Královéhradecká lékárna a posilovat tak péči tam, kde je potřebná,“ myslí si Alexandr Hrabálek z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.
Dostupnost lékáren řeší i komora
Za zachování lékárnické péče v podhůří se postavil i vicepremiér a krajský zastupitel Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
„Lékárnictví jsem už řešil i s ministrem zdravotnictví a s lékárnickou komorou, protože se nechceme dostat do situace, kdy se v horských oblastech dostupnost ještě sníží. Služba lékárníka je nenahraditelná už proto, že dokáže odborně poradit pacientům,“ míní Bělobrádek.
Hospodářský zisk krajské lékárny byl v loňském roce před zdaněním 13 milionů korun, v následujících dvou letech má plánován zisk 14 až 16 milionů. Obratový bonus ze společných nákupů lékárna loni vyčíslila na 14,5 milionu korun. Její vedení proto zvažuje, že v rámci služby veřejnosti by otevřelo i méně rentabilní pobočky.
„Například v Horním Maršově nyní řešíme, zdali bychom tam mohli být s hospodařením alespoň na nule,“ říká jednatel a podílník KHL Richard Nádvorník.
Nová pobočka KHL by mohla vzniknout i v Janských Lázních. V současné době má lékárna po kraji 10 veřejných poboček a zaměstnává více než 80 osob. Původně kraj společnost založil jako firmu, která bude organizovat centrální nákupy léků a zdravotnického materiálu pro nemocnice vlastněné krajem, čímž jim snižovala ceny. Postupně v tamních nemocnicích otevřela i veřejné pobočky a snaží se o další expanzi.
