Kůrovcová kalamita Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Broumovsko několik let míjela, jenže od loňska se šíří i v těžko přístupných skalnatých terénech. Poničená skalní soutěska v národní přírodní památce Polické stěny i další dopady těžké techniky místní znepokojují. Chtěli by šetrnější zacházení od těžařů, nebo dokonce celá bezzásahová území.
„Samozřejmě si uvědomuju, že kalamita je naprosto bezprecedentní a že v běžných hospodářských lesích nezbývá než to řešit i těžkou technikou a harvestory. Odsekaná skála je v místech, kde byla imisní kalamita už před třiceti lety a stromy se tam těžily i s pomocí techniky (hlavně vrtulníkem 1984 až 1987, pozn. red.), soutěskou vede asfaltka. Z mého pohledu - nezastírám, že je to logický pohled - skála byla odsekána jen proto, aby se tam dostala větší technika, aby byly nižší náklady s těžbou,“ zlobí se gymnaziální učitel a někdejší horolezec Jan Ježek z Náchoda.
Sám jako ochránce přírody má teď problém některá rozhodnutí CHKO obhajovat. Konstatuje, že pokud by něco takového provedli horolezci či speleologové, neprošlo by jim to.
Zástupce benediktinů, kterým les patří, odmítl, že by soutěsku rozšířili jako schválnost. V oblasti po předešlé kalamitě dorůstal mladý les a skoro čtyřicet let tam nebylo třeba tolik zajíždět, před necelým rokem se tam však těžařům zaseklo nákladní auto. Po nedávném odsekání skály tam už projede alespoň auto bez návěsu.
„Je to jediná cesta, která do těchto skal vede, zpřístupňuje obrovský kus pozemku. Bez lesních cest nezmůžeme vůbec nic,“ řekl Petr Bláha z Benediktinské hospodářské správy Břevnov. V lokalitě přibývá ročně tisíc kubíků dřeva.
9. září 2021 |
Odmítl také, že by firma vědomě ničila přírodu a používala nepřiměřenou techniku.
„Terény jsou tu velmi obtížné, malé stroje v nich často nejsou schopny vůbec pracovat. Paušálně nepoužíváme velkou techniku, ale kombinujeme ruční těžbu s mechanizovanou, protože při těžbě kůrovce je důležitá rychlost a včasnost zásahu. Stroje se nasazují tam, kde způsobí minimální škody, a kolem běhají další lidé, kteří kácí,“ tvrdí Bláha.
Rozporuje také návrhy aktivistů, aby do stahování dřeva zapojili více koní. Více se podle něj osvědčily malé vyvážecí soupravy. Argumentuje, že koní je na Broumovsku jen několik a rozhodně by ročně odtahat přes 35 tisíc kubíků dřeva z klášterních lesů sami nezvládli.
S tím však nesouhlasil kočí, který občas pracoval pro obecní lesy na Policku.
Lesy v kalamitě
|
„Jsem ten poslední článek v lese, dělník s koněm. Pro obecní lesy jsem párkrát dělal, tam výběrová řízení nejsou a řeší se kůrovcová oka rychle, měli i ambici dát mi maximální možné peníze. U benediktinů je realita jiná, kočích je tady víc, ale nemají o ně zájem, jsou pro ně drazí a pomalí. Chápu, že koně to nezachrání, také udělají škodu a mašiny s neuvěřitelným výkonem jsou důležité. Pět kočích by udělalo ročně deset tisíc kubíků dřeva, to není zanedbatelné,“ poznamenal kočí, který naráží na nezájem hajných i na cenové podmínky.
Správci CHKO se k odlámané skále vyjádřili začátkem září až poté, co to vzbudilo rozruch na sociálních sítích. Zdůvodnili svůj souhlas tím, že by se v soutěsce poškozovaly skály i technika dřevařů. Argumentují, že podobně už v roce 1996 ministerstvo životního prostředí výjimkou umožnilo rozšířit na 2,4 metry průjezd Železnými vraty na Kraví horu v délce dvaceti metrů.
„V rámci údržby lesních cest na území NPR se povoluje pomístní odsekání skal, které znemožňují využívat starou lesní cestu současnou technologií. Jako se cesty dláždí, tak se někdy musí rozšířit nebo na nich upravit odvodnění. Všechny kameny na našich benediktinských cestách nepřijely z Hornbachu. Berte to v kontextu. Ve chvíli, kdy vedeme řízení o výjimce, máme zákonem stanoveno, jaký je postup, lhůty a účastníci řízení. Ve všech řízeních, která vedeme z titulu ochrany přírody, je vždy účastníkem příslušná obec, což byl nyní Suchý Důl, dále jsme obeslali řadu přihlášených nevládních neziskových organizací. My těžko jako správní orgán budeme dopředu říkat, že nás někdo požádal o udělení rozhodnutí - a milá veřejnosti, co ty nám na to povíš? Máme docela tvrdé lhůty, v nichž musíme rozhodnout,“ říká vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.
Jediné, co připustila, že by ochranáře mohlo mrzet, bylo to, že neměli čas vydat předem tiskovou zprávu, protože nemají dost pracovníků.
Klesá spodní voda
Pavel Draštík z královédvorské lesní správy Lesů České republiky upozorňuje, že kůrovcová kalamita je pouze následek.
„Příčinou je klimatická změna a dramatický pokles hladiny spodních vod. Stromy na to reagují. Dopustili jsme to a na lesnících teď je, aby to napravili,“ řekl.
Státní ochránci přírody vysvětlovali, že na Broumovsko, které je vyhlášeno CHKO, nelze uplatňovat stejná měřítka jako na národní parky. Je to kulturní krajina s ostrůvky divočiny, které se chrání v několika rezervacích.
V území se postupuje podle Plánu péče o CHKO a plánů péče pro maloplošná chráněná území. V období kalamity a asanování kůrovcového dřeva se přihlíží k metodice ministerstva životního prostředí, správa CHKO pak s posvěcením nadřízeného úřadu vydává těžařům výjimky. Každý vlastník má také svůj dlouhodobý lesní hospodářský plán. Zákon však neřeší, jaké způsoby těžby nebo výsadby vlastníci použijí.
„U nás nemáme příliš velký rozsah lesů, které by splňovaly kritéria pro pralesy, jsou to pouze ostrůvky, ale ani v národních přírodních rezervacích nebo v přírodních rezervacích to nejsou veliké výměry. Ukázkovým přírodě blízkým lesem až téměř pralesem je sedmihektarová bučina mezi Hvězdou a Laudonovými valy v NPR Broumovské stěny, která podle plánu péče zůstává prakticky bez zásahů, netěží se tam, nechává se to přirozenému vývoji,“ říká Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko.
„Plán péče počítá, že ve zbytku území se hospodaří nebo provádí cílená péče, jejímž obecným cílem je přiblížení stavu lesů modelové přirozené druhové skladbě, přirozenější prostorové věkové struktuře, která je různorodá. Avšak většina lesů vypadá naprosto obráceně. Jsou to lesy věkových tříd, zděděné takto z minulosti, vlastně plantáže na dřevo. Na celém Broumovsku jsou ze 70 procent smrky, v rezervacích až 75 procent,“ podotýká Kuna.
Miliardu nikdo nedá
Lesy v nejpřísnější 1. zóně, kde jsou většinou rezervace, zahrnují tři tisíce hektarů. Pokud není kalamita, hospodaří se v nich podle plánu péče, je zakázáno používat biocidy, takže pokácené kůrovcové stromy se asanují až na skládce mimo území, případně se na místě oškrábe kůra.
„V 1. zóně roste přibližně 300 kubíků smrku na hektar, to je obrovský objem řádově 900 tisíc kubíků dřeva, který je třeba řešit, protože může být v nejbližších letech napaden kůrovcem. Není myslitelné toto množství asanovat šetrným způsobem, například škrábáním nastojato nebo pokácením a oškrábáním kůry a ponecháním na místě. To je mimo kapacity a možnosti. Kdybychom chtěli všechny rizikové smrky asanovat nejméně problematickým způsobem a nechat je tam k zetlení, potřebujeme miliardu korun,“ říká Kuna.
Proto se v nedostupných lokalitách nezasahuje a pouze se sledují, zásahy se činí v dostupnějším okolí s lanovkou, harvestorem či koněm. Řešení spočívá ve vyhledávání malých ohnisek, ochranáři mohou přispět také na malé vyvážečky. Problém je i přeshraniční, do českých lesů může přelétat kůrovec z bezzásahových částí polského národního parku.
Zástupci vlastníků volají po změně legislativy, aby jim stát začal platit za mimoprodukční funkce lesa. Upozornili, že po skončení těžby v lesích opravují cesty nebo linky, po nichž dřevo stahují. Na Broumovsku jde i o historické dlážděné cesty.
Teplické lesy například opravují cestu do Vlčí rokle, správci CHKO zařídili opravu na Sedm schodů, DSO Polické lesy opravily úsek na Boru, státní lesy a po nich benediktini postupují s cestou na Ostaši. Klášter za opravy vydal letos dva miliony korun, výnosy z lesů vrací i do nutných oprav polického kláštera, od návštěvníků skal přitom nevybírá vstupné. Kladem kalamity je, že se rychleji postupuje k pestřejší druhové skladbě lesa.
