Letecká puma nalezená v Městských lesích Hradec Králové.

Letecká puma nalezená v Městských lesích Hradec Králové. | foto: KŘP Královéhradeckého kraje

U lesní stezky v Hradci ležela ostrá letecká puma z druhé světové války

  • 5
Když hledač pokladů s detektorem před dvěma týdny jen několik desítek metrů od frekventované lesní stezky Hradečnice vykopal leteckou bombu, většina automaticky předpokládala, že je to atrapa. V okolí jsou totiž v zemi betonové makety z bývalé letecké střelnice. Jenže puma byla i k překvapení historiků ostrá.

„Bomba pochází z druhé světové války. Její nález nevyšetřujeme jako trestný čin a pyrotechnik ji určil k likvidaci,“ řekla policejní mluvčí Iva Kormošová.

Jak se sem bomba dostala a zda mohou u Hradečnice ležet další, lze jen spekulovat. Hradec totiž za války náletům nečelil.

Nabízí se vysvětlení, že může jít o pumu z letadla, které se v roce 1944 zatoulalo při sérii velkých útoků na pardubickou rafinérii, dnešní Paramo. To však vyloučil historik Jan Tetřev z Východočeského muzea v Pardubicích.

„Američané nebyli slepí, aby házeli bomby na Hradec, je to prostě příliš daleko. Některé bomby padly kus za Labe, ale dál nikoli, protože letouny se pak točily na jih a neměly důvod nalétat až nad Hradec,“ upozornil Tetřev.

Poznamenal ale, že za války nad krajem vedla poměrně frekventovaná letecká dálnice. „V noci létali Britové a ve dne Američané, na konci války Rusové a mezitím samozřejmě Němci. Takže je nesmírně obtížné určit, komu puma patřila,“ řekl.

Nevylučoval bych nehodu, říká historik

Informace o vzácném nálezu zaujala i Josefa Šrámka, hradeckého historika Muzea východních Čech. „Ve sbírkách nemáme tolik předmětů z tohoto období, kolik by možná lidé očekávali. Já bych nevylučoval nějakou nehodu, při které došlo k uvolnění bomb a cílem vůbec nebyl Hradec Králové,“ konstatoval.

O tom, že válečná bomba je pro Hradec raritou, svědčí i slova ředitele Městských lesů Hradec Králové Milana Zerzána. U rybníku Výskyt jich sice v zemi leží nejspíš ještě dost, ale téměř všechny budou betonové. Až do roku 1990 totiž les skrýval 23hektarovou leteckou střelnici, namísto které vzniklo zajímavé území s jezírky.

Střelnice tu byla již od okupace a lesníci si s československými piloty užili své. Protože lesní paseku s atrapou letadla a velkými kruhy tvořenými svázanými pneumatikami někdy bombardovali nepříliš zkušení letci, často se stávalo, že zhruba stokilové betonové bomby s železným „srdcem“ padaly i mimo.

„Dodnes tu takové bomby nacházíme a leckdy i na docela vzdálených místech, kde bychom je nečekali, třeba při čištění příkopů. Asi před 15 lety tu byl ohromný pumový sběr, o který se postarali sběrači kovů. Zlikvidovali jich spoustu, ale ne všechny,“ upozornil Zerzán.

Největší panika? Zaseknutý kulomet

Přestože pumy dopadaly i tam, kam neměly, za velké pozdvižení s vysokou škodou mohl v 80. letech pilot, jenž zápalnou raketou způsobil požár lesa. „Zasáhl koruny stromů, shořelo kolem 30 hektarů a to místo dodnes nese pojmenování Na spáleništi,“ pokračoval šéf městských lesů.

O největší paniku se ve stejných letech postaral zaseknutý kulomet. Pilot měl zasáhnout cvičný cíl na střelnici, zbraň však pokropila i široké okolí a zasáhla dokonce tehdejší sídlo ředitelství východočeských státních lesů na kopci u Vysokého Chvojna vzdálené vzdušnou čarou kolem šesti kilometrů.

„Dodnes tam mají v trámech kulky, ale naštěstí se nikomu nic nestalo,“ řekl Zerzán.

O evakuaci budovy městských lesů se před lety postaral i jeden ze zaměstnanců, který do kanceláře přinesl ostrý náboj do leteckého kulometu. Poslední nebezpečný nález z války v novohradeckých lesích se datuje až do roku 1989. Tehdy byl asi sto metrů od Hradečnice nalezen nevybuchlý dělostřelecký protitankový průpalný granát.