Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Náchod poskytoval vojákům z pevnosti jídlo i úctu, připomněl si Dobrošov

  10:15aktualizováno  10:15
Desítky lidí na Dobrošově si o víkendu připomněly všechny, kteří se podíleli na stavbě prvorepublikového opevnění, od vojínů hraničářů a jejich velitelů až po nejposlednějšího dělníka. Objekty nakonec zůstaly torzem, jejich dokončení zhatily mnichovské události z konce září 1938.

80 let zahájení stavby pevnosti Dobrošov (9.9.2017). | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Od chvíle, kdy se firma Kapsa a Müller z Prahy pustila do budování tvrze Dobrošov se sedmi propojenými objekty, uplyne 13. září osmdesát let. Dostala na to pouhých čtyřiadvacet měsíců. Linie objektů měly střežit tehdejší Československo před nacistickým Německem.

Fotogalerie

„Často se v souvislosti s rokem 1938, s odhodláním a s tím, co po něm následovalo, mluví o tom, zda jsme se měli nebo neměli bránit. Myslím, že otázka je postavena trošku špatně. Vnitřně jsem naprosto přesvědčen, že pokud by na nás někdo zaútočil, samozřejmě bychom se bránit začali. Ta otázka ale takto nikdy nestála. Nacistický režim, především Adolf Hitler, si v určitou dobu uvědomil, že největší chyba, kterou by mohl udělat, je aktivně dát pokyn k útoku na Československo,“ míní historik Eduard Stehlík.

V nabité výstavní síni mu v sobotu naslouchali nadšenci v dobových uniformách, obránce rozhlasu a skaut Lubor Šušlík, který vystavuje na Dobrošově své vojáčky, i potomci majora Jaroslava Purkyta, jenž na Náchodsku sloužil v letech 1937 a 1938 jako důstojník 48. pěšího pluku Jugoslávie. Připomíná ho nová kniha (více o výstavě čtěte zde).

Historik vyzpovídal řadu pamětníků, kteří se na opevnění, zejména v Orlických horách, podíleli. Brali stavební příplatky, takže si z nich velitelé mohli pořídit auto a nižší šarže třeba motorky.

Po týdenní práci v pohraničních horách obvykle vyráželi za zábavou a pitím, což s sebou neslo i úsměvné historky. Třeba o tom, jak si důstojník řídící stavbu na Haničce ustlal nahý na lavičce na náměstí v Králíkách.

Pro vojáky byl český Náchod výhodou

Pro československé vojáky představovalo značnou výhodu, že Náchod byl českým městem a jeho obyvatelé jim poskytovali zázemí, jídlo i úctu, což jinde v nepřátelsky naladěných Sudetech nezažili.

Stehlík připomněl postřeh tehdejšího poručíka Imricha Košikára, velitele pěchotního srubu N-S 84 „Voda“ v Bělovsi, který mu vyprávěl, jak mu místní lidé přinesli velkou peřinu, aby přečkal nachlazení.

Novou knihu věnovanou majoru Purkytovi napsal správce dobrošovské pevnosti Richard Švanda s pracovníky Oblastního muzea Praha-východ. Vojákova vnučka se na ně obrátila, že by muzeu chtěla věnovat některé památky po dědečkovi. Pěší pluk, v němž působil, měl na starosti střežení stavenišť a zabezpečení ostrahy státních hranic na Náchodsku, hlídal objekty lehkého opevnění zvané řopíky.

Major Purkyt se za 1. světové války stal legionářem v Rusku. Neúmyslně způsobil smrt svých rodičů, kteří po jeho návratu z legií nedočkavě otevřeli jeho batoh a při tom jim vybuchl granát. Angažoval se v Sokole, organizoval sportovní podniky a budoval vojenskou kariéru. Za protektorátu v srpnu 1943 zaplatil za odbojovou činnost popravou v Drážďanech.

„Věděla jsem o dědečkově minulosti už dříve, ale ne podrobně. Moje teta Dagmar neměla děti a já se o ni starala. Když jsem potom řešila pozůstalost v jejím bytě, našla jsem hodně alb, dokumentů, rodných listů i vojenských publikací. To jsem předala muzeu, protože bych byla nerada, kdyby to skončilo někde v popelnici,“ vypráví Purkytova vnučka Ida Hořejší.

Na dědečka vzpomínala s hrdostí, ale i se slzami, to když přišla řeč na podrobnosti o popravě. Rodina musela poslat německým úřadům poplatek 1 500 korun, ale tělesných ostatků se podobně jako rodiny dalších odbojářů nedočkala.

Dělostřelecká tvrz Dobrošov se nyní připravuje na velkorysou rekonstrukci (více čtěte zde).




Nejčtenější

Žena chce milion za nezdařenou operaci prsu. Porušila léčbu, řekl svědek

Státní znak (ilustrační foto).

Okresní soud v Hradci Králové řeší případ ženy, která žaluje tamní kliniku Sanus za pokaženou plastiku poprsí. Žena...

Vláda zastavila přípravy přehrady Pěčín, proti které se bouřili místní

Vizualizace přehrady Zdobnice - Pěčín, varianta se sypanou hrází.

Vláda pozastavila přípravy na vybudování přehrady Zdobnice-Pěčín v Orlických horách. Projekt nenašel podporu v regionu....



Na obchvatu Jaroměře závisí D11, zatím však nemá povolení ani pozemky

Ostrý provoz na dálnici D11 u Hradce Králové (21.8.2017).

Kolaudace dálnice D11 k Jaroměři je podmíněná stavbou severního obchvatu tohoto města ležícího severně od Hradce...

Spolek se brání dani za sdílení internetu, podle úředníků jde o byznys

Spolek HKFree u Krajského soudu v Hradci Králové (19. 4. 2018)

Krajský soud v Hradci Králové řeší spor ohledně sdílení internetu. Spolek HKFree, který nejen po městě poskytuje svým...

Hradec povede nový trenér, Sýkora po dvou letech končí

Hlavní hradecký kouč Václav Sýkora vysvětluje hráčům další cvičení.

Hokejisté Hradce Králové budou mít v příští sezoně nového trenéra. U týmu po dvou letech končí Václav Sýkora. Loni i...

Další z rubriky

Žena chce milion za nezdařenou operaci prsu. Porušila léčbu, řekl svědek

Státní znak (ilustrační foto).

Okresní soud v Hradci Králové řeší případ ženy, která žaluje tamní kliniku Sanus za pokaženou plastiku poprsí. Žena...

Spolek se brání dani za sdílení internetu, podle úředníků jde o byznys

Spolek HKFree u Krajského soudu v Hradci Králové (19. 4. 2018)

Krajský soud v Hradci Králové řeší spor ohledně sdílení internetu. Spolek HKFree, který nejen po městě poskytuje svým...

Opravené muzeum ukáže expozice, jaké Hradečané neviděli, slibuje šéf

Ředitel Muzea východních Čech Petr Grulich

V květnu začne dlouho očekávaná rekonstrukce budovy muzea v Hradci Králové za necelých 70 milionů korun. Brzy by měly...

Najdete na iDNES.cz