Spolek Společnost železniční výtopna Jaroměř pojal loučení s „Konrádem“, který se může stát jednou z nejstarších provozuschopných lokomotiv v Evropě, jako smuteční událost. Nechyběla dávka patosu, lokomotiva dostala v sobotu dopoledne smuteční pásku s nápisem „Nikdy nezapomeneme“ a ve staré lucerně na její památku zapálili svíčku.
Od 1. listopadu má spolek třicetidenní lhůtu, aby lokomotivu předalo.
„Národní technické muzeum nepřipouští žádnou jinou variantu, než že musíme lokomotivu vrátit. Nový smluvní vztah s námi odmítají uzavřít, byť jsme se o to snažili i skrze ministerstvo kultury. Do projektu jsme vložili vlastních tři a půl milionu, které už nám nikdo nevrátí. Navíc si myslím, že ředitel technického muzea už teď bude jen horko těžko získávat peníze ze státního rozpočtu, aby oprava mašiny mohla pokračovat,“ uvedl jednatel Železničního muzea výtopna Jaroměř Bohuslav Škoda.
Peníze do lokomotivy jaroměřští nadšenci prý vložili s dobrou vírou, že až ji opraví, výtěžek z provozování půjde do jejich kapes, čímž by se jim peníze alespoň částečně vracely. Navíc by se mohli pyšnit unikátním provozuschopným exponátem a lákat na něj turisty. Místo toho se jim teď ještě přitížilo.
„Pikantní je to, že nám loni na konci roku muzeum vypovědělo bez udání důvodů smlouvu o poskytování služeb, kvůli čemuž my ještě letos zaplatíme hotově 65 tisíc hotově za nájem této lokomotivy,“ řekl Škoda, který tvrdí, že kdyby šlo všechno podle plánu, mohla být oprava stroje dokončena už zhruba před dvěma lety (více o restaurování lokomotiv v Jaroměři čtěte zde). Když se však v roce 2010 dozvěděli, že jim za 7 let vyprší smlouva, práce na lokomotivě zpomalili.
„Tempo oprav bylo nepřijatelné“
Národní technické muzeum (NTM) oponuje, že už nemůže déle tolerovat stav, kdy je po 25 letech lokomotiva stále rozebraná a její rekonstrukce je dokončená jen zhruba z poloviny. „Tempem, jakým tato obnova probíhá ve Spolku Společnost železniční výtopna Jaroměř, by se lokomotiva obnovovala dalších 25 let, což je pro nás zcela nepřijatelné. Je velmi smutné, že spolek nás jen očerňuje a vůbec se nesnaží o dohodu při respektování zákonů této republiky. Holt, když se dohodnout nechtějí, dohoda není možná,“ uvedl ředitel Národního technického muzea v Praze Karel Ksandr.
Conrad VorlaufNákladní lokomotivy této řady byly vyráběny v letech 1873 až 1883 a dodávány pro Rakouskou severozápadní dráhu a dráhu Lvov-Černovice-Jasy v celkovém počtu 65 kusů. Lokomotivy nesly po význačných lidech z obchodního, technického a veřejného života. Stroj s označením 340 dostal jméno vídeňském purkmistrovi Conradu Vorlaufovi. Z provozu byla vyřazena roku 1954 a poté odprodána na vlečku cihelny v Hodoníně, odkud ji v roce 1971 získat současný majitel Národní technické muzeum v Praze. "Konrád" je třetí nejstarší lokomotiva v Česku. Tlak páry v kotli činí 10 barů, pohání ji dvojčitý parní stroj na mokrou páru. Nejvyšší dovolená rychlost je 40 km/h. Hmotnost ve službě měla 44 tun. Výkon je 500 koňských sil. |
Původně byl prý variantě, že cenná památka zůstane v Jaroměři, nakloněn. „Spolku muzeum již 8. srpna 2014 nabídlo písemně koncepci budoucí spolupráce, která jasně deklarovala současnou i budoucí vzájemnou kooperaci při dokončování opravy a následném provozování lokomotivy. V této smlouvě mělo být také jasně deklarováno, že se 30. 6. 2015 uzavře mezi NTM a spolkem dohoda o ukončení stávající nájemní smlouvy a že my v následujících třech letech v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek lokomotivu na svůj náklad dofinancujeme a dokončíme. V návrhu smlouvy byl obsažen závazek muzea na spolupráci se spolkem na provozování dané lokomotivy po jejím dokončení. Na tuto nabídku ale spolek nepřistoupil,“ řekl Ksandr.
„Nesolidní a neslušné jednání státní instituce“
Společnou řeč už pak nenašli ani v dalších letech, což trvá až do dneška. Přesun „Konráda“ nyní v Jaroměři berou jako křivdu a velkou nespravedlnost.
„Chápeme to jako nesolidní a neslušné jednání státní instituce. U nás to měli zadarmo, takhle bude na lokomotivě někdo pracovat za peníze. Doplatili jsme na to, že jsme se starali o cizí věci, to se vám vždycky vrátí. Věřili jsme, že stát bude solidní partner, ale k tomu bohužel nedošlo. Chtěli jsme, abychom za naše snahy alespoň nemuseli letos platit zmíněný nájem. Dalším návrhem bylo, aby alespoň nechali stroj v Jaroměři, i kdybychom na něm neměli pracovat my, ale státem vysoutěžená firma. Nic z toho muzeum nepodpořilo a trvá si na svém, že lokomotiva musí do Chomutova,“ argumentuje Škoda.
Stav, do které situace došla, ředitele Ksandra mrzí. „Je pochopitelné, že obzvláště někteří členové spolku, kteří s lokomotivou spojili svůj život, nesou věc těžce. Na druhou stranu i pracovníci muzea strávili velmi mnoho času vymýšlením modelu nové následné spolupráce. I my tak máme značný pocit zmaru, že jsme společnou řeč nenalezli. Pokud se však neshodneme na základních principech fungování smluvního vztahu v souladu se zákonnými normami, tak nemůžeme sbírkový předmět zapsaný v centrální evidenci nechat jen tak být v expozici cizího muzea. Během oněch 25 let, kdy je lokomotiva v Jaroměři, došlo k podstatným změnám zákonných norem a Národní technické muzeum je povinno se těmito zákony jako státní příspěvková organizace řídit,“ uvedl.
Muzeum chce lokomotivu zprovoznit do pěti let
Jaroměřský spolek se jen těžko smiřuje s faktem, že pokud definitivně přijde o lokomotivu, přijde o všechno, co do ní vložili. Ze svého financovali například opravu kotle za milion 700 tisíc korun. Oprava rámu stála asi sto tisíc, výměna obručí na hlavních nápravách 150 tisíc. A takto by bylo možné pokračovat.
Péče, kterou společnost v Jaroměři lokomotivě věnovala, zůstane podle šéfa technického muzea napořád součástí sbírkového předmětu. Jaroměřský spolek navíc podle něj dopředu věděl, že peníze investované do oprav jim nikdo zpětně kompenzovat nebude.
„S tímto dopředu zasmluvněným stanoviskem bylo Železniční muzeum v Jaroměři po celou dobu obeznámeno, souhlasilo s ním a nikdy ho nezpochybnilo. To, že vložené finanční prostředky po vypršení smluvního vztahu se oboustranně umořují, jasně deklaruje příslušný odstavec nájemní smlouvy. Zároveň je třeba také konstatovat, že za posledních osm let jsme spolku za provedené práce a služby zaplatili celkem 666,4 tisíce korun,“ řekl Ksandr.
Muzeum by chtělo lokomotivu zprovoznit do tří až pěti let. „Bohužel nutno konstatovat, že kdyby Společnost železniční výtopna Jaroměř přistoupila na naši nabídku ze srpna 2014, mohla být již nyní po třech letech rekonstrukčních prací na náš náklad lokomotiva Conrad Vorlauf těsně před dokončením,“ uzavřel Ksandr.
