Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cenné louky v Krkonoších potřebují mrvu a kejdu. Budou květnatější

  13:08aktualizováno  13:08
Ochranáři v Krkonoších se po desítkách let znovu vrátili k hnojení luk. Původně se tak na horách hospodařilo ještě za druhé světové války. Podle Správy Krkonošského národního parku se díky živinám v půdě zvýší pestrost rostlinných druhů.

Skotské náhorní plemeno Highland Cattle, které je charakteristické menším vzrůstem a odolností vůči klimatickým podmínkám. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

V loňském roce pohnojili 27 hektarů horských luk, letos na podzim dalších 13 hektarů, a to na Rýchorách, Husích Boudách, Sněžných Domcích, Severce, Niklově Vrchu a v Modrém dole.

Pro původní krkonošské hospodáře mělo hnojení nezastupitelný význam, bylo součástí uzavřeného oběhu živin v hospodářství.

Fotogalerie

„Senem sklizeným z luk krmili dobytek v chlévech. Zkrmené živiny pak vraceli půdě v podobě chlévské mrvy či kejdy při hnojení. Tento tradiční model po druhé světové válce přestal fungovat. Níže položené louky byly intenzivně přehnojovány statkovými i minerálními hnojivy za účelem maximalizace výnosů,“ vysvětluje Radek Drahný ze Správy KRNAP.

Louky ve vyšších polohách přestali horalé obhospodařovávat úplně. Kvůli sníženému přísunu živin z těchto lokalit vymizely náročnější rostlinné druhy. Dnešní hospodáři nechávají většinou zvířata na pastvách jen přes sezonu, zimu tráví v podhůří. Přirozená výroba chlévské mrvy a kejdy z hor zmizela (o farmáři na Sagasserových boudách, který obnovil budní hospodářství, jsme psali zde).

„Hnojení ztratilo význam pro zachování cyklu oběhu živin v rámci hospodářství. Zůstává však velmi významné z hlediska ochrany rostlinných společenstev horských luk. Chceme-li vrátit loukám jejich květnatost, nevystačíme si pouze se sečí či pastvou,“ upozorňuje Drahný.

Podzimní hnojení je součástí dlouhodobého projektu Life Corcontica, který si klade za cíl zlepšit péči o nejcennější krkonošské louky. Z evropských peněz ochranáři podporují také konkrétní rostlinné a živočišné druhy, například hořeček mnohotvarý český nebo ohroženou rybu vranku obecnou.

Projekt začal v roce 2012 a kromě Správy KRNAP se na něm podílí Institut aplikované ekologie Daphne a ministerstvo životního prostředí. Jeho celkový rozpočet je téměř 90 milionů korun.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Opravená chata Salomon v Peci pod Sněžkou, která slouží jako dětská ozdravovna.
Nejvýše položená ozdravovna v Česku prošla opravou, stojí u sjezdovky

Do nově opravené chaty Salomon nad Pecí pod Sněžkou se v listopadu nastěhují děti, které do Krkonoš jezdí na ozdravné pobyty. Původně hospodářské stavení s 54...  celý článek

Jiří Hlavatý, šéf textilky Juta, která byla loni jedniškou na trhu. Dosáhla...
Kroužky vynesly šéfa Juty Hlavatého do Sněmovny, mandát senátora tím končí

Senátor za ANO Jiří Hlavatý se díky preferenčním hlasům stane poslancem. Poskočil z nevolitelného místa kandidátky na druhé. Zvolením do Sněmovny mu končí...  celý článek

50. let Večerníčku. Polepený Railjet.
Díky druhé koleji vlaky mezi Hradcem a Prahou zrychlí, plán je 55 minut

Správa železniční dopravní cesty plánuje deset projektů na modernizaci trati mezi Hradcem Králové a Prahou, celkem za 25 miliard korun. Vzniknout má třeba...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.