Někteří už sice sehnali nové bydlení, ale většina zatím marně obvolává realitní inzeráty na Náchodsku i dál.
„Nelíbí se mi, že majitel neprodloužil smlouvy i lidem, jako jsem já i někteří sousedé, kteří přitom platí a nemají dluhy na elektřině ani za nájem. Odůvodnil to, že my nesplňujeme podmínky, ale přitom ho nezajímalo několik měsíců, že tady hnije zeď a my to musíme dýchat,“ zlobí se Josef Kuruc, který žije v přízemí s partnerkou a dvouapůlletou holčičkou teprve od května. Majiteli posílá příspěvek na bydlení od státu.
I jeho sousedé berou jako nespravedlnost, že jim nájemní smlouva na dobu určitou vyprší s posledním prosincem.
„Bydlení zatím nemáme. Zkusil jsem už třicet nabídek a provolal asi tisíc korun. Zeptají se nás obvykle, z kterého domu jsme, a hned nás odmítnou. Už i v Náchodě jsou majitelé domů takhle naočkovaní. Přitom u města nemám dluhy, nájem jsem majiteli platil v pořádku, a když byl nějaký zádrhel, doplatili jsme to. Je deset procent slušných Romů, tak proč to s námi lidé ani nezkusí?“ stýská si Martin Čuri, který v domě žije už pátým rokem spolu s manželkou a čtyřmi dětmi.
V bytě ukazuje, že si svépomocí před měsícem osadil plastová okna, která dodal majitel. Zveleboval si bydlení postupně, ale nepočítal, že zde rodina nebude moci zůstat. Proto si dříve ani nepodali žádost o byt na radnici.
„Teď nemám ani kam složit nábytek. U rodičů jsou jen dvě místnosti, tam bychom byli hlava na hlavě. Kdyby majitel počkal do ledna, bylo by víc nabídek na byty. Teď jsme jednou nohou na ulici,“ míní Martin Čuri. Už požádal o pomoc na radnici, ale žádný výsledek to nemá.
Podnikatel koupil dva chátrající domy v Olivětíně od radnice před pěti lety a převzal tehdy i některé původní nájemníky i dluh 150 tisíc korun. Zastupitelé dokonce souhlasili, že může zaplatit milion korun a s podobnou částkou se mu rozhodli počkat, protože s jeho nájemníky nebyl problém. Už dřív od města koupil i jiné dva domy.
„Dělali binec, oslavy do rána, neuklízeli“
Postupně dává domy do pořádku, ale dvoupatrový činžák v Soukenické ulici čeká na rekonstrukci. Majitel vyvěsil varování na chodbách, že nájemníci musí doplatit dluhy. V druhé polovině listopadu jim však oznámil, že smlouvy neprodlouží.
„Bytů je dvaadvacet, ale čtyři nebo pět jich je prázdných. Mnoha lidem jsem tu dal výstrahu, protože dělali binec, oslavy do rána, neuklízeli. Upozornil jsem je před dvěma a půl měsíci, že pokud nevyrovnají dluhy a nebude pořádek, neprodloužím jim smlouvu. Samozřejmě si mysleli, že si dělám legraci. Mohli si už shánět bydlení. Potřebuji v domě udělat kanalizaci a stoupačky, ale přitom tady nemůže nikdo zůstat bydlet. Dostal jsem dopis z odboru životního prostředí, že musím dům připojit na kanalizaci, jinak mi hrozí pokuty,“ vysvětluje majitel stavební firmy Milan Mircea Filipcik. Stěžuje si, že mu nájemníci neplatí včas, a tak ani zatím nemá projekt na novou kanalizaci, přitom dům ještě splácí.
Podle starosty město nemá žádné volné byty, které by mohlo poskytnout lidem z činžáku, a nemá ani povinnost řešit situaci mezi soukromníkem a nájemníky.
„Neobsazené byty jsou takzvaně vybydlené a neuvažuje se s jejich rekonstrukcí, protože je to ekonomicky nevýhodné. Několik rodin si podalo žádost o městský byt, ale není možné jim vyhovět. Město situaci sleduje, pokusíme se jeden nebo dva byty zprovoznit, ale pouze pro skutečně krizovou situaci a pouze na velmi omezenou dobu,“ říká starosta Jaroslav Bitnar. Sociální odbor však podle něj sleduje situaci a pomáhá hlavně rodinám s dětmi.
V Broumově žije poměrně početná romská komunita. Zabýval se jí Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit provedený v Broumově roku 2009. Tehdy lokální odborníci odhadovali, že ve městě žije kolem 800 Romů, tedy asi desetina obyvatel. Samotní oslovení obyvatelé přitom odhadovali, že Romů může být až o pět stovek více a jen desetinu označovali za slušnou. Výzkum tehdy poukázal, že ve městě jsou čtyři sociálně vyloučené lokality s pěti domy. V dalších patnácti domech po městě nebylo tolik problémů s nájemníky.
Před komunálními volbami před dvěma roky však ve městě vyhrála nová Volba pro Broumov, utvořená z lidí kolem textilky Veby. Ti kritizovali dosavadní prodeje městských bytů soukromníkům, příliv nepřizpůsobivých a vyšší kriminalitu (přistěhovalce kritizovali sami Romové, více čtěte zde). Slibovali nulovou toleranci a postup proti spekulativnímu nájemnímu bydlení. Nová radnice od té doby žádné domy neprodala.
„Město naopak dva takové domy v sociálně vyloučené lokalitě vykoupilo. Jeden zrekonstruujeme na Komunitní dům seniorů, druhý jsme nechali zdemolovat a na jeho místě bude stát zázemí pro Komunitní dům seniorů a dům s pečovatelskou službou, na které jsme dostali dotace ministerstva pro místní rozvoj,“ říká starosta.
Radnice také kvůli nájemnímu bydlení vysvětluje majitelům domů jejich práva i povinnosti, což je však dlouhý proces. Zda lidé čerpají sociální dávky oprávněně, nad tím dohlíží místní úřad práce spolu se stavebním úřadem.
