„Výstava v Klicperově divadle je pro mě výjimečná v mnoha směrech. Nejen, že si cením toho, že mám možnost vystavit své obrazy v prostorách tak významné instituce, a to navíc po řadě akademických malířů, ale ještě je pro mě tento prostor významný po osobní stránce, neboť jsem velkou část svého života chodil na úžasná představení, která mi pomohla přiblížit třeba Franze Kafku nebo Samuela Becketta a nikdy by mě nenapadlo, že zde budou jednoho dne viset mé obrazy,“ říká malíř.
Obrazy jsou pro vás oknem do vesmíru?
Obrazy jsou pro mě vhledy - okny, spřažením jednotlivostí do ucelené estetické nebo intelektuální výpovědi. Stejnou výpovědí, jakou podává tajemství hvězd, které působí poeticky, vzdáleně, nostalgicky a přitom jsou vyjádřením fyzikálních pravidel, bez kterých by nemohly existovat. Vesmír je něčím univerzálním, co nás obklopuje, a každý obraz je moment jeho zrcadlení v lidském vědomí, přenesený do uměleckého díla.
Nakolik se cítíte být surrealistou?
Já sám se necítím být surrealistou úplně, porušuji několik bodů z manifestu André Bretona, protože nechci například následovat jen volnou asociaci. Fascinuje mě v tomto směru renesanční či barokní malířství, kde obraz nesl symbolickou výpověď. Kniha, strom či prasklý džbán, vše v obrazu mělo svůj promyšlený odkaz. Surrealismus nabízí snahu o technickou preciznost a zároveň možnost abstraktního vyjádření, podobného symbolice klasického malířství. Zároveň mé obrazy zasahují i do sféry magického realismu.
Co vás inspiruje?
Inspiruje mě touha pochopit svět. To, co chci pak předat, je výsledkem mého hledání. Lidé mají často tendenci realitu zjednodušovat, extrahovat ji na něco konkrétně jasného, daného a já tvrdím - svět je plný barev, tisíce tónů a nikdy jsem nezažil, že bych ho spatřil černobílý. Vidět barvy, jak se smísí, aby vytvořily pozoruhodnou paletu možností, mi pomáhá překonat předsudky, zároveň je ale každá jednotlivá barva důležitým základem. Najít rovnováhu mezi možnostmi tak, abych docílil spontánního, citlivého a rozumového vyjádření, je pak stejné jako přiblížit se cyklickému, harmonickému vesmíru. A to je mým poselstvím.
Máte pro svůj styl nějakou definici?
Definuji své malby jako surrealistický symbolismus.
Máte vzory?
Samozřejmě v praotcích a otcích surrealismu a magického realismu. Mezi ty nejznámější patří třeba Hieronymus Bosch, Giuseppe Arcimboldo, Salvador Dalí nebo René Magritte, ale asi by ode mě bylo nefér, kdybych se nezmínil i o svém velkém vzoru Pieterovi Brueghelovi nebo Vasiliji Kandinským. Chtěl bych se také zmínit o Zdzisławovi Beksińskim, který je v poslední době mým oblíbeným malířem, a vůbec o pozoruhodné malířské scéně v Polsku, kde se plní galerie krásnými obrazy magického realismu. Z těch nejzajímavějších bych zmínil Lezseka Kostuje. Z českých malířů mě pak oslovuje Zdeněk Sýkora.
