Obecně prospěšná společnost Důl Jan Šverma zahájila turistický provoz v dole roku 2015 a od té doby návštěvnost neustále roste. Od otevření si zpřístupněnou dědičnou štolu, kterou horníci před desítkami let vyváželi na povrch vozíky s vytěženou měděnou rudou, prošlo více než 10 tisíc návštěvníků.
Loňským číslům napomohlo, že se kromě pravidelných prohlídek uskutečnila také ojedinělá podzimní akce, kdy se podzemí promění v peklo s čerty. Celková loňská návštěvnost se tak přiblížila k metě 5,5 tisíce lidí.
A to je 400 metrů dlouhá prohlídková štola kvůli zimování netopýrů otevřená pouze od května do října.
„Chodí k nám hlavně turisté, kteří jsou na dovolené nebo výletě na Broumovsku. Jednoznačně převažují návštěvníci z České republiky, těch zahraničních je zatím málo. Občas někdo z Polska nebo Nizozemska,“ říká vedoucí pracoviště Květa Dufková.
Velkým hitem se stala říjnová akce pro rodiny s dětmi Jak se peklo probouzí. Chodba měděného dolu se promění na peklo s čerty, nechybí v něm pekelný sál s Luciferem na trůnu, čertovská škola ani váha hříchů. Při prvním ročníku museli organizátoři k původně jednodenní akci přidat dvě další odpoledne, v loňském roce už trvala devět dní a prodalo se 1 300 vstupenek.
„Tím, že to děláme už v říjnu, lidé nemusejí volit mezi obdobným programem v okolí. V letošním roce se akce uskuteční v podobném rozsahu jako loni,“ oznamuje Květa Dufková. V peklo se důlní chodba promění od 20. do 28. října.
Důl BohumírPrvní zmínky o dolování v Jívce pocházejí z roku 1853, těžily se měděné rudy bornitu, malachitu, pyritu nebo chalkozínu. Hornické práce byly ve válečných letech 1866 až 1868 přerušeny, potom pokračovala otvírka rudného ložiska vyražením štoly Bohumír. Důl byl několikrát uzavřen a znovu otevřen. Po 2. světové válce ho komunisté zestátnili, od roku 1954 prováděl těžbu národní podnik Východočeské rudné doly Horní Vernéřovice a o čtyři roky později Rudné doly Jeseník. Těžba skončila v roce 1965, od té doby byl důl likvidován. V roce 1978 horníci štolu Bohumír na konci vyzděné části zazdili a důl po úroveň čtvrtého patra zatopili vodou. Společnost Důl Jan Šverma zahájila práce na turistickém zpřístupnění štoly v roce 2013, o dva roky později do podzemí sestoupili první návštěvníci. |
Další novinkou, která má přilákat více návštěvníků, je připravovaný interaktivní program pro základní školy Tajemství podzemí. Ten dětem od září přiblíží hornictví i geologii.
Větší příliv zájemců si však společnost Důl Jan Šverma, která od roku 2012 provozuje také hornický skanzen v Žacléři, slibuje od plánovaného propojení dnes přístupné štoly s chodbou na úrovni prvního patra. Obě části propojuje 35 metrů dlouhá šachta. Pokud by se to podařilo uskutečnit, celková délka prohlídkové trasy by vzrostla na dvojnásobek.
„První patro je zachovalé poměrně dobře, stejně jako na stávající prohlídkové trase se některé úseky musejí zajistit dřevěnou výztuží. Projekt jsme už chtěli realizovat, bohužel jsme neuspěli. Letos proto podáme žádost o dotaci znovu,“ vysvětluje Květa Dufková.
O rozšíření podzemí v Jívce usilují společně s polskými partnery, kteří totéž chtějí udělat ve Valbřichu a Kowarech, kde se těžilo uhlí či uran.
Projekce v podzemí přiblíží těžký úděl horníků
Vstup do dědičné štoly dolu Bohumír se nachází přímo v průmyslovém areálu firmy Gemec-Union, která v roce 2003 založila společnost Důl Jan Šverma. Betonová výztuž po několika metrech na cestě potemnělou chodbou přechází v dřevěnou.
Na křižovatce sledných chodeb a překopů, zhruba sto metrů od vstupu, je od letošní turistické sezony plátno s dataprojektorem. Běží na něm dva krátké spoty, které návštěvníkům představují lokomotivní důlní dopravu a trhací práce v podzemí.
Výletníky na celé trase provázejí figuríny horníků budujících dřevěnou výztuž nebo pracujících s důlní sbíječkou. Díky ozvučení mohou turisté nově slyšet její autentický zvuk, byť v poněkud komornější verzi.
Přestože chodba měří jen 400 metrů, prohlídka s průvodcem zabere půldruhé hodiny. Kromě figurín znázorňujících práci horníků jsou zde k vidění staré dobývky, průzkumné díry, původní havířské nářadí, důlní telefon a také bývalá strojovna. Od ní už je to jen pár metrů k větrací šachtě, kterou turisté vylézají na povrch. Před každým provozním dnem průvodci chodí ráno na prohlídku důlního díla.
„Než sem přijdou turisté, vždy provádíme kontrolu výztuže, jestli není někde poškozená, a také ovzduší. Může se zde ve větší míře vyskytovat oxid uhličitý. Pokud by byl obsah kyslíku menší než 19,5 procenta, detektor plynů nás varuje,“ říká bývalý dlouholetý horník Jaroslav Hanuš, jenž je v dole Bohumír jedním z pěti průvodců.
