Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Krkonošská Mapa republiky roztaje v červnu, sněhu je podprůměrně

  17:22aktualizováno  17:22
Mapa republiky v Krkonoších letos vydrží jen do poloviny června. Pak sněhová návěj na úbočí Studniční hory připomínající svým tvarem obrysy prvorepublikového Československa roztaje. Odhadují to odborníci Krkonošského národního parku.

Po sněhovém poli na úbočí Studniční hory chodí opatrně muž s mačkami na botách. V ruce má dvoumetrovou tyč. Vždy po několika metrech se zastaví, tyč opře o sníh a zadává údaje do přístroje.

„Mocnost sněhového pole, kterému se říká Mapa republiky, měříme už podevatenácté. Letos se jeho obrysy objevily o měsíc dřív než obvykle,“ komentuje práci svého kolegy Radek Drahný ze správy Krkonošského národního parku.

Fotogalerie

Pracovníci parku měří pole letos potřetí. „Sněhu je tu podprůměrně, maximální výšku jsme v letošní zimě naměřili 7,4 metru, aktuálně bych mocnost viděl dva až tři metry,“ vysvětluje Drahný. Poslední sněhové pole v Krkonoších vydrží do poloviny června.

Nejpozději v devatenáctileté historii měření mapa odtála 22. srpna. Maximální pokrývku přitom zaznamenali právě při prvním měření. Tehdy měla vrstva sněhu sílu 15,7 metru. Nejméně sněhu na svahu leželo před čtyřmi lety, a to 5,4 metru.

„Čekali jsme, že tady bude stejně sněhu jako loni, ale nakonec jsme naměřili o dva metry méně. Přitom podle měření na jiných místech sněhu bylo průměrně,“ podivuje se Přemysl Janata z oddělení geografických a informačních služeb správy parku.

„Přes Luční pláň vane převládající západní vítr a odnáší z náhorní plošiny sníh. Za hranou sedla mezi Studniční a Luční horou dochází k turboletnímu víření a usazování nafoukaného sněhu,“ popisuje mechanismus vzniku mapy Přemysl Janata, přestože s kolegy na strmém svahu čelí ledovému větru.

Zatímco v údolích je téměř léto, v nadmořské výšce víc než 1 400 metrů se stále drží chlad.

„Tohle je zvláštní místo. Je to jižní svah, kde by měl logicky sníh tát nejrychleji, ale zároveň jsme za hranou a sníh se tady ukládá do terénní prohlubně. Právě proto tu vznikají velké sněhové masy a jejich zkoumání pomáhá pochopit mikroklima celých Krkonoš, říkáme tomu tady arktoalpinská tundra,“ zamýšlí se na jednom z klimaticky nejdrsnějších míst našich nejvyšších hor Radek Drahný.

Měří se na centimetry

Jan Pačák si bere mačky a vstupuje na sněhové pole. Křižuje ho a vždy po několika metrech se na chvíli zastavuje. „S GPS zaznamenáme trojrozměrně polohu s přesností na centimetry. Terén tady máme přesně zmapovaný a když ty udaje porovnáme, dostaneme přesnou výšku sněhu,“ vysvětluje.

Sněhové pole o rozměru dvou fotbalových hřišť pak obchází po obvodu a opět trasu zaznamená GPS. Tím odborníci získají přesné rozměry Mapy republiky. „GPS používáme asi od roku 2003. Roky předtím se to měřilo měrnými tyčemi, které se zapichovaly do sněhu. U velkých vrstev však nebylo úplně jisté, jestli se tyč zastavila o zem,“ připomíná Jan Pačák.

Ze sněhového pole vytéká dole malý potůček. Mapa republiky taje od pomyslného východu - nejdřív mizí Zakarpatská Ukrajina, pak Slovensko, nejdéle sníh odolává ve středních Čechách. 

Je to vidět za dobré viditelnosti bez problému i od Hradce Králové. „Když vidíte siluetu Krkonoš, jediný bílý bod, který zůstává, je právě Mapa republiky. Když jsou opravdu dobré podmínky, je pouhým okem viditelná třeba až z Vysočiny. K samotné sněhové ploše se turisté nedostanou, leží mimo značené chodníky v prvním pásmu národního parku. Dobře je ale vidět třeba z cesty nad Výrovkou, od chalupy Na rozcestí nebo při výstupu pod Richterovými boudami,“ dodává Drahný.



Nejčtenější

Policie uzavřela příjezdy do Adršpachu, pod náporem Poláků kolabuje doprava

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Kvůli dopravnímu kolapsu v Adršpachu na Náchodsku policisté uzavřeli dvě ze tří příjezdových komunikací do obce....

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...



Turista při toulkách v Krkonoších natočil horkem vyschlý pramen Labe

V Krkonoších vyschlo koryto u pramene Labe (8.8.2018).

Turista Luděk Bouška z Jilemnice natočil při svých toulkách Krkonošemi vyschlý pramen Labe. Video na jeho facebookovém...

Jakl má mé sympatie, řekl o jeho kandidatuře za SPD Václav Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus se společně se synem Václavem vydali na tradiční...

Exprezident Václav Klaus nemá problém s tím, že jeho někdejší tajemník Ladislav Jakl v Praze kandiduje do senátních...

Voda mizí i z podzemí, sucho odkrylo nepřístupné části jeskyně v Krkonoších

Šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler v Albeřické jeskyni v Krkonoších

Sucho, které v posledních letech trápí celou republiku, není patrné pouze na povrchu, ale také v podzemí. V největší...

Další z rubriky

Adršpach zkolaboval třetí den po sobě. Jeďte vlakem, radí policie

Turisté na cestě do skalního města v Adršpachu (16.8.2018).

Policie v pátek po 11. hodině opět uzavřela příjezdové cesty do Adršpachu. Kvůli dopravnímu kolapsu byly silnice...

Stromy kvůli suchu shazují listí, ve městě je zalévají už i hasiči

Dobrovolní hasiči pomáhají pracovníkům technických služeb v Hradci Králové...

Do boje se suchem se v Hradci Králové zapojili už i hasiči. Dobrovolné jednotky spolu s pracovníky technických služeb...

Horská služba se potýká s neplatiči, cizinci bez pojištění dluží miliony

Horští záchranáři vynášejí z nepřístupného terénu v Jeseníkách u Bílé Opavy...

Záchranáři z horské služby ročně ošetří stovky cizinců bez správného cestovního pojištění. Zahraniční turisté u nich...

Najdete na iDNES.cz