Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mezi stavbami v hradeckém kraji nejvíc schází vyhořelá Petrova bouda

  12:00aktualizováno  13. března 12:56
Hlasování iDNES.cz o nejvíce chybějící stavbu v Královéhradeckém kraji má jasného vítěze. Čtenáři litují loni vyhořelé Petrovy boudy v Krkonoších. Zároveň právě u ní je docela velká pravděpodobnost, že v novém vstane z popela.

Zvenčí vypadala Petrova bouda před požárem stále zachovale. | foto: Jiří BergerČTK

"Stále čekáme, jak dopadnou správní řízení kvůli požáru a jednání s památkáři," konstatoval Karel Janda, jednatel firmy Snowy Chalet. Právě ona torzo horské boudy vlastní a už na přelomu roků chtěla představit, jak bude vypadat obnova boudy. Kvůli správním řízením ale vyčkává.

Loni už se připravovala rekonstrukce, ale 1. srpna vandaly poničenou a dlouho řádně nepoužívanou boudu zničil požár. Zničil vzpomínky tisícovek turistů a kus krkonošské historie.

Výsledky hlasování o zmizelých stavbách najdete zde

Pro Petrovu boudu hlasovali čtenáři 324krát. Na druhém místě skončila se 171 hlasem Česká bouda na Sněžce, kterou v roce 2005 rozebrali dělníci kvůli špatnému technickému stavu. Částečně ji nahradila nová Poštovna.

O devatenáct čtenářů méně kliklo na poslední roubenku v centru Hradce Králové, která ustoupila stavbě vědecké knihovny. Stopětadvacet hlasů dostala zbořená Sochorova vila ve Dvoře Králové nad Labem a rovnou stovku "vyhlídkový" posed na Velké Deštné. Loni byl rozřezán na špalky.

Petrova bouda, nejčerstvější ze ztrát

Objekt v rukách soukromého investora poslední léta chátral, v zimě do něj vítr foukal sníh, v létě tam pršelo.

Památkáři na žalostný stav budovy upozorňovali, ale podle majitele nebylo možné odlehlý objekt zabezpečit tak, aby se do něj nikdo nedostal. Postupně tak při nájezdech vandalů zmizelo téměř vše, co se z původního vybavení dalo odnést.

Historie Petrovy boudy sahá 200 let zpátky, takto vypadala v roce 1929.
Za první republiky byl interiér bohatě zdobený a bouda majitelům vydělávala.
Stav Petrovy boudy dokresloval v únoru 2011 sníh navátý rozbitými okny
Požár Petrovy boudy v Krkonoších

Zleva Petrova bouda v roce 1929, interiér a následky chátrání a vandalismu v posledních letech. Vpravo požár 1. srpna 2011. Více fotografií najdete po kliknutí v galerii.

Pod hrozbou pokut vlastník budovy zahájil přípravu oprav, tři dny před požárem ji ale zastavil. Hasiči po požáru uvedli, že oheň někdo založil úmyslně. To podpořilo spekulace, že oheň byl v jinak vlhké budově založen, protože se to majiteli hodilo.

Vlastník to ale popírá a policie oficiálně případ odložila s tím, že viník nebyl zjištěn. Ruiny Petrovy boudy ke konci minulého roku zmizely. Památkáři hned po požáru řekli, že budou trvat na obnově do původního stavu.

Veřejnost se do boudy v nadmořské výšce 1 288 metrů oficiálně podívala naposledy v roce 2008. Kdy bude mít tuto možnost znovu, zatím není jasné.

Českou boudu ze Sněžky odnesl vrtulník

Další krkonošskou boudu, po které se lidem stýská, Českou, bylo možné do roku 2005 najít na vrcholu Sněžky. Tehdy dělníci stavbu ze druhé poloviny 19. století rozebrali kvůli špatnému technickému stavu a vrtulník snesl ruiny do údolí.

Chátrající Česká bouda na Sněžce v roce 2003
Rozebírání České boudě na Sněžce v roce 2004
Rozebírání České boudě na Sněžce v roce 2004
Poštovna na Sněžce

Chátrající Česká bouda a stará poštovna na Sněžce v roce 2003 (zleva) a její rozebírání o rok později. Částečně ji nahradila nová Poštovna.

"Lidé se po České boudě stále ptají. Částečně ji sice nahradila nová Poštovna, ale podle mnohých to není ono. Zejména kvůli rozsahu poskytovaných služeb," říká tajemník radnice v Peci pod Sněžkou Michal Berger.

Česká bouda vyrostla v roce 1868. V sousedství o osmnáct let starší Pruské boudy ji postavil hospodský z Malé Úpy Hermann Blaschke. Chata sloužila především jako hostinec s tanečním sálem a až do poloviny minulého století se v ní bylo možno i ubytovat.

V roce 1990 hygienici Českou boudu uzavřeli a od té doby chátrala. Ranou z milosti pro ni byla demolice započatá v roce 2004. Nahradila ji nová Poštovna s originální dřevěnou konstrukcí zpevněnou proti poryvům větru vnitřními ocelovými táhly a pláštěm ze zdvojeného skla.

Z vyhlídkové věže zbyla hromada polen

Místo dřevěné vyhlídkové věže na vrcholu Velká Deštná v Orlických horách našli turisté v září 2010 jen hromádku polen. Stavbu ve tvaru většího posedu, kterou nadšenci vztyčili v roce 2003 na pozemcích Jana Kolowrata, někdo rozřezal.

Vyhlídková věž na Velké Deštné v roce 2008
Rozřezané trosky malé rozhledny na Velké Deštné (20. září 2010)
Žebřík z malé rozhledny na Velké Deštné (20. září 2010)

Vyhlídková věž na Velké Deštné v roce 2008 a její trosky v září 2010.

Asi sedmimetrová věž byla už druhou podobnou stavbou na tomto místě. Předchozí konstrukci, která přitom poskytovala dobrý kruhový rozhled do širého okolí, postavili v roce 1992 pionýři z Náchoda.

Jak ale uvádí Wikipedia, už koncem 19. století stála na vrcholu dřevěná rozhledna, kterou sice rozmetal vichr, ale byla v různých podobách pravidelně obnovována až do konce 70. let dvacátého století.

Ostatní ankety najdete zde

Předloni stržená věž byla odstraněna kvůli špatnému technickému stavu, na který upozorňovala i Horská služba. "Nebyla to žádná rozhledna, ale myslivecké zařízení, na které by teoreticky neměli turisté vůbec chodit. Posed se propadl s turisty," uvedl tehdy Josef Hepnar z Horské služby v Deštném.

Z rozhledny byl výhled do širokého okolí, na Rychnovsko, Stolové hory i Králický Sněžník. Nástupkyni zatím nemá.

Sochorova vila ustoupila parkovišti supermarketu

Když loni definitivně padla k zemi dlouho chátrající Sochorova vila u Penny Marketu ve Dvoře Králové, ozývala se řada kritických hlasů. Často hlavně kvůli důvodu bourání.

Sochorova vila stála vedle supermarketu ve Dvoře Králové nad Labem

Sochorova vila stála vedle supermarketu ve Dvoře Králové nad Labem

"Je blbost bourat takový objekt jen proto, že tam chtějí mít parkoviště. Kdyby tam měla stát moderní stavba od renomovaného architekta, tak prosím," psal třeba do diskuse na iDNES.cz uživatel kerim003.

Jiní ale pochybovali o historické hodnotě secesní stavby. Tu zpochybňovala také firma, která nakonec prosadila demolici, když příznivci stavby neuspěli s žádostí o zápis na seznam kulturních památek.

Vila patřila rodině podnikatele Josefa Sochora, který vybudoval počátkem 20. století ve Dvoře Králové tkalcovnu a strojní tiskárnu plátna, které se staly základem jednoho z největších textilních podniků v Čechách.

Sochor při rozšiřování své továrny spolupracoval se známými staviteli a architekty té doby včetně Josefa Gočára, Josefa Gruse, Pavla Janáka, Karla Jarolímka či Františka Jiráska. Zda ale opravdu někdo z nich pracoval na domě, který po znárodnění sloužil jako mateřská škola, se prokázat nepodařilo.

Ve Dvoře Králové stojí ještě jedna Sochorova vila. Funkcionalistický objekt z roku 1928 dnes slouží jako dům dětí a mládeže a v tomto případě je nepochybné, že jde o Gočárovo dílo. Podle odborníků je to jedna z nejvýznamnějších staveb funkcionalistické tvorby geniálního architekta.

Poslední roubenka z centra Hradce ustoupila knihovně

Krajská metropole Hradec Králové je urbanisticky velmi rozvinuté město, na kterém nechala zásadní stopu generace architektů Jana Kotěry a Josefa Gočára. Na architektonickém "salonu republiky" se pak podepsala také totalita, po sametové revoluci zase začaly přibývat architektonicky neotřelé stavby.

Roubenka v centru Hradce Králové, která musela v roce 2006 ustoupit kvůli
Roubenka v centru Hradce Králové, která musela v roce 2006 ustoupit kvůli
Roubenka v centru Hradce Králové, která musela v roce 2006 ustoupit kvůli
Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Roubenka v centru Hradce Králové, která musela v roce 2006 vyklidit prostor kolem nové Studijní a vědecké knihovny (vpravo).

Při budování jedné takové, vědecké knihovny, která svým pláštěm připomíná nakrojený bochník ementálského sýra, musela v roce 2006 ustoupit i poslední roubená chalupa v centru města. I když knihovně přímo nepřekážela, z prostoru mezi novým objektem a areálem hasičů zmizela.

V ulici Na Přívoze stála od 20. let minulého století, vznikla jako prototyp řadových domků pro dělníky z místních jatek, které stály v místech dnešní hasičské stanice.

Podle odborníků byla zajímavá svým uspořádáním se dvěma byty. Poslední obyvatelé se museli vystěhovat v březnu 2005. Příští rok nabídlo město roubenku za symbolickou jednu korunu tomu, kdo ji během šesti měsíců rozebere a odveze.

V době debat o bourání veřejnost řešila, zda byl objekt skutečně tak historicky cenný, nebo jeho unikátnost spočívala jen v tom, jak dlouho odolal "době betonové". Tehdejší vedení města v něm nic unikátního nevidělo, chtělo uvolnit prostor kolem nové stavby.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Markéta Matoušová z České Skalice na Náchodsku bude bojovat o titul České miss.
Zvládla kurz přežití, teď čeká krásku z České Skalice finále miss

Je cílevědomá, krásná a netají se slabostí pro dortíky. S kaloriemi si však hlavu neláme, stačí je vysportovat. Markéta Matoušová z České Skalice se v sobotu...  celý článek

Na svou dobu moderní expozice ve Vrchlabí končí, nahradí ji ještě modernější.
Krkonošské muzeum chce být světové, nová expozice bude interaktivní

Nové návštěvnické centrum Krkonošského národního parku bude interaktivním příběhem přírody a lidí z hor. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí se tak chce přiblížit...  celý článek

Taneční skupina T-Bass z Hradce Králové platí za českou autoritu přes...
Taneční vizionáři, kteří sbírají mistrovské tituly. T-Bass slaví 20 let

Suverénně umí ovládnout jakékoliv jeviště, studio i obyčejný chodník, ale nejvíc jí sluší střechy a obří garáže. Právě tam, v obchodním centru Futurum, v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.