Bývalý šéf špindlerovského skiareálu Miloslav Kebrle na sjezdovce Kněžický vrch.

Bývalý šéf špindlerovského skiareálu Miloslav Kebrle na sjezdovce Kněžický vrch. | foto: Tomáš Plecháč, 5plus2.cz

Bývalý šéf Špindlu: Vleky jsou riziko, ale zdražování není nutné

  • 3
Miloslav Kebrle z Vrchlabí patří mezi nejzkušenější provozovatele zimních středisek v Krkonoších. Dvanáct let šéfoval skiareálu ve Špindlerově Mlýně, v posledních letech spoluvlastní rodinné středisko Kněžický vrch. Vlekař přiznává, že v dnešní době jde o rizikové podnikání.

Jak řídit lyžařský skiareál, tomu rozumí Miloslav Kebrle z Vrchlabí jako málokdo v Krkonoších. Přes 20 let pracoval v nejznámějším středisku u nás, ve špindlerovském skiareálu, z toho dvanáct jako ředitel. Od začátku 90. let spoluvlastní sjezdovky na Kněžickém vrchu ve Vrchlabí. Podle něj už dávno neplatí, že vlastnit vlek automaticky znamená mít zlatý důl.

„Spousta lidí si myslí, že to je vysoce výdělečná činnost. Netvrdím, že provoz lyžařského střediska nevydělává, ale když chcete, abyste se udrželi na nějaké úrovni, tak musíte neustále investovat,“ tvrdí muž, jenž v 90. letech prosazoval na Vrchlabsku myšlenku, která se v jiné části Krkonoš stala realitou o mnoho let později.

Přišel s plánem na propojení středisek od Kněžického vrchu přes Herlíkovice až po Špindlerův Mlýn.

„Mělo to být lyžování v údolí Labe na jediný skipas, tehdy na to ale nebyla vhodná doba,“ říká s odstupem několika let.

Právě rozpínající se SkiResort Černá hora-Pec, který od roku 2012 tvoří pět středisek a 41 kilometrů sjezdovek na jediný skipas, je dnes hlavním konkurentem malých a středně velkých vlekařů (o plánech areálu čtěte zde).

Ačkoliv se menší skiareály obávaly příchodu velkých investorů do Krkonoš, kteří před čtyřmi lety ovládli střediska ve Špindlerově Mlýně a v Peci pod Sněžkou, původní předpoklady se nenaplnily.

„Já si myslím, že se to nijak zásadně neprojevilo. Alespoň ne podle našich statistik návštěvnosti. V loňském roce nebyla úplně nejlepší zima, sezona začala později, ale zažili jsme díky nové čtyřsedačkové lanovce vyšší návštěvnost než roky předtím,“ vysvětluje vlekař, jehož skiareál cílí především na rodiny s dětmi.

Hlavně malým vlekařům komplikují život v posledních letech rozmary počasí. V loňském i letošním roce podnikatelé v podhůří Krkonoš prakticky přišli o vánoční svátky, které tradičně patří k vrcholům celé sezony. Podle Kebrleho Vánoce v průměru tvoří 20 procent tržeb, jsou jedním z nejdůležitějších, nikoli však rozhodujícím obdobím roku.

Velká střediska mají za sebou kapitál

Aby bylo možné sezonu hodnotit jako úspěšnou, musí vleky a lanovky jezdit sto dní v roce.

„Toho už ale například letos nemůžeme dosáhnout. Sezonu jsme rozjeli začátkem ledna a tradičně lanovky jezdí do poloviny března. V minulosti jsme zkoušeli prodloužit provoz ještě do konce března. Přestože bylo na svahu hodně sněhu, zájem lidí byl minimální. Pokud je areál otevřený dva měsíce, je to tak na hraně,“ upozorňuje Miloslav Kebrle.

Vrchlabský vlekař pamatuje sezonu, kdy vleky na Kněžickém vrchu jezdily pouhých 14 dní.

Jako první v Česku okusili lyžování v nové sezoně na Černé hoře v Krkonoších (27.11.2015).

„Stát se to v době, kdy jsem postavil lanovku a měl splácet úvěr, tak bych asi zkrachoval. Velká střediska jsou proti tomuto bezesporu odolnější, mají za sebou kapitál a lyžařská sezona tam díky jejich poloze trvá delší dobu,“ dodává.

Jako někdejší ředitel nejznámějšího střediska v zemi sleduje současné dění ve Špindlerově Mlýně kriticky. Podle něj je velký problém v tom, že skiareál nenabízí příliš možností pro rodinné lyžování (o změnách ve Špindlu jsme psali zde).

„Modrá turistická sjezdovka ve Svatém Petru, která by pro to byla vhodná, je tak přetížená, že se tam s dětmi nedá jezdit. Díky spojce, která odbočuje na červenou sjezdovku, tam navíc vzniklo kolizní místo,“ domnívá se bývalý ředitel.

Kritizuje také neustálé zdražování permanentek. „Nemyslím si, že je to dobře a že je to nutné. Když jsem v roce 2002 končil jako ředitel, celodenní jízdenka stála 490 korun. Dneska stojí 850, a to i v době, kdy nejedou všechny lanovky,“ říká Miloslav Kebrle.

Podle něj musí skiareál přijít s jasným řešením do budoucna. Špindlerův Mlýn si hodně slibuje od propojení Medvědína a Plání, o kterém se hovoří už řadu let.

„Pokud Správa Krkonošského národního parku nepustí lanovku až na vrchol Medvědína, tak to nemá smysl. Největším problémem Špindlu je šíře sjezdovek, která neodpovídá dnešní kapacitě lanovek,“ zdůrazňuje vrchlabský podnikatel.

24. listopadu 2015