"Domluvili jsme se se současnými majiteli lázní Marianem Khalifou a Miroslavem Borůvkou, že nám to umožní. Oba také slíbili, že pokud prameník opravíme a zavedeme technologii na jímání kyselky, propůjčí nám ho bezplatně na dvacet let," říká místostarosta Náchoda Tomáš Šubert.
Radnice se rozhoduje mezi dvěma variantami zařízení, které by kyselku dopravovalo do rekonstruovaného prameníku. Záleží totiž na tom, jak se město postaví k arzénu, který kyselka odjakživa obsahuje. Buď na jímací zařízení napojí přístroje, které budou arzén ve vodě z větší části odstraňovat, nebo nechá čerpat vodu levnějším systémem.
"Arzén byl v Idě vždycky, ale ve velmi malém množství. Tato látka může být ve velké koncentraci zdraví nebezpečná, to by ale člověk musel minerální vody vypít velmi mnoho," míní Tomáš Šubert. V případě jednoduššího čerpání kyselky město nechá prameník osadit tabulí, která bude na arzén upozorňovat. A bude také informovat, kolik vody může člověk denně vypít.
Zchátralý altán, kde býval pramen běloveské kyselky Ida
"Dnes je ale minerálka mnohem slabší, než byla kdysi. Když jsem byl malý, tak nám špunty z lahví s Idou třikrát během cesty domů vystřelily, jak byla silná. Bylo to způsobeno hlavně pístovými čerpadly, kterými se voda z vrtů vyháněla do prameníku. Budeme se snažit zachovat kvalitu a co nejlepší chuť minerálky. Někteří lidé ani nevědí, že by arzén byl v minerálce nebezpečný. Můj otec pije tuto vodu pravidelně a u něho bych spíše řekl, že Ida pomáhá k dlouhověkosti," uvádí místostarosta.
Když sám v mládí pil Idu z prameníku, byla tak silná, že se sklenka nedala vypít naráz.
Studna s minerálkou byla na místě dnešního prameníku už v 19. století. Teprve později, někdy v roce 1938, nad ní majitelé lázní postavili kapličku (nad pramenem Jakubovým). Tu chce nyní město kompletně i s prameníkem zrekonstruovat a předat veřejnosti někdy na přelomu května a června. "Rádi bychom ji i vysvětili, a to u příležitosti svátku svatého Jakuba 25. července," řekl Šubert.
