Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mlýn v Horním Dřevíči zase mele, nechybí ani vodníci

  15:15aktualizováno  15:15
V Horním Dřevíči na Náchodsku se nedávno znovu otevřel jediný funkční mlýn v Královéhradeckém kraji. Zasloužil se o to potomek původního mlynáře Arne Šubrt. V interiéru zřídil ojedinělé mlynářské muzeum. Voda roztáčí turbínu i spoustu původních strojů a zařízení nejen na mletí, ale třeba i na tlučení másla.

Mlynář Arne Šubrt v Horním Dřevíči na Náchodsku zrekonstruoval mlýn po předcích | foto: Petr Broulík, MF DNES

Dědeček Arne Šubrta míval kdysi mlýn, hospodářství s několika kusy hovězího dobytka a pekárnu s parádní pecí na sto dvacet kilo chleba. Jeho vnuk mlýn opět spustil, ale už jen jako turistickou atrakci.

Expozici doplnil ukázkou zábavných týdeníků z první republiky a obrázky z filmové verze Lucerny Aloise Jiráska. Návštěvníky zaujme i několik pověstí o vodnících, z nichž jedna opravdu čerpá z dobových povídání zaznamenaných v Horním Dřevíči.

Pověst o vodníkovi

Jednou šel kolem krajánek, který slíbil mlynáři pomoci. V noci ve mlýnici začal krásně hrát na housle. Vodník to uslyšel a žadonil, aby ho krajánek taky naučil hrát. Krajánek souhlasil, ale vodník si nejprve musel nechat narovnat své křivé prsty. Strčil je do otvorů vyvrtaných ve dveřích, krajánek je pořádně utáhl a pak se jal vodníka mlátit hlava nehlava. Přestal, až když vodník slíbil, že z mlýna odejde. A ten se opravdu u mlýna dlouho neukázal. Krajánek se časem oženil s mlynářovou dcerou a ve mlýně zůstal.Za nějaký čas šla mlynářka podél potoka a slyšela z vody hlas: "Eště jsem se nepomstil."Ohlédla se a uviděla velkou postavu v zeleném kabátě a krvavě červené vestě.Za nějakou dobu se mlynářově dceři narodil chlapec. Měl podivně rudou barvu obličeje a zakrátko umřel.

 "Je ale trochu morbidní. Našel jsem ji v místním povídání o zdejším kraji," podotkl majitel mlýna. A vypráví pověst o místním vodníkovi, který se zdržoval na potoce a náhonu k mlýnu a kazil mlynáři poctivou práci. (viz box)

Třískl nacistu účetní knihou, okupaci strávil ve vězení

Pro děti má Šubrt méně drsné pohádky. Třeba o tom, jak se z vodníka namyšleného stal vodník kamarádský. Nebo o osudu posledního medvěda na Stárkovsku.

Kdo vyšlape až do třetího patra mlýna, může medvěda i vidět. Podobizna posledního vodníka, který byl hodný, čeká návštěvníky na schodišti mlýna.

Ve mlýně je také řada písemností dokumentujících práci mlynáře. Jedna kniha, do níž zapisoval zakázky za protektorátu, končí zápisem z roku 1941.

"Dědeček zůstal mlynářem i v době, kdy Horní Dřevíč patřil do Sudet a český mlynář se i přes sílící nátlak nehodlal dodatečně přihlásit k německé národnosti. Jednou přišel do mlýna německý oficír. Dědečka někdo udal, že mele načerno mouku, což se samozřejmě za protektorátu dělávalo. Dědeček mu odmítl účetní knihu dát, a když se po ní Němec sápal, třískl ho s ní po hlavě. A stálo ho to tři roky v nacistických kriminálech v Německu. Naštěstí ještě nespáchali atentát na Heydricha. To by ho bez okolků zastřelili. Takhle strávil v německých vězeních celou válku a 14. dubna ho osvobodili Američané," vzpomíná Šubrt.

Dědeček musel do žaláře i za komunistů

A dodává, že jeho dědeček musel do kriminálu i za komunistů. V letech 1960 až 1963: "Nevěděli jak na něj. Byl členem družstva, ale mlýn mu pořád patřil. A pak zjistili, že si na svém vydělává stejně jako celé družstvo dohromady. Jako záminku pak použili to, že se dědečkovy ovce pásly na družstevních pozemcích. Vzali mu mlýn a bydlely tu divné existence. Naštěstí zařízení mlýna neponičili a v roce 1968 po politickém tání si rodina mohla státem znárodněný mlýn koupit zpátky."

I když mlýnu několikrát hrozila likvidace a sešrotování starých zařízení, naštěstí k tomu nikdy nedošlo. Ani po pádu totalitního režimu v roce 1989 objekt žádnými úpravami neprošel. A tak má mlýn podobu z roku 1941, kdy měl první nucenou odstávku.

Technologické vybavení mlýna v Horním Dřevíči se dochovalo ve výborném stavu. Najdeme tu i unikátní zařízení. Například vnitřní žlab na spouštění pytlů nebo třípodlažní uspořádání mlýnice namísto čtyřpodlažního.

Odborníci dokonce míní, že objekt mlýna vykazuje tak vysoké hodnoty, že je v jeho případě možné žádat o prohlášení za kulturní památku.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

I když firma strhla umělý trávník, hřiště Slavie se po intenzivním dešti ocitlo...
Nové hradecké hřiště na Slavii mělo špatné podloží a drenáž do kopce

Zánovní hřiště hradecké Slavie s umělou trávou je už déle než rok k ničemu. Že jde skutečně o hřiště, připomíná snad jen tribuna. Samotná plocha se po nájezdu...  celý článek

Veřejnost a členové horské služby se ve Vrchlabí rozloučili se zesnulým...
Poslední sbohem náčelníkovi. S Klepšem se přišly rozloučit stovky lidí

Pohřeb náčelníka Horské služby Krkonoše Adolfa Klepše provázel obrovský zájem veřejnosti. Ve vrchlabském klášterním kostele sv. Augustina se s ním loučili...  celý článek

Výjimečně zpřístupněné prostory podzemních zásobáren pitné vody pro Hradec...
Páteřní potrubí vody na východě Čech dožívá, pomohou miliardy

Vodárny na východě Čech budou muset žádat po státu peníze na opravu dožívajícího potrubí v regionu. A nepůjde o malou částku. Odhad nákladů na postupnou...  celý článek

flow-r
Technický obchodník (60.000 Kč fix)

flow-r
Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Kraj Vysočina
nabízený plat: 50 000 - 60 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.