Informoval o tom archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý. Výsledky expedice její členové představí v pondělí dopoledne na tiskové konferenci na Univerzitě Hradec Králové.
„Samotný člun se do Čech vrátil již v sobotu. Vezli jej čtyři členové expedice na vozíku za autem přes celý Balkán,“ řekl Tichý. Česká část expedice v neděli přiletěla z Atén letadlem na pražské ruzyňské letiště. Tři cizinci v expedici, dva Slováci a jeden Slovinec, se z Řecka podle Tichého vracejí sami. Celá expedice začala přesně před čtyřmi týdny dne 19. června odjezdem člunu z Archeoparku Všestary u Hradce Králové.
Expedice po etapách plula z pevninského Řecka se zastávkami na jednotlivých ostrovech do cíle na Krétě. „Všichni expedici přestáli ve zdraví. Jen pár lidí dočasně trpělo mořskou nemocí. Zítra jdeme normálně do práce,“ řekl Tichý.
Předlohou expedičního plavidla bylo 8 000 let staré neolitické plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma. Plavbou v devítimetrovém člunu archeologové otestovali možnost šíření zemědělství v pravěku. Udělali si představu o tom, jak mohlo dojít k osidlování Kypru, překonání Jaderského moře nebo šíření obsidiánu, přírodního sopečného skla, mezi Sicílií a pobřežím Tuniska.
Expedice mezi Attikou a Krétou postupně dosáhla břehů ostrovů Makronisos, Kea, Kythnos, Serifos, Sifnos, Milos (starořecky Mélos), Folegandros, dvou menších ostrovů v oblasti Santorini, samotného ostrova Santorini a Diova ostrova. Trasa na ostrov Milos s významným zdrojem obsidiánu byla shodná s řeckou expedicí Papyrela 1988, která ji zdolala na rákosovém člunu. Nyní to umožní porovnat v praxi oba typy plavidel.
Expedici tvořilo 20 pádlařů, kapitán a dokumentarista. Posádka si při pádlování v 1,3 tuny těžkém člunu vypomáhala jednoduchou plachtou. Posádky byly dvě a střídaly se. Výpravu doprovázelo moderní plavidlo s lodivodem.
Expedice navázala na námořní výpravy hradeckých experimentálních archeologů v dlabaných člunech z let 1995 a 1998.
Pravěký člun pluje po Egejském moři na Krétu: