Slavná Šestidenní byla pro Krkonoše ránou, motorky závodily i na hřebenech

  10:18aktualizováno  10:18
Trvala jen chvíli, ale Krkonoše se z ní vzpamatovávaly roky. Letos to bylo 45 let od motocyklového závodu Šestidenní, kterému komunistický režim obětoval pověst mladého národního parku. Hlavním centrem závodu byl Špindlerův Mlýn.

Motocyklové závody po hřebenech Krkonoš se na národním parku drsně podepsaly. | foto: archiv Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí

Ochranáři z Krkonošského národního parku (KRNAP) snad nikdy nepociťovali takovou bezmoc jako v září 1972, kdy od rána do večera šest dní po sobě horami burácely terénní motocykly. 

„Na Správu KRNAP jsem nastoupil v pětašedesátém, takže za námi už něco bylo vidět. A pak tohle. Jak jsme se lidem mohli podívat do očí? Psali nám stohy rozhořčených dopisů. Vzpomínám si na jeden, kde pisatel uváděl: Na jídelní stůl si také nedáte zablácené boty a v KRNAP to jde,“ vzpomíná čtyřiasedmdesátiletý Jan Štursa, první polistopadový ředitel Správy KRNAP, který byl svědkem nekompromisního postupu tehdejšího režimu při přípravě 47. ročníku Šestidenní. Ta i podle tehdejších zákonů byla v rozporu se statutem národního parku.

Fotogalerie

„Každý stát, který pořádal Šestidenní, dokázal z humbuku kolem vyzískat alespoň nějaké peníze. To se ale netýkalo závodů v Krkonoších. Jediné, co hory z toho měly, byla fůra problémů. Abych byl ale spravedlivý, vlastně něco i získaly - vyasfaltovanou plochu ve Špindlu, kde je dnes autobusák. Že si někdo z papalášů nahrabal, je jiná věc. Do asanace ale nešla ani koruna,“ připomíná ironicky Jan Štursa.

Vyasfaltovaná plocha, která před 45 lety vznikla pro účely olympiády, jež se pod názvem Mezinárodní šestidenní motocyklová soutěž koná po světě s přestávkami od roku 1913, je stále vidět. Odtud startovalo 11. až 16. září 379 jezdců z 13 národních družstev a z 18 zemí včetně těch, které režim nazýval imperialistickými či kapitalistickými. 

Krkonoše měly tehdy za sebou už stejný podnik v roce 1957 a pak v roce 1963, rok po vzniku Krkonošského národního parku. Šestidenní v září 1972 však napáchala v národním parku největší škody.

„Cítil jsem bezmoc a vztek na tehdejší ministerstvo kultury, které mělo v gesci ochranu přírody. Od počátku národního parku jsme museli bojovat s megalomanskými projekty, které tehdejší režim v Krkonoších prosazoval. Některé se podařilo odvrátit, jako třeba lyžařský areál v Modrém dole, jiné nikoli, například projekt hotelu Horizont v Peci, nové Labské boudy nebo v dvaasedmdesátém právě Šestidenní,“ vzpomíná Štursa.

„Tlak to byl nesmírný“

Nápad na motocyklovou olympiádu v národním parku nepřišel z ničeho nic a byl dokonce motivován politicky. Krkonoše se osvědčily jako skvělý terén, tehdejší Československo patřilo ke světové špičce v motocyklovém sportu a ještě se snažilo na svět udělat dojem. 

Přestože v roce 1972 se oproti předchozím ročníkům zvedla slušná vlna odporu, nebylo to nic v porovnání s lobbováním státních podniků, které argumentovaly ekonomickým i společenských dopadem, tedy v případě úspěchu domácího týmu. 

Motocyklové závody po hřebenech Krkonoš se na národním parku drsně podepsaly.

Motocyklové závody po hřebenech Krkonoš se na národním parku drsně podepsaly.

„Režim to považoval za jakousi výkladní skříň, co jsme schopni vytvořit a zorganizovat. Nepřipouštěl si, že by se Šestidenní neuskutečnila. Byl to nesmírný tlak,“ vzpomíná Štursa.

Když ministerstvo kultury jen několik týdnů před startem poslalo na správu parku dopis, že organizátorům Šestidenní uděluje výjimku ze zákona o státní ochraně přírody a povoluje soutěž na území parku, sebrali ochranáři poslední síly, aby katastrofu odvrátili. 

„Okamžitě jsme spunktovali veřejnost, žhavili kontakty ve vedení strany. I když jsme se hodně snažili, nedokázali jsme tomu zabránit. Tehdejší ředitel parku byl s režimem jedna ruka a velmi pomáhal, aby se Šestidenní jela. Později jsme se dozvěděli, že veškeré snahy byly marné, protože režim se bál, že zamítnutím žádosti organizátorům bude považováno za jasný symptom železné opony,“ říká Štursa. 

První etapa se konala 11. září 1972, byla dvoukolová a závodníci najeli 323 kilometrů. První úsek vedl obtížným terénem ze Špindlerova Mlýna k boudě Na pláni, následoval ostrý sjezd Klínovým potokem do Strážného, pokračoval přes Jilemnici, Jablonec nad Jizerou, Harrachov, Vítkovice, Mísečky a Bedřichov zpět do Špindlu. 

I další dny organizátoři zavedli závodníky do nejvyšších partií Krkonoš. 

Závodní okruhy motocyklové Šestidenní v Krkonoších v roce 1972
Závodní okruhy motocyklové Šestidenní v Krkonoších v roce 1972

Poslední etapa 16. září, ta nejkratší, měřila necelých 100 kilometrů a vedla ze Špindlu kolem Friesových Bud a přes Pec pod Sněžkou, Pomezní Boudy, Horní Maršov a Černou horu do Valteřic.

Celková délka tratí byla přes 1 500 kilometrů, některé trasy se jely opakovaně, stezky a nezpevněné pěšiny ale nemohly takové zátěži odolat.

Co nezničily motorky, dokonala eroze

„Není pochyb, že naše reprezentace odvedla špičkové výkony, zkrátka soutěž dopadla pro československý tým velmi dobře, což si zaslouží i po letech uznání. Odvrácenou stranou byl však vliv na přírodu, pro park to byla naprostá katastrofa. I když slibovali, že způsobené škody odstraní, samozřejmě, že se tak ani v nejmenším nestalo. Zůstalo to na správě parku, která se s následky potýkala řadu let,“ vzpomíná Štursa. 

Motorky zničily 150 až 200 kilometrů horských stezek a co nestihly, dokonala na jaře následujícího roku eroze, která je změnila v koryta nebo bažiny. Příkladem byla lesní cesta mezi Boudou na Pláni a Klínovými Boudami, která připomínala koryto potoka. Mezi nejvíce zdevastované lokality patřily Černá hora, Přední planina nad Špindlem nebo Mísečky.

Vedle motorek své vykonalo množství doprovodných vozidel a také příprav od jara 1972, které do hor přitáhly těžkou techniku. 

„Do Krkonoš závodníky následovali i amatéři. Tratě denně projížděly stovky motocyklistů nejen z doprovodných týmů, ale i návštěvníků. Kromě toho Krkonoše byly od šesté hodiny ranní až do pozdního večera vystaveny enormnímu hluku z motorek,“ říká Štursa.

I když ještě před začátkem závodu režim ujišťoval správu parku, že tentokrát to bude poslední motocyklová soutěž na území KRNAP, vše bylo jinak. 

„V závěru Šestidenní už zněla slova: Na shledanou opět v Krkonoších za tři roky na jubilejním 50. ročníku! Polil nás studený pot. Těžko říci, co se stalo, ale faktem je, že v roce 1975 se jela Šestidenní na ostrově Man ve Velké Británii,“ doplňuje Štursa.

Do Krkonoš se hluk závodních motocyklů vrátil, bylo to v letech 1987 a 1995, avšak už na polské straně hor.

Nejčtenější

Tajemství vašich dětí: pětina dívek poslala intimní fotky cizímu člověku

Ilustrační snímek

Obří boom sociálních sítí jako je Facebook, Instagram nebo Skype způsobil, že kybernetických mravnostních deliktů...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Jako by celý rok nepršelo. Královéhradecký kraj je nejsušší v republice

V přehradě Rozkoš chybí voda, od července jen odpouští (19. 10. 2018).

Výhrůžnou červenou barvou svítí takřka celý Královéhradecký kraj v mapách znázorňujících množství vody v podzemí i na...

S postiženou dcerou házela matka o pult, pak jí zlomila stehenní kost

Nikola N. u Krajského soudu v Hradci Králové (11. 12. 2018)

Nejméně několik měsíců týrala v prvním roce života svou dceru dvaadvacetiletá Nikola N. S tělesně postiženým dítětem...

Bylo to mrazivé peklo, říká redaktorka o nočním výstupu na Sněžku

Turisté v noci stoupají na Sněžku.

Asi pět stovek dobrodruhů vyrazilo v noci na sobotu na Sněžku. Sedmnáctikilometrový výstup jen za svitu čelovky a s...

Další z rubriky

Mělnická bouda v Peci je opravená, opět se v ní budou léčit děti

Mělnická bouda v Peci pod Sněžkou

Do nových pokojů se po Vánocích nastěhují děti s dýchacími problémy, které jezdí do Mělnické boudy nad Pecí pod Sněžkou...

Oprava hradeckého náměstí se jen tak nehne, hořický úřad stále nestíhá

Velké náměstí v Hradci Králové.

Ještě letos v únoru hradecká radnice věřila, že hořický stavební úřad nejpozději v dubnu rozlouskne nepříjemnost, kvůli...

Vlak na Náchodsku rozmetal auto, řidič vyvázl se zlomenými žebry

Nehoda spěšného vlaku a auta u Červeného Kostelce (18.12.2018).

U Červeného Kostelce na Náchodsku se dopoledne srazil vlak s osobním autem. Zraněného řidiče museli hasiči vyprostit a...

Najdete na iDNES.cz