Atraktivní budova, dříve známá pod názvem Lázeňská dvorana, našla díky expozici nové využití. Propojuje dvě města vzdálená od sebe šedesát kilometrů: Janské Lázně a polské lázně Szczawno Zdrój v okrese Wałbrzych. Kromě stručné historie jsou k vidění exponáty místního sběratele Jana Hainiše.
Do původního lázeňského domu s číslem popisným 55 autoři výstavy rozmístili 21 panelů s dobovými fotografiemi a artefakty.
„Pro všechny, kteří v Janských Lázních pracují a žijí, i pro pamětníky je to důležitý okamžik. Mohou si připomenout, jak se zde léčilo před desítkami let. Věřím, že expozice pomůže natáhnout turisty přímo do centra a oživit ho,“ uvedl ředitel krkonošských lázní Martin Voženílek.
Muzeum přibližuje vznik a nejstarší dochované plány Janských Lázní, vývoj náměstí Svobody, které se utvářelo po objevení léčivého pramene, jakož i budovy lázeňského areálu a také současnou léčbu dětí a dospělých.
Ve fotokoutku si lze pořídit selfíčko z koupele v historické dřevěné vaně. Na obrazovce běží smyčka z videoarchivu České televize ukazující rekreanty, staré lyžařské závody nebo otevření dětské léčebny v roce 1981.
Na vytvoření expozice spolupracovali ředitel trutnovského okresního archivu Roman Reil a také janskolázeňský patriot a sběratel Hainiš, který poskytl většinu exponátů včetně lyží na stěně.
Janské LázněObjevení léčivého pramene v Janských Lázních historici zasazují do 11. století. Od roku 1675 byly lázně součástí panství šlechtického rodu Schwarzenbergů, knížata vybudovala 20 domů, čtvrtinu z nich nechal postavit Jan Adolf I. Vybudoval i novou lázeňskou místnost s 20 vanami a opravil zchátralý mlýn, v němž zřídil pokoje. Už v 18. století měly Janské Lázně světovou pověst a sjížděli se sem elitní hosté i ze zahraničí. Na začátku 20. století zde vznikla unikátní léčebna obrny, především dětské. V roce 1902 koupila lázně obec, o 18 let později je převzala akciová společnost a začalo období největšího rozvoje. V rámci Marshallova plánu měl vzniknout nový lázeňský komplex, po událostech v únoru 1948 k tomu však z politických důvodů nedošlo. V současnosti jsou lázně státním podnikem, mají kapacitu osm set lůžek. Součástí je také proslulá dětská léčebna Vesna. Janské Lázně léčí nemoci pohybového aparátu, obrnu, stavy po úrazech a operacích, nervová a nervosvalová onemocnění. Zaměřují se také na léčbu poruch látkové výměny a stavů po ukončené léčbě různých typů onkologických onemocnění. |
„Zabývám se historií Janských Lázní jako takových a do toho samozřejmě patří i samotné lázeňství,“ řekl devětasedmdesátiletý muž, jenž přes padesát let sbírá staré fotografie, pohlednice, odznaky, lyže či dobové oblečení. Ve sbírce má také vstupenku do bazénu z roku 1896 či výtisk Lázeňských listů z roku 1872.
Snímky zachycují pacienty, kteří se v krkonošských lázních léčili před desítkami let. Zajímavostí je prvorepublikový policejní řád pro Janské Lázně. Zakazuje chování dobytka ve stájích poblíž ulic, stavební práce v sezoně, šlapání po záhonech nebo žebrání na promenádách.
Sokolovna je pět let prázdná, uvnitř zmizely basketbalové koše
Sokolovna dříve sloužila pro skupinová cvičení pacientů. Ta se však přesunula do Janského dvora a objekt byl posledních pět let prázdný.
„Opravili jsme vnější plášť. Budova je památkově chráněná, pochází z konce 19. století, takže jsme moc velké zásahy dělat nemohli. Vnitřek jsme záměrně nechali v původním stavu, pouze jsme dali pryč basketbalové koše,“ sdělil Martin Voženílek.
Muzeum je otevřené celoročně, v zimní sezoně od pátku do neděle vždy od 13 do 18 hodin. Vstup je zdarma.
Státní podnik by chtěl oživit také další část bývalé sokolovny. Podle ředitele Voženílka tu plánuje zřídit lázeňské informační centrum s prodejnou suvenýrů a menší společenský sál. Zatímco na české straně Krkonoš se otevřela stálá expozice, v polském městě vzniká naučná stezka přibližující dějiny Uzdrowiska Szczawno-Jedlina a zajímavá místa obou lázní.
„Uzdrowisko Szczawno-Jedlina je jedním z nejstarších zdravotnických zařízení v Dolnoslezském vojvodství,“ poznamenala manažerka projektu Kateřina Kaufmannová.
