Nový ředitel muzea stihl za osm měsíců mnohé. Na týden ho otevřel zdarma, nechal instituci přejmenovat a mění zaběhané pořádky v muzeu v Náchodě i na pobočkách v Hronově, Polici nad Metují a Dobrošově. Zapojil se i do pokusu o záchranu jedné secesní fasády.
„Všechno je proveditelné! Často slýchám, že je něco problém, ale s tím se nesmířím. Nepotřebuji věci měnit ze dne na den za každou cenu. Důležité je, aby muzeum, instituce z 19. století, nalezlo místo v současné společnosti. Po příchodu jsem zjistil, že lidé nevědí, že tu muzeum je, ani k čemu by jim mělo být,“ všímá si Sixtus Bolom-Kotari.
Co jste našel po nástupu?
Situaci bylo potřeba stabilizovat, konaly se dva konkurzy na ředitele, nejistota trvala několik měsíců. Nejprve jsme vymezili vnitřní strukturu, kdo za co nese odpovědnost. Zaměstnanci mohou mít pocit, že přibylo práce. To je vyváženo novými výhodami, například zvýšením příspěvku na stravování, odměn, benefity jako sick days nebo možností práce z domova. Řešíme dorovnání platových tříd u kurátorů, kteří byli o třídu níž než v jiných muzeích. Chci dát zaměstnancům co nejlepší podmínky, ale očekávám smysluplné výsledky. Říkám: ukažte, co umíte, a věřte, že se to projeví na platu, ale i v důvěře, že máte možnost sami si určit, co chcete dělat.
Dává kraj jako zřizovatel dost peněz?
Poměry se v posledních letech zlepšily, náš zřizovatel je naladěn příznivě. Když jsem požádal o dorovnání diskriminujících platových tabulek, vyhověl. Žádal jsem také o dvě pracovní místa, abychom rozhýbali pobočky, i tady vyhověl. Nemám si na co stěžovat. Ještě čekáme na schválení rozpočtu.
Jak vyjdete s provozními penězi?
Hlavním zdrojem příjmů muzea bývala Pevnost Dobrošov, kam chodilo nejvíc návštěvníků, ale ta je kvůli chystané revitalizaci v postupném útlumu. Naštěstí už za mého předchůdce došlo k částečnému vyrovnání tohoto výpadku. S běžnými výdaji nemáme potíž vyjít, otázkou jsou větší investice. Všechny expozice, které spravujeme, jsou kompletně zastaralé. Hlavní expozice v Broučkově domě na náchodském náměstí je stará dvacet let.
Co vám na ní vadí?
Trochu svazuje vlastivědné pojetí regionu s texty a obrázky. Bylo by skvělé jako kniha, pokud by ji někdo vydal. Máme tam fotky za sklem, vitríny, figuríny, ale mně chybí reálný kontakt s minulostí. Přidejme aktuální trendy, třeba videomapping. Jsme-li na náměstí, může návštěvník za čtvrt hodiny zhlédnout příběh jeho vývoje od středověku do současnosti. Interaktivní složku ale potřebujeme vyvážit fyzickým kontaktem s historií. Pokud nebudu z důvodu bezpečnosti a ochrany před poškozením muset, nechci vystavené předměty zavírat do vitrín. Do konce roku bude hotový projekt rekonstrukce domu pro stavební povolení.
Sixtus Bolom-Kotari (36)Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se na církevní historii a péči o kulturní dědictví. Pracoval v Národním památkovém ústavu a Akademii věd. Externě vyučoval památkovou péči na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Exotické příjmení v rodině obnovil jeho otec, akademický sochař a malíř Oldřich Bolom-Kotari, snad je po předcích ze Skandinávie. |
Jak Broučkův dům upravíte?
Na podzim došlo při silném větru k havárii na fasádě. Poslední rekonstrukce z konce devadesátých let byla poněkud zvláštní. Jak mohli muzejníci obkládat starobylý dům v městské památkové zóně polystyrenem? Budovu bych si přál vrátit, pokud to půjde, do období kolem roku 1900. Do konstrukcí zřejmě nebudeme zasahovat, ale rehabilitujeme fasádu a v přízemí možná vzniknou malé krámky, protože v domě bývala lékárna a hodinářství. Takto vystavíme naši sbírku hodin, upravená výloha bude lákat lidi vstoupit dovnitř jako za starých časů.
Sílu nové expozice vidím v tématech, jako je příběh náměstí, téma hranic, pašeráctví a starých stezek, téma spolužití náchodských křesťanů a Židů nebo téma industriálního Náchoda, které se dosud nikde nepředstavuje veřejnosti, i když tu právě řešíme Tepnu.
V polickém klášteře ukážete opatův byt?
Budeme usilovat o obnovení opatova bytu ve všech detailech. Máme ve sbírkách zlomek původních předmětů, ale podle analogií se pokusíme navodit atmosféru, že tam opat bydlí. Druhou částí projektu má být vytvoření expozice náboženských kultur Kladského pomezí v prostoru současných depozitářů. Projektování se ujal kreativní výtvarník Richard Loskot, finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého. Bude pracovat se světlem a různými projekcemi, opět zkombinujeme aktuální trendy a kontakt s exponáty. Upřímně jsem byl šokován, že se v klášteře v prostoru působivého Laudonova sálu dosud nacházel lidový nábytek. Možná šlo o způsob, jak přiblížit vrchnost lidu.
Dá se něco měnit na tradičních expozicích v Hronově?
Tam provozujeme muzeum Aloise Jiráska v divadle a jeho rodný domek. Část domku sloužila krátkodobým výstavám. Není to ideální, musí se dovnitř stěhovat velké vitríny. S novou správkyní, která nastoupí od 1. ledna, uvažujeme o expozici věnované „druhému životu“ Jiráska i jeho domku. Bylo to svého druhu poutní místo v době první republiky, ostatně Československo vzniklo také na Jiráskových idejích. V domku ukážeme zdánlivě banální drobnosti, hrníčky, kovové štítky na turistické hole, pohlednice, kresby, tedy to, co si lidé odnášeli, aby vyjádřili sounáležitost s programem národa hrdého na své dějiny.
Na co zajít do muzea?17. 11. mimořádné prohlídky pevnosti Dobrošov |
Je Jirásek ještě zajímavý?
Stal se dost neuchopitelnou postavou, sám jsem si s ním dlouho nevěděl rady. Na internetu jsou nejvíc populární jeho Staré pověsti české a televizní seriál F. L. Věk na motivy jeho díla. My jsme pojali Jiráska jako kreslenou postavičku, která je součástí našeho alternativního loga, a prodáváme ho jako textilní hračku od hronovské autorky. Někdo by v tom viděl znevažování, já v tom vidím přiblížení postavy současným konzumentům popkultury.
Varoval jste, že provoz pevnosti Dobrošov je na hranici havarijního stavu, protože se neopravoval před chystanou revitalizací. Jaká bude další sezona?
Nejsme schopni ji vyřešit bez pomoci zřizovatele. Věřím, že poslední soutěž na dodavatele dopadne úspěšně (pozn. zakázku zajišťuje kraj a nyní vyhodnocuje třetí tendr). I kdyby se začalo stavět v příští sezoně, některé plánované akce se na Dobrošově uskuteční, třeba Festival zážitků.
Jakou návštěvnost jste letos zaznamenali?
Přes 21 tisíc návštěvníků. To by na jedno muzeum nebylo špatné číslo, potíž je, že je v tom Dobrošov a další tři pobočky. V Polici se nám podařilo zvýšit návštěvnost o čtvrtinu. Přišlo tam 2,6 tisíce lidí, ale potenciál je dvojnásobný. Měníme způsob prezentace, těším se na nové nápady. Základní směr je jasný.
Inspirativní místa s příjemnými průvodci, zpřístupňovat atmosféru života našich předků, ale také nabídnout pěkné publikace či suvenýry z kraje. Základní suvenýry tu úplně chyběly. Když kolem sebe vytvoříme stálý okruh přátel muzea, s kterými budeme sdílet radost z naší práce, snáze přijmou, pokud jim nabídneme něco náročnějšího.
Čím oslovíte lidi s hlubším zájmem?
Ve staré náchodské radnici chceme příští rok otevřít studovnu pro badatele, kteří budou mít konkrétní požadavky z našich sbírek a katalogů na internetu. Zjišťujeme, kolik je zájemců o pravidelné besedy.
Uvažuji dlouhodobě, že na webové stránky umístíme sbírku historických fotografií a doplníme je postupně o vzpomínky pamětníků, protože jejich zaznamenávání má být také úlohou muzea.
Muzejníci se z poloviny věnují práci s veřejností, druhá polovina je v pořádání sbírek a dalších zvenku neviditelných aktivitách. Potíž máme s uložením exponátů. Letos jsme dostali od dárců rekordní množství předmětů, za což jsem rád, ale narážíme na kapacity depozitářů. Promýšlíme projekt nového depozitáře. Správci, expozice, depozitáře, všechno je teď v pohybu.
