Obě jsou v penzi, žijí v Trutnově a spojuje je jedna velká vášeň – sbírání panenek. Ladislava Šmídová a Hana Podhajská jich nashromáždily desítky, z České republiky, Německa, Francie i Ruska.
Ty nejstarší pocházejí ze 30. let minulého století, nejnovější jsou vyrobeny z moderních materiálů. Realistické panenky, takzvané reborn, si sběratelky nechávají vyrábět přímo na míru. Od živých miminek se na první pohled neliší.
Ladislava Šmídová panenky sbírá dvanáct let a zaměřuje se na modely vyrobené v době jejího dětství, tedy v 50. a 60. letech. Všechny má vystavené ve svém bytě 3+1 a získala jich už tolik, že je téměř nemá kam dávat.
Kupuje je na burzách, některé dostala od kamarádek. Na otázku, proč panenky začala sbírat, nedokáže přesně odpovědět.
„Začala jsem porcelánkami, které mají hlavičku z porcelánu a látkové tělo. Když jsem měla svátek nebo narozeniny, pokaždé jsem od manžela dostala nějakou panenku. Pak mě to chytlo, je to jako droga. Dnes jich mám už víc než dvě stě. Za chvíli nás asi vytlačí z bytu,“ říká s nadsázkou.
Většině panenek Ladislava Šmídová říká jménem. „Všechny pojmenované nemám, ale ty oblíbené ano. Nejvíc si považuju téhle, je to Anička z roku 1923. Dostala jsem ji od paní Vaňkové s postýlkou i oblečky, měla ji po své mamince,“ ukazuje sběratelka na téměř sto let starou, přesto velmi zachovalou hračku.
Velkou hodnotu pro ni má také ručně šitá panenka ze 30. let. V její sbírce jsou exponáty od tradičních českých výrobců, z dílny Hamiro Rokycany či Gumotexu Břeclav ze 70. a 80. let.
V muzeu je vystavené také výukové mimino ve vaničce z 50. let, na kterém se učily studentky zdravotnické školy, nebo figuríny dětí sloužící k aranžování výlohy v německém obchodě. Když Járu, jak jí sběratelka říká, získala, neměla oči. Nová majitelka je namalovala a na obličej nasadila brýle.
Ladislava Šmídová vlastní rovněž panenky z Ruska, Španělska, Číny i USA. Cena starších modelů, které se už dávno nevyrábějí, se na internetových burzách pohybuje v řádech tisíců korun.
Chov psů a koček vyměnila za realistické panenky
Hana Podhajská měla dlouhá desetiletí úplně jiný koníček, 45 let se věnovala chovů psů a koček. Když s tím před třemi lety kvůli zdravotnímu stavu skončila, objevila na sociální síti skupinu sběratelek panenek. Začala s realistickými reborn panenkami, u kterých umělkyně k vyrobenému kitu dotváří vnějšek. „Oživení“ vinylové figuríny je hodinářská práce, zabere desítky hodin. Každý vlas napichují jednotlivě a malují několik vrstev.
Postavičky mají speciálními barvami vypálenými v peci namalované žíly, nehtíky a další detaily.
„Každá panenka je originál, žádná není stejná. Nejsou určené pro děti na hraní, ale pro sběratelky. Dokupují k nim oblečky a kočárky. Na sociálních sítích existují skupiny, které pořádají srazy třeba v zámeckých parcích,“ vysvětluje Hana Podhajská. Kvalitní rebornistky si za kopii novorozence účtují i dvacet tisíc korun.
Trutnovská sběratelka propadla také kouzlu sériově vyráběných retro panenek. Za tři roky jich nashromáždila desítky, od tradičních českých firem Fatra a Dubena i zahraničních výrobců.
„Poznala jsem v nich panenky, které jsem měla jako malá holka a které mi rodiče kupovali. Byla to nostalgie, do panenek jsem se znova zamilovala. Nevybírám si je podle značky, musí mě zaujmout a chytit za srdce,“ říká. Kromě toho sbírá kočárky a dětská chrastítka, vlastní kolekci ze 60. až 80. let.
Panenky zabírají oběma ženám velkou část bytu
Hana Podhajská řeší úplně stejný problém jako Ladislava Šmídová, se kterou se seznámila díky sociálním sítím. Umělých miminek má takové množství, že se jí do nevelkého panelového bytu nevejdou. V prosklených vitrínách má proto vystavenou jen část sbírky, zbytek je uložený v plastových boxech.
„Vždycky si říkám, že už si nemůžu další pořídit, protože není místo. Pak ale uvidím pěknou panenku, neodolám a zase si ji koupím,“ vypráví.
Nejstarší německé panenky z její sbírky byly vyrobené ještě před druhou světovou válkou. Na trutnovské výstavě zaujme ruský koutek s panenkami v tradičních krojích.
„Jsou na první pohled odlišné. Mají mnohem bledší obličeje,“ poznamenává. Zajímavá je panenka vyrobená v Americe na počest narozených paterčat. Velmi specifickou funkci má čajová panenka, pokládala se na čajovou konvici, aby nápoj zůstal horký. Tyto a desítky dalších si lze v přízemí Muzea Podkrkonoší prohlédnout až do poloviny září.
