Nový název, nové vedení a zanedlouho i novou expozici bude mít Muzeum války 1866. Dosavadní Památník bitvy z roku 1866 na Chlumu čekají v následujících letech převratné změny. Od ledna tvoří samostatnou pobočku.
Její ředitel chce zásadně přepracovat expozici, rozšířit ji na události celého prusko-rakouského střetu a především ji zasadit do dějinných souvislostí. Otevřít se má za dva roky.
„Zásadním důsledkem války byl vznik Rakouska-Uherska a jeho půl století trvající potíže, které vyústily až ve vznik naší republiky. Chceme obsáhnout také použití technologií. Málokdo ví, že se v té válce již používal telegram, že rakouská armáda již používala raketové zbraně, že k přesunům vojska docházelo i po železnici,“ říká ředitel muzea Jan Hrubecký.
Proč současná expozice nevyhovuje?
Dnes je trend, aby si návštěvník odnesl nějaký zážitek, který by ho motivoval k opětovné návštěvě. To tu není. Dříve tu byla spousta originálních prvků, ale při přestavbě (původní památník byl v roce 2011 rozšířen o nové prostory, pozn. red.) se vše odvozilo do depozitáře a nyní je to vlastně z nouze ctnost.
Nemělo to nikdy koncepci. V roce 2011 šlo o to budovu nějak zaplnit a doufalo se v nějaký vývoj. Proto tu dnes jsou jen fragmenty a muzeum neplní své poslání, nevyvrací mýty o válce. Chceme vylepšit i promítané dokumenty. Ke krátkému filmu Svíb bychom rádi natočili další s tematikou Baterie mrtvých.
Jak se expozice změní?
Rádi bychom šli cestou interaktivních expozic, které navozují atmosféru. V úvodní prostoře půjde o les Svíb, kde bychom kromě uniforem myslivců chtěli mít atrapy stromů a sáhové dřevo, za kterým bude myslivec klečet, aby bylo jasné, že bojovali trochu jiným způsobem. Chceme využít veškerý prostor, který budeme mít k dispozici.
Totéž ve druhé místnosti. Tam bude nový vstup středem s holografickou projekcí. Chceme tam umístit bitevní výjev z Baterie mrtvých. Pomyslná cesta návštěvníka expozicí by měla končit u jakéhosi pietního místa, kde chceme využít v umělé nálezové situaci bohaté archeologické nálezy. Chtěli bychom ukázat hrůzu té bitvy.
Jak hrůzná byla?
Když sem člověk jede z Hradce Králové, stoupá nahoru úvozem mrtvých, kudy vedl poslední útok Rakušanů na Chlum. Když si uvědomíte, že trval 30 minut a na tak malém prostoru leželo několik tisíc těžce raněných, umírajících a padlých vojáků, je to až neskutečné. Legenda praví, že se stal bezprostředně po bitvě hromadným hrobem několika tisíců vojáků.
Na jaké moderní technologie se můžeme těšit?
Chceme použít dotykové obrazovky, kde bychom formou aplikací představili nejen ty chronicky tradované věci jako nabíjení pušek nebo složitou a nepraktickou výstroj vojáků. Není třeba pravdou, že jen díky zezadu nabíjeným puškám Prusové tu bitvu vyhráli. Holografická projekce by měla tvořit model bitvy, tedy krajinu, na kterou by se promítal pohyb armád.
Chystáte i úpravy mimo muzeum u Baterie mrtvých?
Zvažujeme projekt revitalizace jednoho z dělostřeleckých okopů. Pomník i okopy budou letos o Muzejní noci nasvíceny a po konzultacích s archeology a vyhledání příslušných ženijních materiálů rakouské armády chceme okop obnovit do původní podoby.
Kdy se nová expozice otevře?
Nyní teprve žádáme o dotaci na její vybudování z programu Interreg. Rádi bychom do ní investovali sedm milionů korun. Nejprve však musíme stavebně upravit budovu, což bude v zimě 2019-2020. Změna expozice přijde na řadu v letech 2020 a 2021. Otevřít by se měla za dva roky.
Proč vlastně Prusko a Rakousko do tohoto střetu šly?
Byl to dlouhodobý proces, zápas o hegemona germánského obyvatelstva v Evropě v době, kdy se rodí moderní nacionalismus, jak ho známe.
Jak bylo Rakousko připraveno na válku?
O osudu té bitvy, a tedy celé války, rozhodla celá řada paradoxních faktorů. Ludvík Benedek byl jako žák maršála Radeckého velmi dobře obeznámen s bojišti v Itálii, ovšem ne v Čechách. Ukázalo se také, že věnec josefinských pevností dosáhl maxima své životnosti. Hradec Králové byl deaktivován v roce 1858, a když došlo k vypovězení války, musel být reaktivován.
Tak vypadá Muzeum války 1866 v současnosti, expozice má své nedostatky a bude se měnit.
Proč se Rakousko nebránilo už na hranicích?
Prusové využili moment překvapení. Diplomatickými kanály doručili vyhlášení války až poté, co jejich pochodové proudy překročily hranice. Rakušané už je v horách nemohli zastavit.
Jakou roli sehrála v té době již funkční železnice do Liberce a na Trutnovsko?
Paradoxně posloužila spíše Prusku, jelikož Prusové dokázali přemisťovat své armádní sbory mnohem rychleji. Pochodové proudy se rychle dostaly k hranicím a přešly je odpočaté. Naopak Rakušané stále chodili hlavně pěšky.
Rakušané tedy železnici nevyužili?
Rozhodně ne tolik, jak mohli. To platí i o pevnostech. Měli velice kvalitní dělostřelectvo, o řád výš než Prusové, ale nedokázali toho využít při obraně z pevností.
V čem byl rakouský kanon s drážkovanou hlavní lepší?
Šlo o dostřel a přesnost. Pokud Rakušané mohli nějak kompenzovat pruskou převahu, bylo to v masivní a přesné dělostřelecké přípravě.
Čím to, že se pevnosti vůbec nezapojily do bojů, i když byly tak blízko od bojiště?
Byla zde určitá direktiva, která jim přisoudila pasivní roli. Tragické bylo, že brány hradecké pevnosti zůstaly zavřené až do nočních hodin. Ranění vojáci tam čekali a teprve pozdě v noci se dostali dovnitř.
Proč armáda pevnosti takticky nevyužila?
Myslím, že už počítali s tím, že byly z hlediska vojenských technologií za zenitem. Je otázka, kdyby se o obranu pevností opřeli, zda by střet dopadl jinak.
V čem měla pruská armáda převahu?
Počty vojáků byly téměř vyrovnané. Její výhodou však byla progresivnější taktika, schopnost rychlých pochodů a disciplína. Měla také větší pružnost organizační struktury. Pruský velitel Moltke velel třem vojskovým skupinám, kdežto Ludvík von Benedek jedenácti sborům a nemohl tak ani vstřebávat všechny informace z bojiště. Rakušané přitom dokázali sbírat informace velmi dobře. Převratnou novinkou byl tehdy telegraf. Rakušané dokázali přímo v poli odposlouchávat pruské polní linky. Informace měli, ale nedokázali je využít.
Jak to bylo s puškami, skutečně Prusku vyhrály válku?
Je to tradovaná pověra, jako kdyby rakouské lorenzky byly jednoznačně horší a pruské jehlovky jednoznačně lepší. To není pravda. Rakouské pušky byly o kilogram a půl lehčí, měly vyšší přesnost a spolehlivost.
Ovšem na pruské straně byla větší schopnost generovat palebnou sílu. To se ukázalo jako výhoda v boji ve vesnici a v nepřehledném terénu. Kdyby však Rakušané vyčlenili nejlepší střelce na dlouhou vzdálenost a ti horší jim podávali nabité pušky, mohli využít výhody svých zbraní. Musíme si však uvědomit, že na bojišti panovala hustá mlha.
Jaký dopad měla bitva na okolní obce?
Hradec měl 6,5 tisíce obyvatel a v předtuše konfliktu ho 5,3 tisíce lidí opustilo. Valná většina odešla také z vesnic kolem Chlumu. V podstatě tu zanikla rakouská státní suverenita, protože i zdejší orgány státní správy odešly. Vlastně tu přestaly platit i zákony rakouského mocnářství a nastal pruský okupační režim. Dalším dopadem bylo značné poničení nejbližších obcí. Řada stavení lehla popelem. Zajímavé jsou také rekvizice. Zatímco rakouská armáda měla zakázáno rekvírovat z civilních zdrojů potraviny či zvířata, u Prusů se na to víceméně spoléhalo.
Co se stalo se zraněnými?
V okolí byly přeplněné lazarety, z nich se šířila epidemie cholery, které jen v Čechách podlehlo 120 tisíc obyvatel. Svědectví hovoří i o tom, že v lazaretech, který byl mimo jiné i na Hrádku u Nechanic, kvůli množství amputací zřídili hromadné hroby pro amputované končetiny.
Jaký měla bitva význam pro pozdější vývoj Rakouska?
Naprosto fatální. Skončila v podstatě ideologie Svaté říše římské a nastala potřeba etablování jakéhosi rakušanství. Rakousko nemělo energii vzdorovat Uhrám a do roka vzniklo Rakousko-Uhersko, které mělo řadu dalších vnitřních problémů. Češi to i z důvodu války 1866 brali nespravedlivě. Pramenila z toho opatrnost Čechů, pocit nenaplnění a touha po větší emancipaci.
Expozice musí počkat, do muzea prosakuje vodaMiliony korun musí Královéhradecký kraj investovat do oprav budovy Muzea války 1866 v Chlumu na Hradecku. Objekt z roku 2011 se potýká s průsaky vody a chybí mu klimatizace. Futuristická stavba má zcela prosklenou jižní stěnu a ve slunných dnech se tak uvnitř vzduch zahřívá až na 37 stupňů Celsia. „I černá dlažba tu funguje jako tepelný článek. Spodní sál na tom není o moc lépe. Vystavujeme se tak potížím kvůli zákonu o zacházení s muzejními sbírkami (upravuje teplotu a vlhkost prostředí, pozn. red.),“ vysvětluje ředitel muzea Jan Hrubecký. Pořízení klimatizace by mělo přijít na dva miliony korun a roční provoz na 300 tisíc. Náročnější bude vyřešit problém s průsaky vody. „Zadáme projekt, který navrhne řešení. Jen vypracování projektu přijde na 500 tisíc korun. Pokud ukáže, že bude třeba opravit základovou desku, mohou se náklady vyšplhat k deseti milionům,“ odhaduje Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové, pod které muzeum v Chlumu spadá. Náklady na úpravy by měl zaplatit kraj, radní o nich budou teprve hlasovat. Práce by měly začít na podzim a skončit v příštím roce. |
