Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hradecký námořník plul po mořích desítky let, viděl krásy i otřesnou bídu

  8:41aktualizováno  8:41
Životní příběh Zdeňka Chramosty z Hradce Králové by vydal na knihu. Téměř 40 let strávil na moři, začínal jako pomocný strojník a dotáhl to až na šéfinženýra nákladních lodí, se kterými objel svět od Nového Zélandu po Aljašku. Viděl úžasné přírodní scenérie, ale také nezměrnou lidskou bídu.

Námořník Zdeněk Chramosta z Hradce Králové | foto: Martin Veselý, MAFRA

Pracoval pro Československo, Nory či Němce. „Námořníci vidí svět z druhé strany,“ říká bývalý strojní důstojník.

Sedmašedesátiletý rodák z Nové Paky už od mládí rád četl dobrodružnou literaturu a cestopisy. Když v Hradci Králové studoval průmyslovku, setkával se s bývalými rakousko-uherskými námořníky.

Fotogalerie

„Pamatuju si jejich vyprávění, co všechno viděli a jaká zažívali dobrodružství. Byla ve mně podobná touha. Vyrůstal jsem v totalitě a Československo pro mě bylo hrozně malé. Chtěl jsem ven a vidět, o čem staří námořníci vyprávěli,“ vzpomíná muž hovořící čtyřmi jazyky.

Zdeněk Chramosta si vybral ideální dobu. Na konci 70. let Československá námořní plavba nakupovala nové lodě a potřebovala zaměstnance. Začínal jako pomocný strojník, později byl motorářem, kadetem a po vysoké škole ve Štětíně strojním důstojníkem. Na starosti měl veškerou mechaniku na plavidle, jeho úkolem bylo udržovat po technické stránce loď v chodu.

Na první plavbu vyrazil v roce 1978, ve službě byl až do předloňského roku. Plul na lodích převážejících železnou rudu, uhlí, tekutý kaolín i kontejnery se zbožím.

Absolutní dno v Bangladéši

Za téměř čtyři desetiletí zažil několik kritických momentů. „Nejhorší situace byla, když se nám porouchal motor na jedné norské lodi a zůstali jsme viset v průlivu Pentland u Velké Británie. Nevěděli jsme, proč motor přestal fungovat. Kvůli silnému protiproudu to začalo být hodně dramatické, hnal nás na skálu a už jsme byli připraveni loď opustit. Naštěstí se nám v poslední chvíli podařilo najít příčinu a motor nastartovat,“ vybavuje si Chramosta. 

Prekérní situace se odehrávala také ve francouzském přístavu Calais. Kvůli prasklému hlavnímu ventilu strojovnu zaplavila voda a na pomoc museli připlout potápěči.

Zdeněk Chramosta zažil dobu, kdy posádka v přístavu strávila třeba i tři týdny a měla tak dostatek času na průzkum okolí. „Dneska je pro strojní inženýry největší problém splnit povinnou údržbu včas, protože loď téměř nestojí. Nakládání dříve trvalo několik dní, teď to jsou hodiny. Všechno se hrozně zrychlilo. Navíc moderní přístavy jsou dost často daleko od měst,“ říká námořník, jehož velkým koníčkem je heraldika.

Na plavbách spatřil věci, které by nejraději z paměti vymazal. Jedna z první cest vedla do Bangladéše, jedné z nejchudších zemí světa. Pozoroval bezútěšnou chudobu, zdevastovanou přírodu i záměrně mrzačené děti, aby při žebrání měly co největší zisk.

„Když jsem to viděl na vlastní oči, uvědomil jsem si, co je to absolutní dno a jak vypadá skutečný problém, kdy hlavním cílem lidí je přežít do druhého dne. Byla to strašlivá bída. Námořníci vidí svět z druhé strany, z přístavů se většinou dostáváte do těch nejchudších částí měst,“ líčí Zdeněk Chramosta.

Kulky létaly až na loď

Mezi nejrizikovější země, které navštívil, patří válkami zmítané Libérie a Libanon. V Bejrútu při libanonské občanské válce kulky létaly z demarkační linie, kde bojovaly křesťanské a muslimské milice, až na loď. V Mosambiku byl námořník z východních Čech svědkem veřejného lynčování Afričanů, kteří v přístavu kradli sojovou mouku.

Zdeněk Chramosta

  • Narodil se v roce 1951 v Nové Pace, mládí prožil v Hradci Králové. Vyučil se ve Škodovce a vystudoval večerní průmyslovku.
  • V 27 letech nastoupil k Československé námořní plavbě. V roce 1978 začínal jako pomocný strojník, v letech 1983 až 1988 dálkově studoval Vysokou námořní školu ve Štětíně se zaměřením na stavbu lodí a strojní zařízení. 
  • V polovině 90. let, kdy se Česká námořní plavba (od roku 1993 nahradila Československou námořní plavbu) dostala do rukou společnosti spojené s Harvardskými fondy Viktora Koženého, přešel k Norům. 
  • Po roce 2003 se plavil pro německou firmu MST. Od roku 2016 je v penzi. Žije střídavě v Pecce u Nové Paky a v Hradci Králové.

Z plaveb do ultrakonzervativní Saúdské Arábie si zase vzpomíná na neskutečně přísná opatření, která námořníci museli v muslimské zemi dodržovat. Nikdo z posádky nesměl vstoupit na pevninu, museli odevzdat fotoaparáty a v kajutách sundat plakáty s nahými ženami.

V 80. letech absolvoval Zdeněk Chramosta mnoho plaveb z ruského Murmansku do tehdy západoněmeckého Hamburku. Z obou destinací si odnesl přesně opačnou zkušenost, než jak je líčila dobová komunistická propaganda.

„Sovětský svaz nám byl dáván za vzor. Věděl jsem, že všechno, co se vypráví, není pravda, ale když jsem to tam viděl, tak jsem si říkal, že tam se teda dostat nechci: naprostá šeď, ženy, které tyčemi odstraňují led mezi kolejemi, obchody, kde kromě chleba a vodky nebylo nic, rozbité silnice, všude vojáci,“ vzpomíná bývalý šéfinženýr. „Naopak to ‚prohnilé‘ Německo vypadalo úplně jinak, než jak nám v Československu říkali: čistota, pořádek, obchody plné zboží, spokojení lidé.“

Šok z obrovského bohatství a luxusu zažil v Kuvajtu, kde se osmnáctikarátové zlato na trzích prodávalo na kila.

Zdeněk Chramosta procestoval Jižní Ameriku, subsaharskou Afriku, poznal přístavy v USA, Indii, Číně i u protinožců. Právě úžasné přírodní scenérie Nového Zélandu mu společně s nedotčenou přírodou v kanadské Britské Kolumbii nejvíce utkvěly v paměti. „Nádherná příroda a velmi uvolnění, klidní lidé. Všichni mi tam připadali hrozně v pohodě,“ shrnuje námořník.

„Projel jste kvetoucím krásným Dánskem, Německem, pak se zvedla závora a viděl jste otlučené, rozmlácené domy. Československo mi vždycky připadalo hrozně šedivé. V cizině se člověk naučil říkat, co si myslí, a nikomu to nevadilo. Tady se najednou musel hlídat, co vypráví. Jedna skupina lidí vás považovala za ruského agenta, druhá za prozápadního živla. Zavánělo to průšvihem. Člověk se začal uzavírat a třídit informace, fungovala ve mně autocenzura,“ končí vyprávění Zdeněk Chramosta, který v roce 2016 po téměř 40 letech ve službě odešel do penze.

V prvních letech trávil na moři devět až dvanáct měsíců v kuse, pak následoval několikaměsíční odpočinek v Čechách. Věnoval se rodině a svým koníčkům. Později se turnusy zkracovaly. Hlavně za komunismu ale nebyly návraty domů jednoduché.

Autor:


Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte české a moravské hrady? Vyzkoušejte se, ať v létě nebloudíte

012

Regiony iDNES.cz přinášejí další z kvízů, v nichž si ověříte, jak znáte naši zemi. Tentokrát můžete poznávat české a...

Bakterii, kvůli níž zvracely desítky lidí, zřejmě do bistra někdo zavlekl

Uzavřené bistro v centru Hradce Králové.

Laboratorní testy vzorků z bistra v centru Hradce Králové, kde se po konzumaci jídla otrávilo 57 lidí, potvrdily výskyt...



Stavba D11 u Hradce se opět zbrzdí, v poslední den přišla řada námitek

Dálnice D11 od léta 2017 končí u hradecké čtvrti Kukleny.

Pokračování stavby dálnice D11 u Hradce Králové se nejméně o několik týdnů opozdí. Ministerstvo dopravy se totiž musí...

Horolezec Jaroš vyslal nosiče na Sněžku, nejlepší byli padesátníci

Třicítka novodobých šerpů vynesla na nejvyšší krkonošskou horu tunu nápojů (16....

Tunu nealkoholických nápojů vytahali účastníci sobotního Sherpa cupu na Poštovnu na Sněžce. Mezi muži zvítězili...

Poláci spěchají na směnu v Kvasinách i stovkou, říká šéf tamní policie

Ředitel územního odboru Policie ČR v Rychnově nad Kněžnou Zdeněk Hlaváček.

Lidé z okolí automobilky Škoda Auto na Rychnovsku si stěžují na rychlou jízdu řidičů, kteří spěchají do průmyslové zóny...

Další z rubriky

Horolezec Jaroš vyslal nosiče na Sněžku, nejlepší byli padesátníci

Třicítka novodobých šerpů vynesla na nejvyšší krkonošskou horu tunu nápojů (16....

Tunu nealkoholických nápojů vytahali účastníci sobotního Sherpa cupu na Poštovnu na Sněžce. Mezi muži zvítězili...

Cizince soudí za to, že mlátil expartnerku a spolubydlícímu bral peníze

Obžalovaný Pavel Gajewski u Krajského soudu v Hradci Králové (18.6.2018).

Před Krajským soudem v Hradci Králové stanul Polák Pavel Gajewski obžalovaný z násilných i majetkových trestných činů....

Zahrada na Kuksu je učebnicí botaniky s indiánskými vitamíny i jedy

Bylinková zahrada na Kuksu.

Bylinkovou zahradu za hlavní budovou barokního hospitálu v Kuksu stojí za to vidět. Vedle tradičních bylin zde...

Najdete na iDNES.cz