Kulatá věž s komunitním domem, kanceláře, byty, zeleň propojená se zámeckým kopcem, parkovací dům i potok Radechovka znovu tekoucí po povrchu.
Tak varšavský architekt Piotr Person se svým týmem načrtl úplně novou čtvrť Náchoda na prázdné ploše po továrním areálu, jejž v 19. století začal budovat průmyslník Izák Mautner a kde za socialismu Tepna vyráběla známé košiloviny.
Mozaika domů, nových ulic a parků zabere v budoucnu 2,5 hektaru území sevřeného mezi historickým centrem Náchoda, průmyslovými podniky, sídlištěm a majestátním zámkem. Na vítězi se porotci shodli jednomyslně.
„Po všech stránkách si tento návrh zaslouží první místo, protože jeho autoři nejlépe pochopili vztahy v území a vyřešili jejich doplnění novou vrstvou,“ chválí předseda poroty Jaroslav Wertig z pražského ateliéru A69 – architekti.
„Založení dvou os, které vycházejí od navrženého náměstí u Tepny, logicky a přehledně člení území na urbanistické bloky. Plán je jednoduchý a přehledný, respektuje ve velké míře stávající stavby a majetkové poměry v místě. Jednotlivé stavební bloky lze postupně zaplňovat v čase a není nutné je jako celek stavět najednou,“ říká Jaroslav Wertig.
Areál textilky Tepna
|
Soutěž si našly mezinárodní týmy a konkurence na čelných pozicích byla velmi silná. Starostu potěšil úspěch právě Poláků.
„Akceptovali majetkové poměry a mám pocit, jako by se tito polští architekti v Náchodě narodili, trefili se naprosto do našich požadavků. Zvýraznili odpočinkové zóny, dopravní napojení i napojení infrastruktury velkého sídliště na Plhově a také zámeckého kopce, který se nyní rekonstruuje. V soutěži nebyli poražení, pro mě je to úžasná zkušenost, úžasný výběr, fantastická spolupráce,“ hodnotí starosta a člen poroty Jan Birke (ČSSD).
Továrna Tepna zkrachovala v roce 2006, v dražbě koupil velkou část areálu developer JTH Holding z Teplic za 18 milionů korun. Přes demoliční výměr nechal budovy chátrat a teprve na podzim 2013 ruiny strhnul. Chtěl budovat obchodní centrum, obchodní galerii a parkoviště.
Už předešlé vedení radnice tvrdilo, že s tím nic nezmůže, část lidí však protestovala v petici i pomocí neúspěšného referenda. Téma opakovaně zvedali opoziční Zelení v zastupitelstvu.
Stavbě později už nic nebránilo, v červenci 2017 pro ni majitel dokonce získal územní rozhodnutí.
Město nakonec zbořeniště koupilo v polovině roku 2018 a nechalo ho vyklidit.
„Koupili jsme za 60 milionů klíčový pozemek, který byl devastován překupníky, lidmi, kteří měli záměr dělat s pozemkem, co by městu nevyhovovalo. Využili jsme situaci, seriozně se s majitelem domluvili a koupili historicky nejklíčovější pozemek, který v Náchodě je. To se do budoucna nebude opakovat,“ říká starosta.
Soutěž je v tuzemsku ojedinělá
Ohledně Tepny vedení Náchoda vyslyšelo rady, ať se pustí právě do architektonické soutěže, z níž za určitou sumu peněz může získat velké množství kvalitních návrhů. V tuzemských poměrech je to zatím hodně netypický přístup.
Radnice si najala společnost CCEA MOBA jako organizátora soutěže. Ta pak připravila dotazník pro obyvatele, do nějž se zapojilo 650 místních, i veřejnou debatu v divadle. Sestavila také mezinárodní porotu složenou z nezávislých i místních architektů a také zástupců radniční koalice i opozice. Členy poroty byli například hlavní architektka Kodaně Tina Saaby, Marta Mnich z polské kanceláře VROA nebo pražský architekt Pavel Hnilička.
Vítězné návrhy
|
Výsledkem náročné soutěže bude územní studie. Pro Náchod ji dopracují polští architekti, pokud s městem podepíší smlouvu, jinak to bude některý z dalších ateliérů. Studie pak poslouží k možným regulacím budoucích investorů.
Radnice předpokládá, že zastavět celé území potrvá možná až desítky let. Starosta tvrdí, že město teď dotáhne územní studii a začne shánět peníze, investory a příležitosti pro to, aby do dvou let do skončení mandátu zahájili stavbu.
Radní přiznávají, že si je polský návrh získal natolik, že stojí i o to, aby takto přesně jednou území vyhlíželo.
„Územní studie bude navazovat na urbanistickou stránku a řešit využití území, veřejných prostranství, komunikací, členění ploch. Trošku se mi příčí slovo regulace, ale byli bychom rádi, kdybychom měli vliv i na architektonickou stránku území. Nemělo by to být nic živelného,“ říká místostarosta Jan Čtvrtečka (ČSSD)
„Vybrali jsme si tento návrh, který určitým způsobem člení území, ale zároveň se nám líbí i jeho architektonická stránka, kterou polští architekti představili. Neříkám však, že to dodržíme do puntíku,“ tvrdí místostarosta. Podle něj teď kvůli tomu vedení města uvažuje o zřízení pozice městského architekta či koordinátora.
Byty, školka, hasičárna či záchranka
Vítězný návrh počítá s tím, že by se ještě rozšiřovala průmyslová výroba v přiléhající opravené továrně majitelů Drapačových. Radnice uvažuje odprodat jim část neodbourané „věže“ pro budoucí kancelářské prostory.
Město také začalo jednat například se zdravotnickou záchrankou či profesionálními hasiči, že by tu pro ně mohly vzniknout nové budovy. Počítá se školkou a také služebnou městské policie.
Podle starosty se již ozývají developeři, kteří mají zájem postavit až dvě stovky bytů. Město však musí jednat s majiteli Lidlu, s jehož budovou se ve studii nepočítá. Zdevastovaná „Bílá Tepna“ ve vlastnictví holandského majitele Protivítr-Invest by se také měla dočkat opravy, podle radních s tím majitel slibuje začít už v roce 2022.
Městu se však rýsuje ještě další nákup lukrativního území. Priessnitzovy léčebné lázně nabídly 2,5 hektaru pozemků v Bělovsi v téměř zbořených starých lázních.
