Bylo k tomu zapotřebí jen všeobecné shody s ostatními obyvateli a požehnání od komise pro pojmenování ulic, radních a zastupitelů.
"Občan, který předloží žádost na pojmenování ulice, k tomu potřebuje souhlasné stanovisko všech tamních obyvatel i živnostníků. Teprve poté se sejde komise pro pojmenování ulic a žádost posoudí," říká mluvčí hradeckého magistrátu Magdaléna Vlčková.
Komise pro pojmenování ulic má členy z různých institucí i odborů magistrátu. Jsou mezi nimi i zástupci z hradeckého Muzea východních Čech. Název nové ulice mohou jako první prostřednictvím komise místní samosprávy navrhnout tamní obyvatelé.
Název posuzují i památkáři, neboť se vždy dává přednost tomu, aby odpovídal historickým souvislostem. Třeba Kopretinová ulice, která vloni vznikla v Malšově Lhotě, stojí na místě, kde dříve bývala louka plná kopretin.
Nejvíc se ulice přejmenovávaly po převratu v roce 1989
Pokud komise shledá všechny důvody jako oprávněné, putuje žádost ke schválení radním a zastupitelům. V Hradci se ale ulice moc nepřejmenovávají, nejčastější to bylo těsně po převratu v roce 1989.
"V té době se hodně přejmenovávaly ulice na Moravském Předměstí, které byly pojmenovány po komunistických funkcionářích. Ti, kteří zemřeli v koncentračních táborech, ale své ulice stále mají," říká historik hradeckého muzea a člen komise pro pojmenování ulic Jan Jakl.
Z Hradce tak zmizela ulice chilského prezidenta Salvadora Allendeho, teď nese jméno Milady Horákové. Z třídy Karla Marxe je Benešova třída a ulice pojmenovaná po družebním městě Černigově teď patří Janu Masarykovi. Kolik se po roce 1989 muselo přejmenovat ulic a náměstí, na magistrátu nikdo neeviduje.
