Odboráři z řetězce prodejen Vesna informují o výsledcích vyjednávání a výši platů, které údajně patří k nejnižším v oboru. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Prodavačky, které si veřejně stěžovaly na nízké platy, přišly o prémie

  • 584
Bouře ve společnosti Vesna nekončí. Prodavačky, které si před novináři nedávno stěžovaly na neochotu textilního řetězce jednat o zvýšení mezd, přišly o prémie. Případem se již zabývá ministerstvo práce a sociálních věcí.

Když ženy v září daly hlasitě najevo nespokojenost (více v článku Mzda je na hranici bídy, říkají prodavačky), některé z nich se bály msty. Nyní vyšlo najevo, že obavy byly oprávněné. Podle odborů ženy přišly na zatím nespecifikovanou dobu o pohyblivou část mzdy.

„Já o tom raději nebudu mluvit, abych nedopadla stejně jako kolegyně. Mám strach, že mi seberou i to málo, co teď beru,“ řekla pod podmínkou anonymity jedna z prodavaček, jejíž strach je tak velký, že si nepřála uvést, ani na které pobočce pracuje. 

„Lidé se mne ptají, proč se raději nepřihlásím na úřad práce anebo nejdu pracovat jinam, ale já tady prožila docela dobré roky. Až v tom posledním se všechno podělalo,“ dodala.

Psychologové vysvětlují neochotu hlavně starších lidí změnit zaměstnání strachem z neúspěchu v nové práci a také z výpadku příjmů v době jejího hledání. Důležitý je i sociální rozměr.

„Jestliže lidé přecházejí z jedné práce na druhou, která je podobná, jsou většinou schopni se zapracovat poměrně rychle. Myslím, že tam spíše funguje ten sociální fenomén. Chodím do práce s někým, koho znám, povídáme si, známe detaily svých rodinných životů. Tedy jsou tam určité sociální vazby a stereotypy. Je to pro ně pohodlnější než znovu začínat, navazovat vztahy, kontaktovat se,“ vysvětluje psycholog Jan Lašek z Univerzity Hradec Králové.

Jak si Vesna cení práce svých zaměstnanců, svědčí tato čísla: Nástupní plat prodavačky za 40hodinový pracovní týden je údajně 9 927 korun čistého, druhý měsíc 10 681 korun. A plat vedoucí pardubické prodejny? Jen 13 tisíc a vyhlídky na zlepšení mizerné. Naopak, s nadějemi zmizely i prémie.

„Paní ředitelka řekla ženám, které vystoupily na veřejnosti, že poškodily dobré jméno společnosti. My s takovým výkladem pochopitelně ostře nesouhlasíme a poskytli jsme jim našeho právního zástupce. Nechceme dělat předčasné závěry, ale pokud by jim byly prémie sníženy skutečně jen kvůli jejich účasti na tiskové konferenci, mohlo by to jít i k soudu. Paní ředitelka je opravdu svérázná žena, vždyť ony jen vyjádřily svůj názor a nezaznělo vůbec nic, co by poškodilo firmu. O svých výplatních páskách přece mohou hovořit, s kým chtějí,“ zdůraznila předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) Renáta Burianová.

Ministerstvo pošle do firmy vyjednavače

Ženy, které promluvily o platových poměrech ve Vesně, se nadneseně řečeno obětovaly pro ostatní zaměstnance. Po zveřejnění jejich příběhu a mezd pod hranicí příjmové chudoby, firma s dalším jednáním najednou souhlasila, byť se do té doby tvářila neústupně.

„Já to považuji za úspěch. Nyní čekáme na výzvu ministerstva práce a sociálních věcí, na němž to leží a které určí zprostředkovatele. Ten do případu vnese objektivní pohled nezávislého odborníka. Je to potřeba, protože nyní jednání s ředitelkou zcela uvízlo na mrtvém bodě,“ uvedla Burianová. 

Podle ní odbory od počátku prosazovaly zvýšení mezd o deset procent, avšak rok trvající vyjednávání vždy ztroskotala. „Vedení společnosti se nám v podstatě vysmálo. Byli ochotní bavit se jen o zvýšení pohyblivé složky, na kterou však zaměstnanci nemají žádný nárok. Nedohodli jsme se ani na tak elementární věci, jako jsou stravenky. Za svou praxi jsem se ještě nesetkala s tak odmítavým přístupem,“ řekla Burianová. 

Podle odborů jsou jednání s Vesnou podstatně obtížnější než licitace s řetězcem Ahold, který v Česku provozuje síť prodejen Albert (o tamním vyjednávání o platech čtěte zde). 

„Zvykli jsme si trefovat do pracovních podmínek v nadnárodních řetězcích a je paradoxní, že se totéž děje v českém,“ uvedla Burianová. Podle ní se zprostředkovatel bude snažit ve sporu mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací najít kompromis.

Vesna nevyloučila, že si její zaměstnanci polepší, avšak zatím chce jednat jen o pohyblivé složce platu. Textilní řetězec má 56 prodejen, hlavně ve východních Čechách. Šestnáct z nich je v Královéhradeckém kraji. Zaměstnává 181 lidí a loni utržil 399 milionů korun.

„Mzdy zvyšovat rozhodně chceme, ale soustředíme se na pohyblivou složku mzdy přímo navázanou na výkon určitého zaměstnance či kolektivu zaměstnanců každé prodejny, což nám připadá více spravedlivé a i více motivační než přidávat mzdu plošně,“ řekla výkonná ředitelka společnosti Dagmar Havrdová. 

Postup odborů považuje za neférový: „S odbory se snažíme od začátku jednat, ale diktát, pod který se nás snaží dostat předsedkyně OSPO Renáta Burianová, odmítáme. Od začátku říkáme, že se chceme zaměřit na pohyblivou složku mzdy,“ podotkla Havrdová.