Plán počítá s výstavbou desítek rodinných domů na nevyužité louce. Argumenty zhruba 40 vlastníků pozemků jsou celkem jasné: poptávka po bydlení v Hradci a zvlášť v Malšovicích je obrovská a územní plán s využitím plochy na bydlení počítal již v osmdesátých letech, byť tehdy ještě budování bránilo hlukové pásmo letiště.
„Chceme pouze, aby se Hradec rozvíjel tak, jak má a jak to radnice prohlašuje ve svých dokumentech. Malšovice jako jediná městská část v novém územním plánu nezískala do této chvíle vůbec nic. Přece není možné, aby se stavělo na okrajích města a centrální části se vynechávaly,“ uvažuje Roman Dunda, zástupce vlastníků pozemků.
Názor protistrany reprezentovaný některými obyvateli Malšovy Lhoty i komisí místní samosprávy (KMS) hovoří o značném riziku zvýšené dopravní zátěže a zbytečného ničení přírody.
Do věci se také razantně vložilo ministerstvo obrany. V malšovických lesích je totiž dobře ukrytá armádní střelnice a ministerstvo si v území „meandrů“ nárokuje ochranné pásmo.
A je tu i další háček: společnost Net4Gas tudy plánuje vést mezinárodní plynovod a původně se mluvilo o až 600 metrů širokém bezpečnostním koridoru (více o stavbě plynovodu zde).
Plynaři prý s výstavbou nemají problém
Romana Dundu začalo pole zajímat už v roce 1994, kdy si tu pořídil parcelu, na které si chtěl postavit rodinný dům. Protože jeho snaha narážela na nesouhlas úřadů, nakonec si bydlení postavil v nedalekých Svinarech, avšak pozemek v Malšovicích si nechal.
„Optimismus ve mně vzbudil vítězný návrh mezinárodní soutěže, ze kterého má nový územní plán vycházet. Naše lokalita zde byla využita právě pro bydlení, a dokonce v daleko větším rozsahu, než navrhuje studie,“ říká Dunda, jenž se společně se sdružením PRO HK zastupujícím vlastníky parcel po dlouholetých jednáních vypořádal i s ochranným pásmem plynovodu.
„Se společností Net4Gas jsme vyjednali zmenšení koridoru z 600 metrů na pouhých 100. Nemají s tím žádný problém. Přitom koridor plynovodu se nikdy neměl do Hradce dostat. Byla to chyba a město to již přiznalo,“ uvádí Dunda. Mimochodem: Královéhradecký kraj nyní pro plynovod hledá novou trasu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Město po jednání se sdružením PRO HK uložilo vlastníkům zpracovat vlastní plán řešení tohoto území. Vznikla tedy studie vypracovaná ateliérem Šuda-Horský počítající se zhruba 90 domy, malým parkem a stezkou, která byla schválena i společností Net4Gas. Podle Dundy respektuje stávající reálné možnosti napojení na dopravní a technickou infrastrukturu při zachování volných ploch luk a otevřené krajiny.
Město vzápětí kontrovalo svým vlastním návrhem, dle nějž na území přibyla velká vodní plocha ve tvaru písmene „S“, ale na úkor počtu rodinných domů.
Armáda kategoricky nesouhlasí
Oba plány však brzy narazily na armádní veto. „Prověřovalo se, zda by se území zasažené koridorem mezinárodního plynovodu dalo i přesto nějak smysluplně využit například jako sportovní park spojený s vodní plochou a případně i bydlením. To však narazilo na kategorický nesouhlas ministerstva obrany, které zásadně nesouhlasí s jakoukoli zástavbou z důvodu kolize s ochrannými pásmy armádní střelnice. Stejné vyjádření dorazilo i od hlavního hygienika ministerstva obrany, což jsou pro schvalování územního plánu významné dotčené orgány. V tuto chvíli lze tedy konstatovat, že jakákoli zástavba tohoto území je na mnoho dalších let zcela nereálná,“ domnívá se architekt Tomáš Vymetálek, spoluautor územního plánu města.
Když nesouhlas vyjádřila i KMS a část obyvatel Malšovy Lhoty, zdálo se, že iniciativa končí a Malšovické meandry zůstanou jen na papíře. Jenže Dunda sebe i další vlastníky brání. Podle něj na pozemcích žádné ochranné pásmo neexistuje.
„Je pravda, že vojsko si zde nově nárokuje jakési vymezené území, nicméně to nemá žádný vliv na možnost rozvoje území. Já jsem vše konzultoval s odborníky na stavební právo a ti nechápou, jak se tam ta čára mohla vzít. Chci tedy právní podklad toho, jak si armáda může na cizích pozemcích vymezovat svá pásma a snažit se omezovat práva vlastníkům pozemků. Je průkazné, že žádné ochranné pásmo tam není a teprve jej chtějí vytvořit. To by ale muselo být projednáno s městem a s vlastníky pozemků,“ pokračuje zástupce vlastníků.
Domy se zelenými střechami
Podle Dundy je mylný i argument problematického dopravního napojení.
„Dopravu v místě nezvýšíme, protože do obydleného území se vjede ještě před Malšovou Lhotou. Hlavní ulice tady navíc není přetížená, jezdím tudy několikrát denně. Naopak novým projektem by postranní ulice vytěžily, protože by získaly nové napojení. Dalším bonusem budou nové rekreační a sportovní plochy a propojení stezkami,“ konstatuje Dunda, který v souvislosti s různými překážkami, na které projekt naráží, často skloňuje slovo paradox.
„Malšova Lhota má unikátní přírodní podmínky, ze tří stran je obklopena Stříbrným rybníkem, lesem a přírodním parkem Orlice, nikdo si tedy nemůže stěžovat na nedostatek přírody. Ze čtvrté strany je proluka, na které si chceme postavit rodinné domy, ale zůstane zde zachována spousta zeleně. Navíc bych si představoval, že zde vzniknou rodinné domy se zelenými střechami, něco opravdu pěkného a šetrného. Nechceme stavět továrny, ani paneláky,“ líčí svou představu Dunda.
Ten je přesvědčen, že projekt by Malšovice jen obohatil.
„Studii vlastníků podpořila oproti návrhu města i KMS Malšovice, pod kterou naše území patří. Když si KMS Malšova Lhota posvětila úměrný rozvoj Malšovy Lhoty, nerozumím tomu, proč by měla bránit rozvoji Malšovic,“ míní zástupce vlastníků cenných parcel, který od výstavby rozhodně couvnout nehodlá.
