hrabáč kapský z dvorské zoo (28.2.2015). | foto: Jana Myslivečková

Dvorská zoo získala exotického hrabáče, samec Eko je vzácný druh

  • 1
Další důvod navštívit královédvorskou zoo mají od soboty příznivci afrických zvířat. Zoo otevřela novou expozici s nezaměnitelným hrabáčem kapským, zvířetem, které vypadá jako z jiné planety. Dvouletý savec přicestoval na podzim z ruského Jekatěrinburgu. U nás jej zatím chová pouze pražská zoo.

Než pro hrabáče zahrada vybudovala expozici v pavilonu Africká savana, byl zhruba tři měsíce schovaný v zázemí. Chovatelé jej původně považovali za samici, po několika vyšetřeních je však téměř jisté, že to je samec. Původní jméno Eka proto změnili na Eko.

„U mladých hrabáčů se pohlaví poznává velmi složitě. Na základě genetických vzorků, jejichž výsledky nám přišly, to vypadá, že se nejspíš jedná o samce. Je to tak na devadesát procent,“ prozrazuje mluvčí zoo Jana Myslivečková.

Pohlaví mají s definitivní jistotou potvrdit výsledky dalších vzorků, které zahrada bude mít zhruba do měsíce.

Na jídelníčku hmyz, vajíčka i ovoce

Hrabáč je noční zvíře, většinu dne prospí v hlubokých norách. Návštěvníci zoo jej i ve spánku v doupěti mohou pozorovat přes speciální okno. Až si v nové expozici zvykne, bude podle mluvčí aktivnější také během dne. Ošetřovatelé kvůli tomu zvířeti upravují světelné podmínky a krmí ho přes den, aby ho zájemci mohli vidět v akci také během návštěvnické doby.

Ve volné přírodě žije hrabáč v travnatých savanách a řídce zarostlých lesech jižně od Sahary. Jde o potravního specialistu. Živí se zejména hmyzem, za noc dokáže spořádat až 50 tisíc termitů. Jeho chov proto není úplně jednoduchý.

„Hrabáč u nás dostává moučné červy, potemníky brazilské, směsi sušeného hmyzu, dále vajíčka, psí granule, banán nebo jablka,“ upřesňuje hrabáčův jídelníček Monika Ptáčková, která má ve dvorské zoo na starosti výživu zvířat.

Hrabáč kapský váží v průměru od 60 do 80 kilogramů, kromě podlouhlého rypáku, zaječích uší a dlouhého lepkavého jazyka ho charakterizují silné končetiny s mohutnými drápy, kterými rozhrabává tvrdá termitiště. „Je to zvíře, které má obrovskou sílu. V případě ohrožení se dokáže bleskurychle za několik minut zahrabat pod zem,“ upozorňuje mluvčí zoo.

Některé zahrady na toto zvíře čekají dvacet let

Odborníci tento druh kvůli podobné stavbě těla původně považovali za příbuzného mravenečníka. Výzkum ale prokázal, že obě zvířata příbuzná nejsou. Hrabáč je posledním přežívajícím druhem z řádu hrabáčů.

Dvorská zoo je po Praze teprve druhou zahradou u nás, která je chová. Bizarně vypadajícího savce totiž není snadné získat.

„Je to hodně vzácné zvíře, v chovech je hrabáčů velmi málo. Vím o zoologických zahradách, které na ně čekají třeba i dvacet let,“ říká Jana Myslivečková. Zahrada by chtěla pro Eka v budoucnu získat také samici a pokusit se hrabáče rozmnožit.