Otevření naučné stezky v Rožmitále u Broumova

Otevření naučné stezky v Rožmitále u Broumova | foto: www.rozmital.unas.cz¨- Dušan Gajdoš

Nová naučná stezka v Rožmitále u Broumova vede po staré sopce

  • 0
Místy, kde ještě nedávno těžaři odstřelovali kámen, se začali procházet turisté. Ve staré části lomu v Rožmitále u Broumova minulý týden otevřeli naučnou stezku zaměřenou na tamní přírodní zajímavosti. Povede po staré sopce z doby před 300 miliony let.

První návštěvníky čekala komentovaná prohlídka dvoukilometrové trasy i s nahlédnutím do novější části lomu, kde se těží kámen.

"Kromě zajímavých rostlin a živočichů zájemci uvidí také odkrytý geologický profil. Je poučné vidět vývoj v místě někdejší sopky," uvedl před otevřením zoolog Bohuslav Mocek z Muzea východních Čech v Hradci Králové, který vedl tým přírodovědců při výzkumu rožmitálského lomu. Ti také spolupracovali s vlastníkem na přípravě stezky.

Těžba na Homoli už skončila

Kámen melafyr se na kopci Homole těžil v letech 1965 až 2003. Když potom Zemědělské družstvo Šonov chtělo otevřít další část lomu, zjistilo, že v chráněné krajinné oblasti těžba možná není. Historické lomy musí při rozšiřovaní splnit řadu kritérií. Těžbě na Homoli stála v cestě bučina s původním charakterem a vypadalo to, že správa chráněné oblasti lom uzavře. Tehdy ochranáři s těžaři dohodli kompromis a vytěžená část prošla zvláštní rekultivací, jejíž projekt ocenila Těžební unie.

Starý lom už těžaři znovu nezalesnili, naopak udržují skály odkryté tak, aby se tam dařilo živočichům a rostlinám vyhledávajícím teplé a suché klima. Jsou tam jezírka, sutě, hromady hlušiny a hlíny, pastviny, louky a další nově vzniklá stanoviště. Přírodovědci uvádějí, že v lomu žije 32 chráněných rostlin a živočichů a dalších víc než sedmdesát ohrožených organismů.

Rekultivace, kdy se obnova nechává na přírodě, jsou teď trendem. "Podobné kamenité prostory vznikaly dřív katastrofami, požáry a povodněmi, ale tyto jevy dnes člověk tlumí, proto řada rostlin a živočichů o takové prostředí přichází. Naopak lom s holými skalami a nezalesněnými partiemi řadu druhů přilákal," vysvětluje Mocek. Přístup majitele lomu prý zasluhuje pozornost, protože se zavázal k dlouhodobé péči.

Rožmitálský lom je jediným místem v kraji, kde žije noční motýl osenice, velmi vzácný je také jedovatý motýl přástevník starčkový. Vyskytuje se tam řada druhů obojživelníků, v lomu hnízdí výr velký, žijí tam ještěrky i zmije.

Sopky na Broumovsku byly činné ve stejné době, kdy vznikaly uhelné sloje na Kladensku a Ostravsku. Rozsáhlý melafyrový proud se táhne od Janoviček přes Rožmitál po Šonov. V okolí lomu se mocnost kamene pohybuje kolem 60 metrů. Jde o několik výlevů lávy, které se překrývají, splývají, někde je rozdělují zlomy.

Prozkoumané ložisko v Rožmitále činí 14 milionů tun kamene. To je mnohem víc, než zřejmě těžaři kdy vytěží. Zatím mají omezené povolení zhruba na pětadvacet let. Navíc o kámen je teď menší zájem, protože se tolik nestaví. "Oproti loňsku máme odbyt nižší o tři pětiny," řekl závodní lomu Miloš Simon.

Kámen se teď těží ve třech etážích v severní části lomu. Těžaři k tomu používají clonové odstřely. Po rozbití velkých kusů přepravují horninu na drtič a kamenivo třídí. Rožmitálský kámen se používá pro stavební účely a jako posypový materiál.