Digitální zařízení v hradeckém planetáriu umožňuje cestovat vesmírem, třeba i...

Digitální zařízení v hradeckém planetáriu umožňuje cestovat vesmírem, třeba i mimo naši galaxii, či pozorovat Zemi z kosmu. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Hradec má unikát - planetárium, které dohlédne až za naši galaxii

  • 1
Jak vypadá Země z Venuše? A co je k vidění za naší galaxií? Do otevření unikátního digitálního planetária v sousedství hradecké hvězdárny zbývá už jen několik dní. Nabídne projekce, zemětřesnou židli, mlžnou komoru či model vesmíru připomínající pavučinu.

Astronomové z hvězdárny na Novém Hradci Králové roky pracovali na projektu nového digitálního planetária. Po dvou letech stavby se konečně otevře budova ve tvaru létajícího talíře a s tím i nová etapa v historii hradecké observatoře. Ta začne 22. ledna.

„Když člověk dělá astronomii, něco podobného moc nezažívá. Dlouhou dobu jsme s architekty a stavebníky spolupracovali a společné zhmotnění představ je něco úžasného. Z osobního hlediska si myslím, že pro všechny, kteří se na tom podíleli, je to velmi příjemná věc,“ uvedl odborný pracovník hvězdárny Miroslav Brož.

Projekce umožní cestu vesmírem

Zatímco původní planetárium z roku 1957 ukazuje hvězdnou oblohu v jediném okamžiku a z jediného místa, digitální zařízení umožňuje cestovat vesmírem, třeba i mimo naši galaxii, či pozorovat Zemi z kosmu.

Projekční systém je z Německa

Už před zahájením stavby kladli vědci velký důraz na kvalitu projekčního systému. Na světě je jen několik výrobců, kteří mohli splnit jejich požadavky. Nakonec zvolili systém slavné německé společnosti Carl Zeiss Jena, která patří mezi nejstarší firmy na světě podnikající v oboru optiky. Její produkty jsou vyhlášené kvalitou a precizností.

„Můžeme prohlásit, že projekční systém je mezi plně digitálními planetárii naprostou špičkou,“ potvrdil už před časem ředitel Hvězdárny a planetária v Hradci Králové Miroslav Krejčí.

Diváci se mohou například virtuálně vydat k Marsu, přistát na něm a prohlédnout si tamní krajinu. A to nikoli fiktivní, ale skutečnou, jak ji nasnímaly sondy. Projekční plocha má tvar polokoule a digitální projekční systém ji několika projektory celou pokrývá.

„Zařízení dokáže věrně zobrazit hvězdnou oblohu, aby lidé mohli sledovat to, co už nejsou kvůli světelnému znečištění schopni běžně vidět. Aby dnes mohli spatřit přírodní hvězdnou oblohu, museli by se vydat na hřebeny hor nebo do jiných neobydlených míst,“ přiblížil Krejčí.

Vyzkoušet můžete zemětřesnou židli

Kromě projekčního sálu s necelou stovkou pohodlných sedadel a zázemí včetně výtahu je v budově i interaktivní expozice. Lidé si mohou prohlédnout třeba model zeměkoule v měřítku 1:10 milionům s průřezem ukazujícím zemské jádro a pláště.

K vyzkoušení je také zemětřesná židle, k vidění modely planet či mlžná komora, která se v jaderné fyzice používá pro studium mikrosvěta.

„Díky mlžným komorám se například podařilo objevit elementární částice. Po okraji kape alkohol, který se vypařuje. Nad ním vznikají nasycené páry, a když jimi proletí byť jenom jedna nabitá částice, udělají se okolo bublinky,“ vysvětlil Miroslav Brož.

Mezi exponáty zaujme také model představující strukturu vesmíru. Přitom na první pohled se zdá, že jde o prosklenou krabici s tmavě modrými pavučinami.

„Možná může být někdo znechucen, že to vypadá jako pavučina, ale přesně tak vypadá velkoškálová struktura vesmíru. Model je vytvořený ručně z takzvaných umělých pavučin. Dobře simuluje trojrozměrnou strukturu, která se objevuje ve vesmíru,“ uvedl Brož.

V patře dvoupodlažní budovy jsou informační panely seznamující s energiemi, jejich formami a přeměnami. Na terase v prvním patře je malá sluneční elektrárna či robotický dalekohled.

„Jde o přístroj, který je automaticky naváděn na Slunce nebo na Měsíc. Návštěvník si může dalekohled namířit, zaostřit, nastavit si filtr a podívat se, jak vypadá sluneční disk nebo měsíční kotouč,“ přiblížil Brož. Stavba digitálního planetária začala na jaře roku 2012 a stála zhruba 100 milionů korun.