Třiačtyřicetiletý David Fulka je nyní ředitelem zastupujícím. Poslední překážkou je pouze bezpečnostní prověrka na stupeň Tajné, kterou zatím nemá. Je to ale jen otázka několika týdnů.
„Práce zastupujícího a plnohodnotného ředitele se v ničem podstatném neliší. Uspěl jsem ve výběrovém řízení. Není mi znám jediný důvod, proč bych bezpečnostní prověrku na Tajné neměl dostat,“ říká Fulka, který u policie pracuje čtyřiadvacet let.
Začínal na obvodním oddělení v Hronově, na Náchodsku pak dosáhl funkce vedoucího územního odboru. Křeslo šéfa policistů v Královéhradeckém kraji je volné od letošního března, kdy na vlastní žádost kvůli své kandidatuře v nadcházejících krajských volbách odešel do civilu někdejší ředitel Martin Červíček (více čtěte zde).
Váš předchůdce Martin Červíček pochází stejně jako vy z Náchodska. Je to náhoda?
Ano, s mým ustanovením to nesouvisí. Během služby už na základním útvaru tenkrát ještě na pohraniční policii v Hronově a pak ještě v různých pozicích, například na kriminálce, jsme se však potkali.
Vraťme se k vašemu působení ve funkci vedoucího územního odboru policie v Náchodě. Co tam považujete za svůj největší úspěch a naopak, na co byste raději zapomněl?
Negativní vzpomínky nemám, měl jsem vždy štěstí na spolupracovníky i na nadřízené. Poté, co jsem se roku 2007 stal ředitelem tehdy ještě okresního policejního ředitelství v Náchodě, později územního odboru, podařilo se zlepšit výsledky policie a zlepšit podmínky pro policisty. Kromě jiného se podařilo opravit několik policejních stanic, to považuji za úspěch.
Náchodsko je pohraniční region s jedním z největších česko-polských hraničních přechodů v Česku. Nabízí se otázka, jestli sázka na policistu z pohraničního města nesouvisí s migrační problematikou, která trápí Evropu. Není vyloučeno, že v případě eskalace konfliktu na Ukrajině by i v kraji mohly nastat problémy...
Nevidím souvislost v tom, že jsem byl kvůli svému předchozímu angažmá v pohraničním regionu vybrán do funkce zastupujícího ředitele. Zásadní problém s migrací v kraji není. Nicméně naši policisté se podílejí na misích EU v Řecku a Makedonii, kde pomáhají střežit hranice. Zatím těmito misemi prošlo šestadvacet našich policistů. Máme dost zájemců, je z koho vybírat. Proto naše krajské ředitelství patří v republice mezi ta, jež mají vysoký podíl policistů, kteří se misí účastní.
Kraj patří dlouhodobě k regionům, kde je relativně bezpečno a policii se daří objasňovat poměrně vysoký počet trestných činů. Co však považujete v kraji za největší problém?
Jsou to drogy, ale i kyberkriminalita, která stále více zasahuje do hospodářské a mravnostní oblasti. Mám na mysli hlavně zneužívání nezletilých prostřednictvím sociálních sítí. Dále stojí za pozornost krádeže motorových vozidel v pohraničních okresech a také oblast dopravy. Každému, kdo jezdí autem po hlavním silničním tahu na Náchod a z Jičína na Hradec Králové, to musí být zřejmé. Silnice jsou přetížené, vážných nehod přibývá, proto je potřeba více policistů v terénu a více kontrol na silnicích.
Policie v kraji tedy funguje dobře?
Ano, není na tom potřeba nic zásadního měnit. Neočekávám ani žádné personální změny.
Objevuje se ale kritika, že policie při shromažďování prvotních důkazů na místě činu není důsledná, což se pak promítá do dalších etap trestního řízení. Neplánujete krajskou výjezdovou skupinu, kterou policie nasazuje na místech závažných zločinů, posílit tak, aby krajská kriminálka byla bezprostředně po oznámení na místě činu a provedla prvotní ohledání?
Když přijde oznámení na podezření ze zločinu, hlídka z obvodního oddělení bude na místě vždy první, zpravidla do deseti minut. Je to logické, protože je nejblíž. Má za úkol to tam zabezpečit, získat základní údaje a předat informaci operačnímu středisku, které podle toho, co se na místě činu stalo, pošle policejní specialisty. Podle závažnosti případu vyšle okresní kriminálku nebo i krajskou výjezdovou skupinu, to když jde například o vraždu. Policisté z okresů jsou dostatečně vyškoleni a vědí, co mají dělat. Samozřejmě, může se stát, že někdo něco opomene, to nejde nikdy vyloučit. Tento systém je dlouhodobě zaběhnutý a funguje. Pokud bychom to chtěli změnit, musela by se změnit zásadně celá personální politika, navýšit počet policistů, a na to nejsou momentálně kapacity ani finance.
Policie se potýká s odchodem kvalitních, zkušených lidí. Je to také problém kraje?
To se zlomilo tak před deseti lety, když začal platit služební zákon. Od té doby se situace zlepšuje. Trápí nás ale nedostatek policistů hlavně na základních útvarech. Někde máme třeba méně než 12 lidí, což je na hraně, když si uvědomíte, že se ve službách musí střídat. Obsadit 24 hodin trvající službu není žádná legrace. Musí se improvizovat. Personální politiku u policie je určitě potřeba řešit, ale mělo by se začít u posílení některých základních útvarů.
Kolik je průměrný plat u policie v Královéhradeckém kraji?
Průměrná hrubá mzda je 32 tisíc, ale nováček má nástup 15 tisíc plus zvláštní příplatek tři tisíce. Po třech letech dosáhne na 22 tisíc.
To asi moc nemotivuje...
Navíc úspěšnost v přijímacím řízení zejména v oblasti psychotestů je 26 procent. Nechceme brát každého, práce u policie je náročná. Kvalita přijímacího řízení především v oblasti psychologického vyšetření se ukazuje jako zásadní.
Kolik vám schází lidí?
U policie v Královéhradeckém kraji jich pracuje 1 813. V tuto chvíli nám chybí 30 lidí, nejvíce bychom potřebovali posílit pořádkovou, dopravní či cizineckou policii.
Co považujete v oblasti řízení krajské policie za největší výzvu?
Vytvořit lepší podmínky pro policisty v terénu, aby se mohli soustředit na práci a nemuseli řešit technické nedostatky. Když bude mít policista problémy, co si vzít na sebe, nebude mít funkční počítač, nebude mít dostatek aut, má problém. Za to ale nemůže policista na obvodním oddělení, ale ředitelství. To je pro mě výzva.
To zní, jako by policisté neměli v čem jezdit a pomalu neměli přístup na internet.
Tak to samozřejmě není. Avšak i když se v posledních letech situace v mnohém zlepšila, je stále co dohánět.
